Když se příroda chystá na kutě


Datum publikace: 28-10-2018, 16:56 v Padesát odstínů krajiny.

Čas dozrál, příroda zívá. A zívá – himlhergot – nahlas. Po měsících okázalých her, tanců veselých barev, zurčivého bzukotu pracovitých včel a zpěvu švitořivého ptactva se cítí být unavená podobně jako starostlivá matka, která celý den pečuje o několik dětí, živých jako klubko hadů.

Jak moc je evropská krajina v říjnu vyšťavená a vysátá z té vší pozemské krásy, kterou nás ona sama půl roku obšťastňovala, netuším. Zřejmě ale dost na to, aby jednala. Aby ze sebe svlékla pestobarevné karnevalové šaty a místo nich se nasoukala do pyžama. A v něm si rozestlala a připravila se na dlouhé spaní. Na několikaměsíční chrupkání.

Zvláštní, ale do rozestlané postele ulehne příroda vždy ve stejném pyžamu. V tom je zásadová. Bez hřejivých odstínů žluté a červené, které jí tolik sluší, se nepřinutí usnout.

Vázně, jako kdyby uměla zabrat pouze v oblečení teplých barev. Jako by jí záleželo na tom, aby se nám v tom teplém říjnovém pyžamu líbila.

Zbožňuji její pyžamo. A miluji se dívat, jak se v něm souká do pelechu. Jak uléhá do hajan a jak se v hajanech chumlá a požitkářsky rochní.

Teď už, přírodo, hybaj na kutě. Ať ti šlofík přijde k duhu. A na jaře, až se vyprdíš do peřin, se zase parádně vohákni. Je nás hodně, kteří na tvé jarní šaty už teď čekáme. Tak dobrou… 🙂

Lázně Kynžvart na Chebsku.

Klikatící se cesta k zámku v Kynžvartu na Chebsku.

Koberec ze zlatého javorového listí v Lázních Kynžvart.

Lázně Kynžvart.

Rozhledna Bučina u Kyselky na Karlovarsku.

Kyselka. Umíte-li se kolem sebe dívat, spatříte elfí Roklinku.

Část obce Kyselka na Karlovarsku se odráží na hladině řeky Ohře.

Kyselka na Karlovarsku.

Kyselka na Karlovarsku.

Podzim na jednom ze stovek švédských ostrovů v Baltském moři.

Podzimní borovice.

Podzimní východ slunce u východního pobřeží Švédska.

I takhle vypadají barvy podzimu v severním Baltském moři.

Tuto fotografii jsem pořídil ve Švédsku, a to jenom kvůli faldíkům na obloze.

Snímek pořízený na konci září ze člunu u švédského pobřeží. Nechám ho bez komentáře…

Zlaté paprsky podzimního slunce na Kladské.

Kladská (Chebsko).

Mariánské Lázně.

Tento snímek jsem pořídil cestou na kolonádu v Mariánských Lázních.

Slunečný podzimní den ve Slavkovském lese.

Modelka na jedné z pastvin na pomezí Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny.

Podzimní pastvina v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Jeden ze Stromů života na břehu Ohře.

Ten samý Strom života na břehu Ohře. Fotografovaný o tři dny později v jinou denní dobu.

Bedla v Doupovských horách.

Jeden z městských parků v Chebu.

Podzim ve známé Klášterní zahradě v Chebu. Jediná ze zde prezentovaných fotografií, kterou jsem pořídil při zhoršených světelných podmínkách.

Bukový les nad přehradou Skalka v Chebu.

Holanďané mají placku, kanály a tulipány, my máme hrbolatou krajinu. Kopce, vrchy a vršky. Tohle je Tepelská vrchovina v dopolední mlze.

Východ slunce nad největší západočeskou přehradou – nad chebskou Jesenicí.

Václav Fikar

Další články s fotografiemi podzimu čtěte zde:

Podzim jako z krásného snu. Podzim Zlatohřívák. – http://www.vaclavfikar.cz/podzim-jako-ze-snu-podzim-zlatohrivak/

Modelky z mechu a jehličí – http://www.vaclavfikar.cz/modelky-z-mechu-jehlici-2/

Říjen aneb Když ulice měst vzplanou žhavými barvami ohně – http://www.vaclavfikar.cz/tricet-duvodu-proc-milovat-podzim/

 

 




Komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..



NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY:

Písničkář Petr Skala: Jsem čudla svobodná
Jeho výrazné písně jsem poprvé uslyšel vloni v červenci. Toho večera jsme s přítelkyní seděli na zastřešené terase chaty u Berounky, vyprávěli...
V Západočeském divadle ožily příběhy slavných dobyvatelů Everestu
Ve 20. století padl jeden mýtus. Člověk pokořil nejvyšší horu světa. S dobýváním Mount Everestu jsou přitom historicky spjati zejména tří velikáni...
Křídla zimní Ohře 2.

Horní tok řeky Ohře, páteční řeky Karlovarského kraje, není ani široký, ani nijak zvlášť hluboký. Přesto je zdrojem obživy víceru ptačích...

Top