Ze života mužova


Jak jsem dohnal MDŽ

Datum: 15-03-2018, 19:24

Mezinárodní den žen. Zkráceně MDŽ, jak jsme si zvykli říkat v dobách rudého temna. Oblíbený březnový svátek, který jsem nikdy neslavil. Rozhodně ne v dospělém věku.

Moje dospělost připadla do časů nových, řekněme polistopadových, a v těchto časech ve mně zkratka MDŽ evokovala ze všeho nejvíc dobu minulou. Předlistopadovou. Dobu, v níž pro mě MDŽ znamenalo povinnost. Příšernou povinnost, která mi byla, ženy prominou, ženami vnucována.

A tuhle kytičku dáš paní učitelce. Má svátek.

Děti, nezapomeňte dát kytičku mamince, zítra je MDŽ.

Už jsi babičce popřál k MDŽ?

Ženy mi ze všech stran připomínaly, že mají svátek. A posílaly mě jedna za druhou, abych … Pokračujte »


Peklo Vánoc tradičních

Datum: 26-12-2017, 16:16

Vánoce by měly být křesťanským svátkem klidu a rozjímání, který stmeluje rodinu a zlepšuje vztahy mezi lidmi, byť třeba jen na pár dní. Svátkem, jenž rozzáří dětem oči a dospělé vrátí do chvil, kdy také jim zářily oči. Anebo kdy jim bylo krásně a jen tak si příjemně pluli.

Jenomže pravý opak je často pravdou. Tradiční Vánoce zmutovaly v ukřičený kolotoč front, všudypřítomných mačkanic, nervozity a časové tísně, kdy jde s trochou nadsázky o jediné. O přežití.

Abych tedy letošní Vánoce přežil a zároveň nemrhal svým časem v chaosu předvánočního shonu, připravil jsem si v dostatečném předstihu plán hodný velkého stratéga … Pokračujte »


Prázdniny mé s Komtesou bečovskou

Datum: 27-09-2017, 12:50

Na nedávném dětském sportovním dni, plném hlasitého skandování, jsem si nemohl nevzpomenout na vlastní účast v podobných sportovních kláních. Tváří v tvář fandícím dětem se mi vybavily hned tři roky letního “táborování” v Bečově nad Teplou. Ve vile Komtesa, která byla postavena roku 1928 komtesou Eleonorou Camillou Marií Henriette Beaufort-Spontin ve stylu alpské architektury. Jako její letní sídlo.

V 80. letech minulého století ale Komtesa nebyla letním sídlem ani Beaufort-Spontinů, dokonce ani Lobkowiczů, kteří ji získali během 2. světové války, nýbrž odborářů. A tím také jejich dětí. Časy už byly takové a rekreační středisko Komtesa žilo bílými nátělníky, červenými trenýrkami … Pokračujte »


Omáčky tety Marcely

Datum: 15-08-2017, 7:08

Moje teta Marcela je kanón. Neumí se sice oblékat, za to však v kuchyni dosahuje výsledků přesahujících hranice našeho kraje. Ba přímo celé naší země. Ano, s vařečkou u sporáku je moje teta king. Na pánvi a v hrncích klovní kulinářská díla světové úrovně.

První z jejích parádních disciplín jsou palačinky. Alespoň ona sama je o výjimečném vzhledu svých palačinek přesvědčená. Chválí je, kudy chodí, a zásobuje jimi kolegy, sousedy a příbuzné jako o závod. A především pak mě a moje syny. Ti je sice s mírným odporem občas baští, protože jsou na sladké, avšak mnohem častěji si z nich … Pokračujte »


Stařec kontra mladík

Datum: 29-07-2017, 16:38

Každý se jednou stane starým. Jeden dřív, druhý později, nikdo z nás před stářím neuteče. Já byl pasován na starce ve třiačtyřiceti letech. Před několika týdny – v den oslavy třináctých narozenin mého mladšího syna. Zrovna jsme obědvali a povídali si o kdečem, když mladý oslavenec najednou použil slovo: HOVNO.

Řekl, cituji:

“Tati, stejně je dost depresivní být kuchařem. Protože i když odvedeš nejlepší práci a uvaříš geniální jídlo, nakonec z něj stejně bude hovno. Takže je to vlastně práce na hovno.”

