Po měsíci plném ryčných metalových festivalů i koncertů, stejně jako nevyzpytatelné rybařiny v horkých a slunečných dnech, jsem se potřeboval na chvíli ztišit. Vrátit se do všeobjímajícího ticha přírody a čerpat z její hluboké magické energie.

A tak jsem si bezprostředně po návratu z Basinfirefestu ve Spáleném Poříčí dal pořádnou sprchu, vypil oblíbenou kávu s medem a skořicí a jako každý rok v červnu se vyjel toulat do Krušných hor (z Chebu to tam mám doslova kousek). Kochat se a nasávat zdejší vůni a klidnou energii, která mi v něčem připomíná energii přírody severských zemí. Zkrátka zatoužil jsem po tichu, … Pokračujte »

Marná sláva, bez energie nefunguje nic. A nikdo. Bez energie se nerozjede auto, bez ní nepošleme esemesku a bez energie nenapíšu ani tento obyčejný fejeton o člověčí energii. Bez šťávy totiž nefunguje ani člověk. A bez šťávy prohraje zápas i neporazitelný mančaft.Nedávno jsem byl bez energie. Zima ji ze mě vždy vysává a tentokrát jí pomohly i okolnosti, které člověk nemá šanci ovlivnit. Avšak právě v ten moment, kdy jsem byl bez šťávy, jsem byl konfrontovaný s energií, jakou jsem dosud zřejmě nepoznal. Při všech bohatých zkušenostech padesátiletého muže jsem žasl nad její barvou, vůní a silou, které jsem … Pokračujte »