Neběhám proto, abych byl dobrý. Natož abych dobýval závodní vavříny. Běhám jen pro svoji radost. Přesto si občas, podle chuti a časových možností, zpestřím běžecký rok zajímavým závodem. Na pět či deset kilometrů. Na bednu přitom nemyslím. Vavříny patří po zásluze jiným. Mnohem pracovitějším než jsem já.

Před závodem mívám jen jediný cíl. Doběhnout do cíle závodu s pocitem, že jsem to dal, jak se říká. Že jsem výzvu solidně zvládl. Že jsem výzvu solidně zvládl. Že jsem tváří v tvář tíži okamžiku obstál.

A nejinak tomu bylo i v případě mezinárodního závodu Valdštejnova 10 v Chebu.Na desetikilometrovou trať, která … Pokračujte »