Traktoroví veteráni hlásí příjezd aneb Buldoci v Kaltenmühle
Nejkrásnější pohled na svět je prý z koňského hřbetu. Snad ano, říkám si při vyťukávání těchto řádků. Nemám totiž jak ono ustálené tvrzení potvrdit či vyvrátit, protože na koňském hřbetu jsem dosud neseděl. Zato jsem však přijal pozvání na „trektor fest“ do bavorského Kaltenmühle u Bärnau, kde jsem získal pocit, že nejkrásnější pohled na svět je ze sedačky historického traktoru.
Tedy ne, že bych tam nějaký traktor řídil. To opravdu ne. Ale zářili tak všichni majitelé těchto zemědělských strojů, kteří na soutěžní přehlídce Bulldogtreffen Kaltenmühle 2014 předváděli své nablýskané veterány stovkám návštěvníků s patřičnou hrdostí. A protože dnes již tradičnímu setkání historických traktorů přálo letní počasí, tak i pivo teklo proudem a preclíky a brätwursty mizely ze stánků v Kaltenmühle po kilech. Za zvuků trubek kapely z Thannhausenu…
Třináctý ročník setkání „buldoků“. U Bärnau jich letos bylo k vidění přes 230 a podle návštěvníků předchozích ročníků bylo znovu co obdivovat. A musím přiznat, jakkoliv jsem návštěvu této zemědělské slavnosti zvažoval prakticky do poslední vteřiny, že opravdu bylo!
I když jsem traktor nikdy neřídil a o traktorových motorech vím tak nějak kulový, na bavorské louce jsem uvěřil, že traktory jsou nejen důležitými pomocníky při obdělávání krajiny, ale že jsou i stylem života. A že mohou zosobňovat nijak nekašírovanou ocelovou krásu v nejlepším slova smyslu. V historickém podání zcela určitě.
Tohle je Ferrari. Přiznávám se bez mučení, že o existenci traktorů Porsche nebo Ferrari jsem neměl nejmenší tušení. Ostatně jako mnozí další návštěvníci přehlídky.
Porsche, Ferrari, Mercedes… Že vám stručný výčet těchto značek zní jako přehlídka luxusních osobních a sportovních vozů? Zněl by mi stejně, kdybych velkou část neděle 20. července nestrávil v Kaltenmühle. Právě tam jsem totiž viděl a fotil hned několik traktorů značky Porsche, ale i Mercedes či Ferrari.
Mimochodem, žár v očích dívek, které se na přehlídce svezly meďákem nebo poršákem, se nedal přehlédnout…
Přehlídky v Bavorsku se účastnily i dva české stroje. Malý traktor značky Svoboda, vyrobený v roce 1935 v Kosmonosech (majitel Vladislav Migula), byl jedním z nejstarších exemplářů na přehlídce vůbec.
Vítr do vlajek a kupředu… Přes sedmdesát let starý český traktor si užívá spanilé jízdy veteránů.
Skalná (u Chebu). I tohle slovo znělo v Kaltenmühle. Díky pětapadesát let starému Zetoru.
Ano, se soutěžním číslem 115 se v Kaltenmühle prezentoval brněnský traktor Zetor 35 Super z roku 1958. Kdysi ho používal Státní statek Skalná, dnes tohoto veterána vlastní František Kubinec.
Letní pohoda na valníku taženém traktorem.
Přestože obdivovatele historické krásy z lesů, luk a polí zajímaly hlavně motory a ocel, já si všímal detailů. Právě ony totiž činily z obyčejných traktorů neobyčejné. Dodávaly jim cennou patinu stáří, radost mládí i vnitřní krásu…
Veteráni plní zajímavých detailů, které vypřávějí příběhy… Jaký byl asi příběh tohoto několik desítek let starého stroje?
Začíná jízda vystavených veteránů. Kvůli hadovi traktorů z několika dekád 20. století pořadatelé usměrňovali dopravu na příjezdu do Kaltenmühle. Tak, aby traktorům na silnici nikdo nepřekážel.
Historické vozy s velkými koly vzadu nezajímají jen muže, ale i ženy, jak jsem si všiml. Setkání buldoků v Kaltenmühle bylo plné mladých žen.
Na traktoru jsem seděl jen jednou v životě. Tenkrát jsem byl stejně velký jako tento kluk a kamarád kamaráda mého otce mě vysadil na traktor s tím, že zažiju něco, co jsem ještě nezažil…
Tehdy jsem tomu moc nerozuměl, ale on svůj traktor plácal po kapotě jako pašáka, když jsme vyjeli zorané svažité pole po dešti. A tak jsem měl radost společně s ním. Přesto si dnes nepamatuji, zdali a jak krásný je pohled na svět ze sedačky traktoru. Pořád jsem zíral na volant a na páku.
Němci se umí bavit. Festy a lidové veselice jsou u našich sousedů velmi populární. Veselé a přátelské. Vím to dobře, na některé z nich jezdím už několik let. Také v příjemné atmosféře v Kaltenmühle u Bärnau jsem se cítili dobře…
S traktory mám z dětství spojenou ještě jednu šňůru vzpomínek, vázanou k prázdninovému koupání na rybníku a Jesenici. Koupání s traktorovou duší, resp. duší ze zadního kola traktoru. Byla obrovská jako malý bazén, alespoň tak si ji pamatuji, a na svém obvodu unesla hned několik dětí. Byla to dobrá duše. Spojovala nás.
Ano, traktory mají duši. Vlastně několik duší.
Děti, kam se podíváš… Zůstaly veselé i v ostrém žáru odpoledního slunce. Svět traktorů je bral (když k tomu byla limča a zmrzka…).
Tahle kola zanechávají zřejmě výrazné stopy…
No jo, no… Echt německá ocel.
Až na přehlídce veteránů v Kaltenmühle jsem si všiml, že čelní masky hrají důležitou roli při prvním vnímání nejen u osobních vozů nebo lokomotiv, ale i u traktorů. Některé vypadaly fakt dobře. Třeba právě tato…
Vidět přes 200 traktorových veteránů na jednom místě a zemřít. No, samozřejmě přeháním. Nicméně platí, že v Kaltenmühle si nejen zemědělci přišli na své… Tato přehlídka oplechovaných strojů byla pastvou i pro laické oči.
Fešák, co říkáte?
Dřevěná střecha ještě nikdy žádnému traktoru neuškodila, napadlo mě při prohlížení pořízených fotek. Tenhle Hanomag vypadá díky ní skoro jako automobil prezidenta Masaryka.
Ne, tohle není traktor, ale elektrostanice z roku 1931. Nejstarší exponát na přehlídce.
A ani tenhle meďour není traktorem. Návštěvníci ho přesto obdivovali stejně jako jeho zemědělské příbuzné.
I tento bezbarvý ocelový stroj měl díky svému technickému řešení řadu obdivovatelů.
A nakonec snad už jen drobnost… Krásu historických traktorů přijelo do Bavorska obdivovat i několik Čechů z Chebska či Tachovska.
Václav Fikar
Komentář