Jejich názvy zní směšně, divně, občas až úchylně. Přes čtyři desítky českých vesnic a osad se jmenují vskutku bizarně. Třeba Bahno, Chudoba, Záhrobí, Mrkvojedy nebo Holostřevy. Některá jména obývaných míst jsou natolik zvláštní, že se jim člověk od srdce zasměje. Anebo jen nechápavě zakroutí hlavou. Jsou tak bizarní, že kapela Yo Yo Band na nich (na některých z nich) postavila svůj hit z roku 1993 – Rybitví. A to už v Česku nemáme Mrdákov, Píčov ani Sračkov, protože tyto obce se před lety z pochopitelných důvodů přejmenovaly (například Mrdákov na Domažlicku na Mrákov).

Tak si například představte si, jak mladý kluk z Chudoby, toho … Pokračujte »

Jako bych se vrátil do svých osmi let. Vinylová elpíčka v zašlých obalech, skládačka Eska, tříhvězdičkové botasky, embéčko i Jovo želé. Televize těžká jako kráva a hluboká jako skříň, ve které animované vajíčko s buřinkou uvádí reklamu na nejmodernější počítačovou jednotku z JZD Slušovice. Kousek vedle visí plakát pražského obchodního domu Bílá labuť nebo okresní noviny Hraničář. Zvou na prvoligové fotbalové utkání mezi Rudou hvězdou Cheb a Zbrojovkou Brno. Na jiné obrazovce pak běží spartakiáda.

Že cestuji časem v pěkně bláznivém snu? Kdepak. Časem sice cestuji, ale nikoliv ve snu, nýbrž v Schillerově domě v Chebu, kde otevřeli unikátní retromuzeum. Muzeum, které … Pokračujte »

Vinou pracovního vytížení v zahraničí jsem z letošního ročníku multižánrového festivalu Chebské dvorky, který od roku 2003 (vždy touto dobou) přináší rozličné formy umění do ulic a dvorů starého města chebského, viděl jen málo. Tedy ve srovnání s minulými ročníky. Rozhodně jsem viděl a slyšel méně, než kolik si obvykle dopřávám.

Proto jsem také zvažoval, zda vůbec nějaký fotoblog připravovat. Zda jeho přípravě věnovat čas a energii. Pak jsem si ale řekl: Proč vlastně ne? Proč si po dvou letech opět nepřipomenout skvělou akci, za kterou se do Chebu jezdí třeba z Prahy, Plzně nebo Varů? A tak jsem si … Pokračujte »

Když v půl šesté ráno v sobotu 7. února rozlepíte oči a vzápětí vám teploměr ukáže, že v Chebu je čtrnáct stupňů Celsia pod nulou, řeknete si: Sakra, kde jsem ten šmejd koupil. Vždyť tady nemrzlo už dobré tři roky (tři pod nulou se skoro nepočítají, zvlášť když je naměříte sotva pět dnů v roce).

Pak si v koupelně opláchnete obličej, vymáčknete beďara místo štíputí a na teploměr se podíváte znovu. A protože on trvá na svém, ověříte jeho děsivý údaj na internetu. Pro jistotu. A hele, teploměr nekecá. Věděl jsem, že je na něj spolehnutí, na pašáka značkového. Venku … Pokračujte »

Stejně jako v předchozích letech také letos hostilo nejstarší letiště v České republice Letecký den. A stejně jako v předchozích letech také letos si ho v Chebu nenechalo ujít několik tisíc diváků, kteří jak kvůli letadlovým veteránům, tak moderním grippenům přijeli třeba z Německa nebo z Prahy. Zkrátka poslední srpnový víkend žilo Chebsko letadly a jejich vzdušnou show. Letos ve znamení desetiletého partnerství Chebu a bavorského Hofu.

