České středohoří. Člověk milující výjimečnou krajinu s originálním podpisem přírody si ho oblíbí raz dva. Dřív, než se našinec naděje, okouzlí ho pohled na kopce a hory, které trčí nad nízko položeným územím jako obří krtince či zvony.

Středohorským vrchům sice chybí pompéznost Alp i syrová epičnost Karpat, přesto jsou velmi působivé. Impozantní panoramata, která se z vrcholů zvrásněné krajiny očím doslova vnucují, se mi nikdy neokoukají. Jako bych z nich viděl nejpohádkovější kus Čech.

Pozoruhodně malebná část naší naší země. České středohoří.

Rozsáhlá krajina Českého středohoří, rozprostírající se přibližně mezi městy Bílina, Louny, Třebenice, Litoměřice, Úštěk a Děčín, je ale … Pokračujte »

Do pátého dílu fotografického cyklu Pozoruhodné Česko jsem vybral již třetí město z oblasti Slavkovského lesa. Staré městečko, k němuž se váže jeden z největších detektivních příběhů Československa 20. století. Kde vyvrcholila – se špetkou nadsázky – československá bondovka. Detektivka, na jejímž konci bylo nalezení pokladu nedozírné hodnoty – relikviáře sv. Maura.

Relikviář sv. Maura

Osud relikviáře je pozoruhodný. Popisovat zde celou jeho historii nebudu, zmíním jen, že byl před X stoletími vyroben na zakázku benediktýnského kláštera v belgickém Florennes. Tento klášter totiž získal relikvie sv. Jana Křtitele a později také sv. Maura z katedrály v Remeši a právě pro jejich uložení si nechal relikviář zhotovit. Jenže … Pokračujte »

“A také si vyfoťte támhleten park,” zastavila se u mě stará paní v elegantním klouboučku, zatímco jsem z vratké pozice “na bobku” fotografoval detaily Grandhotelu Pacific. Mluvila anglicky, ale hole měla francouzské. Jednou z nich pak ukazovala daleko před sebe. Na místa, která se jí v Mariánských Lázních zalíbila a která by podle jejího názoru stála za zmáčknutí spouště.

Ocenil jsem její tipy. Bylo vidět, že během svého zdejšího pobytu vstřebala tohle západočeské město dokonale. Nicméně všechna doporučovaná místa jsem měl už dávno vyfocená, některá dokonce opakovaně. 

Zpívající fontána u Hlavní kolonády je jedním z největších turistických magnetů … Pokračujte »

Přes 100 tisíc turistů, kteří v roce 2014 navštívili zdejší hrad, nebo několik tisíc diváků, kteří v přírodním amfiteátru u řeky tleskali rockovým, operním a divadelním umělcům. Loket sice není velké město, přesto však v sezoně frčí. Svým historickým, architektonickým a kulturním rozměrem totiž patří k nejvýznamnějším na západě Čech.

Historie města Loket, které se nachází pouhých 14 kilometrů od Karlových Varů ve směru na Cheb (přesněji mezi Sokolovem a Karlovými Vary), sahá do 12. století, kdy zde – nad Ohří – byl založen královský hrad. Kolem něj pak v ostrém ohybu řeky vyrostlo město, o kterém se dnes hovoří jako o „perle na … Pokračujte »

Luková u Manětína je na první pohled vesničkou, jakých jsou všude kolem desítky. Vede k ní příšerná silnice mezi poli, přičemž nad posledním domem v této malé vsi mezi Zhořcem a Domašínem stojí zchátralý kostel ze 13. století. Jeho oprýskaná fasáda žaluje, že na Lukovou (u Manětína – v ČR jsou totiž čtyři obce Lukové) svět už dávno zapomněl.

A on na ni skutečně zapomněl. Na druhý pohled je totiž současnost vesničky na úbočí Chlumské hory ještě o něco horší než na ten první. Pivo si zde nedáte a nekoupíte tady ani rohlík. Žádný obchod, žádná hospoda. A vesnice bez … Pokračujte »

Víno jsem pil v temperamentním Španělsku, v Egyptě i Maďarsku, na slunném jihu Francie i úchvatném severu Itálie. V Benátkách jsem jedl nejlepší pizzu na světě a v Bamberku zhltnul nejlepší chlupaté knedlíky. Ve strhující Skandinávii i upraveném Rakousku jsem zapíjel pivem kus flákoty v housce. V krásném Bavorsku, Horních Frankách, Sasku i Švábsku (Bádensko-Württembersku) jsem pak půllitry se svrchně kvašenými weizeny či spodně kvašenými zoigly vyměnil rovnou za tupláky. V Polsku jsem chutnal vodku, prý kurva lepší než v Rusku, a taky se otáčel za lotyšskými holkami.

Ochutnal jsem řadu zemí a všude viděl i fotil hodně krásného. Tam nebo … Pokračujte »