Sprinter na stovce žádný příběh nezažije. Vystřelí vpřed a než na něj divák stačí ukázat, už vydechuje v cíli. Rychlé krátké tratě nejsou zážitkům nakloněné.

Jediným zážitkem, který může sprintera potkat, je pád po šlápnutí na rozvázanou tkaničku u tretry. A to není zážitek druhu, který zde mám na mysli. Přestože se z něj později může rozvinout příběh.

Dlouhé tratě jsou mnohem zajímavější. Nejsou sice automaticky garanty zážitků, avšak k vytrvalostním běžcům jsou v tomto ohledu znatelně vstřícnější. A laskavější.

Už na pětikilometrové trati mezi pastvinami můžete potkat například tele, které vám nemíní uhnout z cesty. Nechápavě zírá, jak se k němu blížíte rychlostí 4:50 min./km, … Pokračujte »

Lidé běhají z různých důvodů. Někteří proto, aby zhubli. Další proto, aby nepřibrali, když už zhubli. Pro některé se venkovní běh stal smyslem života. Opravdovou vášní, kterou si nedokáží odepřít. A pro jiné naopak suchou tréninkovou povinností. Někteří běží, když mají za zády policii, a další, když dohánějí vlak.

Nakonec pak existuje početná skupina běžců, kteří běhají kvůli aktivnímu pobytu v přírodě a s ním spojeným pocitům. Vesměs dobrým pocitům. Běháním si například čistí hlavu od nánosů všedních dnů. A zatímco se úměrně zvolenému tempu zrychluje jejich dech, před nimi se vynořují třeba sny, myšlenky i cíle. … Pokračujte »