Před třemi lety se uskutečnil jubilejní 20. ročník multižánrového festivalu Chebské dvorky a jak tenkrát oznámil tehdejší ředitel pořádající krajské Galerie G4 v Chebu Zbyněk Illek, byl to ročník poslední.

Byl? Dnes už víme, že měl být. Festival onehdy sice opravdu skončil, Zbyněk Illek však před několika měsíci odešel z pozice dlouholetého ředitele G4 do důchodu a ředitelského místa v Galerii G4 (nejstarší stálé galerii fotografie v České republice) se v únoru 2026 ujala Alice Šmídová. Nová ředitelka si za jeden z prvních cílů vytýčila vrátit oblíbený festival Chebské dvorky zpět do Chebu, což se jí skutečně podařilo.

Pokračujte »

Většina lidí si Mariánské Lázně ihned spojí s dlouholetou tradicí lázeňské péče. Dále s krásnými parky, s hlavní promenádou s pseudobarokní kolonádou z roku 1889, unikátní Zpívající fontánou a Parkem Boheminium s miniaturami českých stavebních skvostů.

Někteří možná navíc s faktem, že lázeňský trojúhelník Karlovarského kraje (Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně) byl v červenci 2021 zapsán na Seznam světového dědicřtví UNESCO.

Ovšem vyjmenovat některé z místních tradičních akcí by pro mnohé bylo skutečným oříškem. V Mariánských Lázních se přitom v posledních letech zabydlely hned dvě. A obě shodou okolností na podzim. Každá z těchto akcí voní … Pokračujte »

Někdy to znamená kráčet s hlavou v oblacích. Zvednout ji vzhůru a dívat se vysoko do větví stromů, abychom je spatřili. A někdy zas kráčet s hlavou svěšenou. S pohledem sklopeným do trávy před sebou.

Někdy je nutné mít zrak sokolí. A jindy vnímat okolí jako kočka. A slyšet i nepatrné zvuky jako sova. Vždy je ale nutné být v přírodě. Nejlépe často. A chovat k ní nejvyšší úctu a plný respekt.

Zvládnete to? Pak se vám s velkou pravděpodobností otevře svět, který jste do té doby nevnímali, či ho registrovali jen velmi povrchně. Otevře se vám svět, … Pokračujte »

V 19. století dal vzniknout jednomu z nejděsivějších příběhů české literatury vůbec. Snad proto, že vyhlíží vskutku ponuře, až strašidelně. A že je temný a děsivý, jak jsem se stokrát dočetl. Kdo? Hřbitov u šumavských Velhartic. Podle médií jedno z nejhororovějších míst České republiky!

Hřbitovní kostel svaté Maří Magdalény u šumavských Velhartic.

Pohnul se obraz na stěně –I zkřikla panna zděšeně;Lampa, co temně hořela,Prskla a zhasla docela.Možná, žeť větru tažení,Možná i – zlé že znamení!

Taková filmová kulisa

Představte si klasickou, mnohokrát ohranou scénu z hororových filmů. Sychravý listopadový den a venkovská samota. A na samotě rozpouštějící se … Pokračujte »

Také jste si všimli, kolik festivalů, akcí a lidových slavností je na světě jenom proto, abychom si na nich nacpali břicha až k prasknutí? Abychom v jejich obklíčení, v zajetí atmosféry desítek lahodných vůní, zapomněli na svá předsevzetí, diety i důrazná varování našich osobních vah?

Festivalů a slavností věnovaným jídlu se od Aše po Lanžhot konají desítky. A možná i stovky. Mnohé mají už dlouhou tradici, zasanenou bůhvíkdy, a jiné neustále vznikají. Přicházejí s novými nápady a lákadly.

