Pro rybáře v Česku není většího svátku než 16. června – zahájení sezóny lovu dravých ryb na vodách Českého rybářského svazu a Moravského rybářského svazu. Pro nás, rybáře, je to stejně tak velký svátek jako třeba pro fotbalové fanoušky zahájení EURA.

Tento den s velkým D připadá vždy na 16. června. Letos tedy na nadcházející neděli. Na kterém revíru ji ale strávíme? Na jakého dravce zacílíme? A jaké nástrahy si k vodě vezmeme, abychom se netáhli s třiceti kilogramy zbytečně? Vše je třeba rozmyslet a dobře naplánovat.

Někteří zahajují sezónu na vodě ve svém okolí, někteří cestují za slibnou vodou i přes dvě stě kilometrů. Někteří se snaží uspět na řekách, jiní na přehradách či jezerech. Někteří zkoušejí ryby hlouběji – ve sloupci či přímo u dna, jiní spíše kolem hladiny. Snad každý milovník přívlače (lov dravých ryb na umělé nástrahy) si něco naplánoval a každý zvolil nějakou taktiku.

Ať už se ale každý rozhodne jakkoliv, nakonec všichni chceme jediné – po půlroce hájení dravých ryb (štika, candát, okoun, bolen a sumec) si chytit aspoň šupinu.

Hon na překvapení

Jak už jsem řekl, začít je dobré plánováním. Už víte, kde a jak letos zahájíte? Zacílíte na candáty ve sloupci přehrady? Na okouny při rozbřesku? Na sumce v jámách pod jezy? Nebo na štiky v zátokách přehrad? Anebo na to půjdete jinak a stejně jako já budete cílit na překvapení v mělčinách?

Pokud ano, tady je devět tipů na umělé nástrahy, které mohou přinést úspěch v podobě pěkného úlovku štiky a tudíž památného zahájení.

Nejdříve si ale sjednoťme pojem mělčina, protože podle běžné hloubky a všeobecného charakteru vody, na níž chytáme, můžeme každý chápat mělčinu malinko odlišně.

Pro účely tohoto článku myslím mělčinou skutečné mělčiny. Vody s hloubkou maximálně do dvou metrů, ale raději do metru a půl. To je hloubka, kde rostou vodní rostliny a kde se s jejich květy a listy můžeme potkávat na hladině. Nebo kde balvany sahají až do poloviny vodního sloupce a někdy skoro až pod hladinu. A kde se kmeny vyvrácených stromů mění ve squaty plné života.

Je to hloubka, na kterou nejčastěji narážíme při březích řek, v jejich ramenech, ale i na stojatých vodách, třeba v zátokách přehrad, či pod jejich přítoky.

Mělčina není mrtvým místem bez dravců, spíše naopak. Rády na ní vytahují všechny druhy dravých ryb – od nejmenších až po opravdu velké, protože je zde vždy něco k snědku. Proto v mělkých vodách můžeme chytit jak okouny kolem dvaceti centimetrů, tak půlmetrové boleny i štiky přes metr délky.

Stačí jen málo. Váznout co nejméně a zaujmout nebo překvapit lovící rybu nástrahou, která v ní probudí šelmu. Všichni máme pro tento účel jak své osvědčené favority, tak tajná želízka v ohni. Černé koně, které mají tělesné dispozice vítězit za určitých podmínek. A všichni se občas rádi necháme něčím nebo někým inspirovat.

Jak již uvádím o několik odstavců výše, zde je devět nástrah, s nimiž letos na mělčinách rozhodně zahájím.     

Devět horkých tipů do mělkých vod

Pencil(ky), walky, doutníky

Je asi jedno, jak těmto hladinovým kluzákům ve tvaru doutníků budeme říkat. Někteří výrobci je označují jako „pencil“, jiní je charakterizují slovem „walk“ a já jim říkám prostě a jednoduše – doutník.

Tato speciální hladinová nástraha bez lopatky funguje pouze tak, jak s ní rybář pracuje. Pohybem ruky, prutu či prostým navíjením šňůry na cívku může pencilkami malovat nejrůznější obrazce na hladině. Jako loutkoherec.

Na nástrahu s povděkem útočí hlavně čtyři druhy dravců – štiky, okouni, boleni a tloušti.

Invincible Shallow (Nils Master)

Woblery Nils Master se nedají zaměnit s žádnými jinými na světě. Mají specifický tvar i barvy a současně mají výhodu v menší okoukanosti oproti jiným značkám, na našich vodách dlouhodobě rozšířenějším. Je to malá výhoda, ale někdy se může hodit.

Invincible jako nejznámější řada od Nils Masteru se dělá ve třech provedeních (podle maximální hloubky zanoření), provedení „shallow“ se zanoří maximálně metr pod hladinu. Mimochodem, anglické slovo shallow znamená mělký.

Pokud na mělčinách nejsou trávy, může být patnácticentimetrový wobler cílovou nástrahou jak pro štiku, tak candáta. A třeba i pro sumce.

Esox Jointed (Dorado)

Když víme, že se na mělčiny vyrážejí krmit nabubřelí velcí dravci (90+), můžeme je zkusit vyprovokovat k ataku velkou nástrahu.

