Po předchozích ránech, rozsvícených sluncem, jsme na našem štičím ostrově v Baltském moři vstali do mírného deště a dosud nejslinějšího větru. Severního.

U snídaně v šeru kuchyně, k níž jsem si umíchal vajíčka a ukrojil krajíc z tvrdnoucího bochníku chleba, jsem se díval na hrušeň za oknem. Vítr mlátil jejími větvemi, jako by je chtěl všechny ulámat, a občas shodil nějakou hrušku do trávy. Jednu, druhou, desátou…

Přemýšlel jsem, jestli se mi chce do takového počasí vystrčit nos. Jestli se mi chce vyjet na moře, kde nás bude čekat boj s velkými vlnami. A navíc s deštěm.

Přesně takové počasí na rybách … Pokračujte »

Stejně jako předešlé noci i tuto jsem spal velmi málo, slabě a trhaně. A stejně jako předešlého rána i dnes vyšlo po čtvrt na sedm ráno slunce. Stejně jako předešlého rána jsem vyšel s Pentaxem na východní břeh našeho ostrova a stejně jako předešlého rána jsem tuto podívanou fotil. Jen jinak. Jiným způsobem a jinou optikou, abych pořídil jiné snímky. Slunce bylo velké, větší než předchozího dne, přesto zářilo méně. Jako kdyby chtělo, abych pořídil jiné snímky bez větší námahy.

Po zachycení východu slunce Pentaxem jsem se pozdravil s Christel, která byla také brzy ráno venku. Bez fotoaparátu. Proč právě … Pokračujte »

V noci na dnešek se mi špatně spalo. Nemohl jsem pořádně zabrat. Převaloval jsem se z jednoho boku na druhý bok a z druhého boku zase na břicho, ale usnout a celistvě spát se mi nepodařilo. Snad proto, že kolem mě bylo až příliš rušivých zvuků.

A tak jsem byl vzhůru brzy. Uvařil jsem si kafe a k němu přikusoval máslové sušenky, když jsem si za oknem všiml, že na východním obzoru se klube krásný den. Nechal jsem tedy rozpitou kávu na stole a vyšel na pobřeží fotografovat východ slunce. Je to moment, který se neopakuje každý den. Okamžik, který … Pokračujte »

Protože v půl osmé ráno kluci ještě spali, rozhodl jsem se vyběhnout z naší chaty ven. Totiž jít si zaběhat do lesa na ostrově. Jenomže…

U jedné z pěšin v lese jsem zahlédl hřib. A za ním další. A pak další… A tak jsem na chatu přinesl několik hub. Kohy je odpoledne nakrájel do bramboračky, která se později ukázala jedním z mála silných momentů dne. Protože rybářsky se nám příliš nedařilo. S Honzou ve člunu jsme za celý den sice chytli osmnáct štik, avšak čekali jsme jich víc. A také větší ryby. Největší dvě zubaté dne měřily “jen” sedmdesát centimetrů. … Pokračujte »

A tak jsme dorazili na ostrov… Konečně! Po dlouhé cestě autem i trajektem. Naše pětadvacetihodinová štreka za rybářskými zážitky ve Skandinávii byla tentokrát nevšední.

Nejprve jsme se výrazně zdrželi v zácpě na dálnici na Berlín. Abychom vzápětí přišli o další půlhodinu z časové rezervy, kterou jsme měli do odjezdu trajektu. Druhé zdržení zapříčinilo zmatené navigování aplikace Waze cestou do Rostocku, po němž se naše časová rezerva téměř rozplynula.

Bloudili jsme na severu Německa po okrskových cestách mezi vesnicemi a polnostmi za tmy, zatímco se nás odtud snažily vysvobodit hned tři mapové aplikace. K trajektu jsme nakonec přijeli tak tak. V nádrži dodávky … Pokračujte »