Tak například jenom u nás, na západě Čech… Věděli jste například, že v roce 2018 se zde konal již 6. … Pokračujte »

Když v sobotu po třinácté hodině třikrát po sobě zahřmělo, začali mnozí malíři a fotografové sundávat svá díla ze zdí. Předpověď počasí zněla totiž jasně. Místo prosluněného sobotního odpoledne avizovala bouřky a déšť, který také nakonec přišel. A jen málokterý autor chtěl nechat své dílo zmoknout.

Víkendoví návštěvníci města či samotného multižánrového open air festivalu Chebské dvorky, kteří si v sobotu odpoledne chtěli prohlédnout vystavované fotografie a obrazy, proto měli většinou smůlu. Stěny v uličkách a dvorech historického Chebu byly už většinou prázdné.

Naštěstí pro festival samotný v předchozích třech dnech svítilo slunce. A tak jsem nejen já měl možnost něco … Pokračujte »

Šeříků tolik, že jejich silná vůně musela být cítit až u Rokycan. A bílých hvězd skoro stejně tolik. Netuším, jak západočeská metropole vypadala „tenkrát v čtyřicátom pátom, když Plzeň osvobodil Patton“, ale o třiasedmdesát let později vypadala právě takhle.

Ve zdejších rozkvetlých parcích parkovala vojenská technika a ve zdejších ulicích vlály kromě českých také americké a belgické vlajky. A všude jste potkávali davy lidí a uniformy vojáků. Mladých i starých. Ti se většinou buď usmívali, nebo zívali. To podle toho, jak moc byli v letním horku první májové soboty unavení. Ale i když třeba zívali únavou, všichni se s vámi … Pokračujte »

Představte si říjnovou neděli jako ze snu. Zalitou báječným sluncem, které svými paprsky prozlacuje žluté i červené listí javorů, jilmů a platanů, a zahřívanou nečekanou letní teplotou. A k tomu půvab kulaťoučkých jablek, nezaměnitelnou vůni pečeného štrúdlu, koláčů, cheescaků, vlašských ořechů a chuť jablečného moštu. To vše servírované v malebném prostředí krásné lázeňské kolonády. Že taková představa voní téměř rajsky?

Ano, voněla tak! A chutnala také tak! Mně určitě. V Mariánských Lázních, kde se uskutečnil další ročník Lázeňského festivalu jablek. K jablečnému festivalu patřil bohatý jarmark regionálních produktů, místních výrobců a řemeslníků, soutěž o nejkrásnější jablko ze zahrad regionálních zahrádkářů … Pokračujte »

Léto je v plném proudu a s ním i záplava festivalů, koncertů, jarmarků, worskhopů a dalších akcí, které se víkend co víkend nabízejí po tuctech, aby nám připomněly, že život pod letním sluncem je mimořádně pestrý a krásný.

Jednou z mnoha letních festivalových akcí, která nedávno skončila, jsou oblíbené Chebské dvorky. Také letos jim letní počasí přálo, a tak mohly na západě Čech rozkvést naplno. I letos si na ně během tří úplných dnů plus jednoho večera navíc našlo cestu pár tisíc lidí nejen z celé naší republiky. A jubilejní 15. ročník se líbil, alespoň myslím, protože sotva skončily, zaznamenal … Pokračujte »

Aniž by tušily, jedno je spojuje. Totiž stejná nadmořská výška (de facto). Milešovka, nejvyšší a největrnější hora Českého středohoří, sahá podle dostupných údajů do výšky 837 metrů nad mořem. Krudum, nejmagičtější hora Slavkovského lesa a celého Karlovarského kraje, o fous výš – zhruba o metr. Do výšky 838 metrů nad mořem.

Věřte, nebo ne, ale na obě hory jsem vystoupal během pouhých čtyřiadvaceti hodin. Na samotném konci roku 2016, abych ho prožil nejen aktivně v přírodě, ale zároveň zachytil krajinu kolem hor objektivem.

Podívejte se nyní, jak vypadal konec roku 2016 pod zmíněnými horami. A z jejich vrcholů…

Krudum – 838 m. n. … Pokračujte »