Rybářské storky


Jak jsme zamykali Ohři aneb Pruty, grog a zrzavá mařena.

Datum: 10-12-2017, 18:28

Za mrazem tuhým tak, že by se dal lámat, a u řeky chladné tak, že se ryby u dna raději nehýbaly, aby jich v té ledové vodě ani kousek neubyl, se jednoho prosincového rána objevila parta rybářů v huňatých kožíšcích a v beranicích.

Ti urostlí chasníci se na břehu Ohře neobjevili jen tak sami od sebe. Přišli svoji řeku symbolicky zamknout. Nepřišlo jich mnoho, koneckonců vše se seběhlo tak nějak narychlo, ale o to víc si mládenci s pruty Zamykání Ohře užili. Navzdory mínus třem stupňům.

Máte-li teď chviličku, zkontrolujte z tepla svého domova, jak se jim Zamykání Ohře povedlo… 🙂

Všechno … Pokračujte »


Tenkrát na západě 5.: Zelený lín

Datum: 31-05-2013, 13:28

Můj milý čtenáři, až budeš číst tyto řádky, možná už ve střední Evropě bude jaro. Alespoň v to doufám, stejně jako ty. Pátého dubna, kdy ti píšu tyto řádky, je totiž u nás v Česku pořád ještě zima. Prý jedna z nejnáročnějších za poslední roky, jak jsem včera četl. Zima, která vynikala délkou, mrazivým březnem a rekordně malým počtem slunečných dnů. A teď mi pověz, milý čtenáři, co s takovým ročním obdobím? Kolik radosti ti rozdalo nebo kolikrát tě pustilo k tvé oblíbené vodě?

Zatímco pro mě je zima jen obdobím temné gotiky, které se snažím v depresích přežít, jaro je úplně jiné kafe. Open air … Pokračujte »


Tenkrát na západě 4.: Skalka

Datum: 23-04-2013, 13:09

Milý čtenáři, zatímco snídám kakaová Esíčka a snažím se jimi nedrobit na klávesnici, všiml jsem si, že lidmi znetvořený svět je dnes zase o krok dál. Od lednového vydání Kajmana, kdy ses seznámil s prvním dílem tohoto seriálu, přímo o dlouhý krok. Tak jen namátkou…

V severním Mexiku konečně pohřbili nejošklivější ženu světa – 150 let po její smrti. V německé vsi Gammesfeld zase objevili maličkou banku, která má jen jediného zaměstnance. A navzdory hospodářské recesi je úspěšná. Ve Velké Británii politici zvažují odtržení od Evropské unie, zatímco v krachujícím Řecku i Španělsku se divoce protestovalo proti úsporným opatřením vlád. A zatímco z Albánie vyháněli … Pokračujte »


Tenkrát na západě 3.: Chlapec s kaprem v náručí

Datum: 04-04-2013, 17:02

Můj milý čtenáři, prehistorický svět, v němž jsem před čtvrtstoletím hltal Tarzana a Lovce mamutů, je od dnešního světa, ve kterém moji synové osekali komunikaci na digitální zkratky „jj“, „njn“ a „dbr“, dramaticky odlišný.

Zatímco já úspěšně balil holky ve třídě, za barákem nebo někde na hřišti, můj starší syn si už měsíce hledá holku mimo reálný svět. Po lásce se pídí usilovným chatováním na Facebooku. A i když marně, možnostem tohoto sociálně-virtuálního prostoru, ovládanému myší a klávesnicí z tepla domova, nepřestává věřit. Ani po několika měsících zbytečně promrhaného času nemá potřebu Facebook vypnout a podívat se po holce třeba vedle v parku, … Pokračujte »


Tenkrát na západě 2.: Útroby démona chladivých temnot

Datum: 24-02-2013, 13:37

Milý čtenáři, dnes se k tobě vracím zdaleka. Ze světa, který je a zároveň není skutečný, stejně jako byl svět, jenž nás před čtvrt stoletím obklopoval. Vracím se ze Středozemě. Peter Jackson mi podal 3D brýle a spolu s trpaslíky, Bilbo Pytlíkem a Gandalfem mě vyslal na Neočekávanou cestu k Osamělé hoře. Až k ní jsme ale nedošli.

Důvodů bylo více. Na výpravě si nás chtěli uvařit zlobři, přepadl nás bledý skřet Azog Znesvětitel, cestu nám zkřížil Glum a vůbec jsme prožívali všelijaká dobrodružství. Jen draka Šmaka jsme zatím neviděli. Tuším ale, že právě on nás nemine. Chtějí-li totiž trpaslíci zpátky Erebor, dřív nebo … Pokračujte »


Tenkrát na západě 1.: Zakázané hraniční pásmo

Datum: 25-01-2013, 14:34

Milý čtenáři, tento článek píšu v době, kdy do konce světa zbývají přesně čtyři týdny. Srkám u něj horkou kávu, dívám se na déšť za oknem a přemýšlím, jestli si jeho psaním nepřidělávám jen zbytečnou práci. Vždyť kde mám jistotu, že Kajman, pro který ho píšu, bude vytištěn a ty ho dostaneš do ruky? Že si ho přečteš, že nebudeš postávat někde ve frontě na pohovor u svatého Petra, stejně jako já?

