Být tátou není těžké. Být pracujícím tátou, bezchybně pečujícím o roztržitého syna, už ale těžké je. Tedy jste-li pracovně vytížený tak, že vám práce ubírá velkou část z kapacity paměťové karty v hlavě, a přitom vám na výchově syna velmi záleží. Nepozorný táta totiž při nejlepší vůli není tátou bezchybným. A vychovat z roztržitého syna zodpovědného chlapa se mu možná nikdy nepodaří. Nebo ano?

Pondělí

První den našeho několikadenního samotářského soužití začal v půl sedmé ráno běžnou přípravou do školy. Kuchyně, koupelna, oblékání. Synovu ranní činnost jsem vahou rodičovské autority usměrňoval jen minimálně. Věřím totiž, že liberálním přístupem utužuji vzájemné pouto partnerské rovnováhy a chlapského … Pokračujte »