Esox Jointed, výrazný dvoudílný wobler od Dorada (19 cm), se přitažlivě vlní přibližně půl metru až osmdesát centimetrů pod hladinou. Pracuje výborně při všech rychlostech navíjení, útočí na něj jak štiky větší (85+), tak štiky kolem šedesáti centimetrů. A umím si dobře představit, že jeho výraznou vibraci uslyší i aktivní sumec.

Slider (Salmo)

Už dobrých devět, deset let jsem posedlý Sliderem od Salma. Tyto bezlopatkové jerky se v plovoucím provedení kloužou po hladině jako rychlobruslaři, nebo ve valčíkovém kroku tančí sem a tam a hrají si na šťastnou rybku u hladiny.

Pokud je ten správný den, dokáží si vykoledovat i několik útoků od dravců za den. Používám hlavně verze 7 a 10 centimetrů, které pokrývají veškerou škálu potřeb dravců vodního sloupce – štik, bolenů, okounů a tloušťů.

Plandavky

Některé čtenáře obyčejnou plandavkou mezi „tajnými“ tipy teď možná překvapím. Nicméně plandavky jsou holky do nepohody. Jako kluk jsem je chytal hodně a dlouhé roky. Později naopak skoro vůbec, to když se mé boxy naplnily všemožnými woblery a gumami až k prasknutí.

Leč před sedmi lety jsem se k nim ve Švédsku opět naplno vrátil a ony mi to s láskou vracejí způsobem, že jsou od té doby mezi mými klíčovými nástrahami.

Do definovaných mělčin potřebujeme pochopitelně plandavky lehké, vyrobené z tenčích plechů. Jejich záblesky při mihotání boků, ať při vlečení kolem balvanů, řasou pokrytého kmenu stromu i nad travami fungují pořád stejně jako před sto lety. Dráždí a chytají.

Spinner Bait

Spinnerbaity jsou zvláštní třpytky pro lov v zarostlých místech. Drát se dvěma rameny ve tvaru V obsahuje zátěž (jigovou hlavu s gumovými třásněmi) na rameni spodním a dva plíšky na rameni horním, z nichž jeden se při vláčení pootáčí a druhý plandá.

Jakkoliv nevypadá, dobře se s touto třpytkou nahazuje a skutečně moc nevázne. Cílovými rybami jsou hlavně okouni a štiky, ovšem zaútočil mi na ni i bolen.

Hodí se především pro lov okounů (velikost M) a štik (velikost L). Spinnerbait pracuje na dvou úrovních. Nejpve lístek v horní části dravce zaujme a přiláká. Ten následně útočí na spodní část, kde je háček a Skirt (silikonové třásně) a případně trailer (přípevněná gumová nástraha).

3D Rad krysa

Pro lov v travách se skvěle hodí gumové žáby, ale také třeba krysa od firmy Savage Gear. Ve dvaceticentimetrové velikosti (včetně ocásku) vypadá spíš jako myš než krysa, což ale štikám nevadí. Protože krysa se při vláčení na hladině krásně vlní, záběry mohou být dechberoucí. Respektive takové jsou. Neměl jsem jich na krysu zatím tucty, pouze několik, ale vždy je to epická podívaná.

Pavouk

V gumě schovaný hřbetní dvojháček dává tušit, že sedmicentimetrový pavouk bude stejně jako gumové žáby určený hlavně k lovu v hustých travách a ve vázkách.

Zkuste s ním chytat ve stulíkových polích… Nahoďte osminohou příšeru tak, aby dosedla na zelený list a pak ji z něj stáhnout na vodu. Útoky přicházejí od tloušťů, okounů a štik.

BX Waking Minnow (Rapala)

K lovu u hladiny se velmi dobře hodí také plovoucí řada od rapaly – BX Waking Minnow. Lopatka je kolmo usazena k třinácticentimetrovému tělu torpédovitého tvaru, takže ho při vlečení markantně rozkolébává. Při středním i pomalém tažení se u hladiny výrazně mihotá, což z něj činí provokatéra. Navíc se dá oživit a vychýlit poškubnutím z rozkmitané dráhy, čímž se wobler změní ve spouštěč dravčí agrese.

V dobách prcka

Ne vždy jsem ale přemýšlel o chytání v širších souvislostech a ne vždy jsem plánoval. Jako malý kluk jsem o podobných věcech jako jsou nástrahy vhodné pro tu kterou vodní plochu dvakrát moc nepřemýšlel. Vždyť proč také. Pro kluka z první třídy je skoro každá ryba velká a životním zážitkem, která se jen musí s trochou štěstí vyházet.

Na přehradě Jesenice, kde jsem sál z bujných prsů mléko prvních rybářských poznání, jsem proto nahazoval jako blázen. To bylo všechno, co jsem musel pro úlovek udělat.

Vybavený pouhými čtyřmi třpytkami, které otec vyřadil ze své výbavy pro rez a celkovou zchátralost, jsem elektrizovaně nahazoval co nejdál od břehu a radoval se z každého okouna či podmírové štiky u břehu jako bych se dotkl nebe. O tom, že jednou budu chytat třeba na hladinové jerky nebo plavou krysu jsem tehdy neměl ani potuchu…

Václav Fikar (převzato z Epikon.cz)