Zatímco mého syna zajímaly víc nafukovací dětské atrakce, já se přece jenom věnoval víc ocelovým ptákům. Některé stroje působily velkolepě. Například tento – North American T-6G-NF „Miss Goosebay“, se kterým vystoupil Uwe Förster … Pokračujte »

Elce pelce ztvrdlý nudle, ententýky prdlajs tůdle…  Tenhle tlustej chlapeček se včelou v kalhotách měl být kamarádem celého houfu dětí, i když nikdo předem nevěděl, jak ho ostatní rozpočítaj. A skutečně se jím stal. Baví je a taky jejich rodiče, s čímž se zase až tolik nepočítalo. Ale tím líp. Když se otcové a máma tlustýho chlapečka rozloučili s houfem dětí, protože už o chlapečkovi všechno vyzpívali, spustily děti frenetický jekot: Ještě jednu, ještě jednu (7x)… A někteří rodiče se k nim přidali.

Ano, právě tak chutná nové album skupiny Sto zvířat. Kapela ho představila a pokřtila v sobotu 15. února v plzeňském klubu … Pokračujte »

Karlovy Vary jsou domovem hned dvou velkých filmových festivalů. V červenci hostí Mezinárodní filmový festival, nejvýznamnější mezinárodní filmový festival kategorie A se soutěží celovečerních hraných filmů ve střední a východní Evropě, a v říjnu zase Mezinárodní filmový festival turistických filmů TOURFILM. Nejstarší festival svého druhu na světě. Jeho 46. ročníkem město termálních pramenů právě žije. Hlavním tématem letošního ročníku je Karneval v Riu a Amazonka, hlavní filmovou hvězdou pak Céline Cousteau, vnučka nejstaršího oceánografa na světě Jacquese Yvese Coustea.

Céline Cousteau je dcera mořského průzkumníka a filmaře Jean-Michela Cousteau a vnučka legendárního Jacquese Yvese Cousteau, … Pokračujte »

Září do dáli, pod slunečními paprsky přímo karibsky. Jeho hlavními barvami jsou zelená a… žlutá. A právě tato slunečně zářivá barva činí z nového atletického stadionu v Chebu unikát. Zlatá dráha, jak se běžecké osmidráze na zdejším stadionu říká, je totiž absolutní světovou rariotu. Takovou, že o ní už několik týdnů mluví celý atletický svět…

Zlatý stadion pod hradem

Pokud by vás zlatá dráha, či spíš zlatý ovál vůbec kdy napadl, zasadili byste ho nejspíš do Londýna, Paříže, Berlína, Barcelony, Rio de Janeira, Sydney nebo do Moskvy. Tedy do největších měst planety, zvyklých pořádat pompézní atletické podniky světa a současně … Pokračujte »

V únoru roku 1634 ho v Chebu zapíchli, zřejmě na pokyn císaře, a proto dnešní Cheb pořádá bujaré slavnosti na jeho počest. On tedy letošní ročník byl o fous skromnější než slavnosti v letech 2010 a 2011, přesto měl s předchozími ročníky jedno společné. Albrecht z Valdštejna, vévoda frýdlantský, meklenburský, generalissimus císařských vojsk a pravděpodobně nejbohatší muž Českého království své doby, odjel také letos z Chebu živý. A zdravý. Za nadšeného potlesku tisíců lidí. Dnešní časy jsou holt jiné. Plné ohledů a výhledů…

… ale vážně. Další ročník Valdštejnských slavností v Chebu se konal po dvou letech a … Pokračujte »

Vaše matky budou hrdé na vaše náhrobky, dodávají zkušení vojáci X. římské legie odvahu školou i školkou povinným klukům ke vstupu do armády. Slogan, který malým rekrutům nenabízí dvakrát nejrůžovější vyhlídky do budoucna, ve stínu Černé věže funguje. Malí kluci se zvedají od rodičů jeden po druhém, aby jim legionáři nasadili na hlavy přilby a do rukou dali štít a meč. Aby přestali být dětmi a stali se udatnými vojáky ve službách římského císaře. I když jen na pět minut…

Letošní léto je totiž i takové. Nepřináší jen lesní jahody podél horkých tratí, rockové kytary pod širým nebem, chlazená piva na … Pokračujte »