Neměl bych místo ťukání do klávesnice dělat raději něco zábavnějšího? Milovat se, vyhazovat peníze z okna, přecpat se tatarákem, vybírat sváteční víno pro den „D“ nebo tak něco? Abych zbývající … Pokračujte »


Kletba sumčích kartáčů: Naslepo. A natvrdo!

Datum: 13-01-2011, 16:51

Berounku pod Berounem lemují zleva skály, napravo ve směru na Srbsko člověk občas vyplaší bažanta. Řeka tady ještě rozhodně nepřipomíná českého velikána. Spíš jen střední tok běžné velikosti. S průměrnou šířkou kolem pětadvaceti metrů to ani jinak nejde.

Níž po vodě se už ale její proud zklidňuje a Berounka začíná připomínat řeku, kterou mohou obývat těžkotonážní sumci. Tam někde už člověk začíná potkávat pramice rybářů, uvázané mezi vrbami, a tam někde jsme se ztratili ve druhé polovině léta. Znovu sumcům v patách!

Mít však jen jeden jediný víkend na jejich nalezení a také uloven (navíc podle předpovědi slunečný víkend) vyžaduje od rybáře … Pokračujte »


Kletba sumčích kartáčů: Úder ze tmy

Datum: 10-12-2010, 6:44

Týden po deštích Labe připomínalo nažranou anakondu. Hnědé, jak vstřebávalo hlínu sesutou z polí, a skvrnité, jak unášelo odpadky z kanálů měst. Bylo nacpané vším. Mrtvolami zvířat počínaje a plasty nebo dřívím konče.

Nenasytný proud řeky kolem nás prohnal dokonce i ledničku. Netuším, kolika lahváči byla narvaná, ale civěl jsem na ni a žasl. „Jak to, že se ten těžký krám nepotopí?“ kroutil jsem hlavou.

Michal stál vedle mě a ničím nekroutil. Jen se smál. „To víš,“ zapálil si cigaretu a obřadně z ní potáhl, „Labe“.

Ano, Labe. Zatímco se nažrané až k prasknutí klikatilo středočeskou krajinou, se mnou i tentokrát vycestovala smůla. A tak jsem … Pokračujte »


Kletba sumčích kartáčů: Hodina před povodní

Datum: 24-09-2010, 6:53

V sobotu dorazily do severních a části středních Čech povodně. Velká voda se přivalila rychle a v ohromné síle. Zkázonosný živel nás překvapil na sumčí stopě.

Pršelo bez přestání už od pátku. V noci dokonce víc než večer. Horší konec dovolené jsem si snad ani nemohl přát. Vždyť na Labi, kam jsem přijel s batohem sumčích wobblerů, se řeka za posledních čtyřiadvacet hodin zvedla asi o metr. A vážně hrozilo, že nekončící déšť nechá hladinu ještě víc vykynout a řeku promění v kanál splašků. Přesto jsme s Michalem nepropadli pocitům sklíčenosti.

Plán jsme nezměnili, a tak jsme si už ve čtyři hodiny ráno potřásli rukou na … Pokračujte »


Drsňák, vodka a labský avatar 2.

Datum: 10-05-2010, 7:27

V sobotu brzy ráno jsme se vypravili na téměř čtyřhodinovou cestu, která nás dělila od vybraného úseku na Labi. Pro Jirku byla informace o mém zranění, způsobeném nožem v kuchyni našeho bytu, nová.

„Hoši, hoši, jen vás na malou chvilku spustím z dozoru… A ty si málem uřízneš nohu!“ žertoval prvních patnáct kilometrů. Pak toho nechal a raději si otevřel věštírnu. Stal se prognostikem, předpovídajícím výsledek nadcházejícího víkendu. Z jakých údajů vycházel, to nevím. Protože ale všechny naše loňské labské výpravy dopadly hůř než ty předloňské (výjimkou byla jen ta vůbec první, zrovna bez Jirky, při které se mi podařil mimo jiné tloušť 56 … Pokračujte »





NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY A FOTOGRAFIE / LATEST ARTICLES:

Jak jsme zamykali Ohři aneb Pruty, grog a zrzavá mařena.

Za mrazem tuhým tak, že by se dal lámat, a u řeky chladné tak, že se ryby u dna raději nehýbaly, aby jich v...

Mráz nemráz. Rybářskými pruty jsme zamkli Ohři

Chebský úsek Ohře byl dnes svědkem historicky prvního rybářského Zamykání Ohře. Předvánoční happening pro přátele, který jsem si vymyslel před třemi týdny (byl tedy...

Top