Pravda obsažená v jeho vtipném postřehu mě rozesmála. Vybouchl jsem smíchy, stejně jako má přítelkyně. Přesto… Proti používání slova hovno … Pokračujte »


Když jsem byl ještě malý kluk

Datum: 23-05-2017, 19:40

Jako malý kluk jsem měl mnoho snů, které se týkaly kdečeho a kdekoho. Třeba dlouhovlasé Vlastičky ze školky, která mi jako první ženská na světě ukázala pipinku, když jsme se po obědě převlékali do pyžam. A tak jsem jí ho taky ukázal, aby i ona měla o čem přemýšlet. Byly nám asi čtyři roky a s Vlastičkou jsme se měli rádi… 🙂

Snů jsem měl tenkrát ale mnohem víc. Snil jsem například o ulovení velké štiky, která vládla malému rybníku v naší vesnici a kterou se pár větších kluků snažilo neúspěšně ulovit. Anebo třeba o svých budoucích povoláních. A víte … Pokračujte »


Facebook okem Božím?

Datum: 05-01-2017, 21:26

Jako by to bylo nedávno… Na poradě regionálních šéfredaktorů velkého vydavatelství nám nejvyšší šéfredaktor představil Facebook a řekl, že svět se přestěhoval na něj. A že kdo nechce stát mimo hlavní dějinný proud a stranou mimo hlavní komunikační kanál 3. tisíciletí, měl by se tam okamžitě zaregistrovat. Psal se rok 2009 a Facebook právě slavil tři roky od veřejného zpřístupnění.

Nechtěl jsem stát mimo hlavní dějinný proud, ani mimo hlavní komunikační kanál 3. tisíciletí, tím spíš, když jsem si něco takového nemohl vzhledem ke své novinářské profesi dovolit, a tak jsem se půl hodiny po poradě objevil na Facebooku. 🙂 … Pokračujte »


Křeslo pro hosta aneb Umění nakupovat

Datum: 28-12-2016, 10:32

Jestli se nějakému umění budu muset teprve naučit, pak je to shopping. Nakupování. Protože v téhle disciplíně jsem zatím velmi slabý. Jeden z nejslabších, pokud ne vůbec ten nejslabší. 😀 Snad proto, že jsem se narodil ve znamení Vah…

Příklad. Stojíš v oddělení sušenek a v levé ruce držíš Horalku, v pravé Tatranku. Obě lískooříškové, obě mají stejný tvar, obě jsou prakticky za stejnou cenu. Dlouho přemýšlíš, na kterou z nich máš větší chuť. Tohle dilema řešíš dobré dvě minuty. Až se nakonec pro jednu rozhodneš a hodíš ji do košíku.

Jenomže…

Na cestě k dalšímu regálu ti dojde, že Tatranka ti … Pokračujte »


Když karty promluví. Kotva, Srdce, Strom…

Datum: 26-12-2016, 8:29

Zeptala se na datum narození, aby prý mohla osud správně vykládat, a pak mě vybídla, ať si vyberu devět karet. Přede mnou jich ležela dlouhá řada, nevím kolik. Všechny hřbetem vzhůru, aby budoucnost nemohla být ošizena. Na moment jsem si připadal, jako bych nasedl do Stroje času a s ním se chystal odletět do blízké budoucnosti… 🙂

Ano, snad proto, že jsem zvědavý rošťák, který se občas rád pobaví trochou toho neškodného mystéria a tajemna, jsem se setkal se známou kartářkou. Když už nám začíná nový rok… 🙂

Madam si na mě udělala čas hned po jednom známém hokejistovi a ještě … Pokračujte »


Ty vole! Mám kuře v troubě!

Datum: 07-12-2016, 23:49

Když jako chlap začínáš ve 43 letech nový život, je to záhul. Nejvíc pak asi stěhování do nového bytu. Ještě na staré adrese roztřídit milion věcí, protože během let jsi jich tolik nashromáždil, vyházet zbytečnosti, zabalit, zorganizovat, snést, převést, vytahat, vyskládat… Než se objevíš na nové adrese, jako bys prošel peklem! 🙂 Tuhle příšernou fázi uzavřeš tím, že za rozjeté kamarády, kteří ti se stěhováním pomáhali, zaplatíš útratu v hospodě – přes šestnáct stovek.

Vlastně… Šestnácti stovkami, které skončí v kasírce vrchního, všechno teprve začíná… 🙂

Od svých devatenácti let jsem se stěhoval už osmkrát, takže na přesun z bytu do bytu – … Pokračujte »





NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY A FOTOGRAFIE / LATEST ARTICLES:

Když už jsem ji zbouchnul aneb Sexem k životní roli hustýho rodiče. Nová kniha vychází o prázdninách

Uprostřed horkých letních prázdnin, které se pomalu blíží, spatří světlo světa nová kniha Václava Fikara, nazvaná Když už jsem ji zbouchnul aneb Sexem k...

Bílé hvězdy a děla. Šeříky a pivo. Jak si Plzeň připomínala osvobození?

Šeříků tolik, že jejich silná vůně musela být cítit až u Rokycan. A bílých hvězd skoro stejně tolik. Netuším, jak západočeská metropole vypadala “tenkrát...

Top