Nevšední kašny hned za naší západní hranicí


Datum publikace: 08-11-2023, 17:17 v Toulám se Německem.

Bývají všelijaké. Některé mohou být nezajímavé, tvarově nudné, bez špetky potřebné fantazie i řemeslného umu, které člověku v paměti neutkví. Avšak jiné jsou pozoruhodné, překvapující či přímo skvostné. Jsou hodnotnými uměleckými díly, vesměs doporučovanými ke zhlédnutí v turistických průvodcích.

Kdo? Kašny. Záchytná místa ve městech, u nichž se potkávají lidé. Díla, která povznášejí procházku po městě na umělecký zážitek. Lhostejno přitom, zdali se jedná o kašny několik století staré, anebo díla současných umělců.

U všech kašen

Mnohé kašny jsou pro lidi neviditelné. Tedy nikoliv, že by se s nimi piplal miniaturista Uko Ješita, ale protože člověka lautr ničím nezaujmou. Snad jenom tekoucí vodou v době letních veder, která vzkřísí pocestného či jeho psa.

Mezi takové patří například kašna u vstupu do Zlaté uličky na Pražském hradě. Tam byste možná čekali kašnu monumentální, zdobnou a zlacenou, která bude vypovídat o bohaté minulosti daného místa. Ovšem… Chyba lávky!

Kašna u vstupu do Zlaté uličky taková vůbec není. Nezdobí ji žádná socha, ani jakýkoliv zajímavý reliéf. Vypadá jen jako kamenné koryto, nebo středověká vana. S takovou se našinec sotva vyfotí, přestože je jedinou kašnou na Pražském hradě s pitnou vodou.

Nevšední kašny hned za naší západní hranicí
Kašna Sautreiberbrunnen v Oberkotzau (nedaleko Hofu) připomíná někdejší dobu obchodování s dobytkem, které před staletími vedlo k rozvoji tohoto městyse. Foto Václav Fikar

Pro nás jsou mnohem zajímavější některé z kašen v Bavorsku, které můžeme obdivovat jen kousek za hranicemi. V sousedství.

U následujících pozoruhodných kašen se člověk zastaví, vyfotografuje si je a zapřemýšlí. Třeba o tom, co mají postavy a tvorové na té které kašně symbolizovat…  

Oberkotzau: kašna Sautreiberbrunnen

Pokud jste jeli autem do bavorského Hofu, pak jste si kousek před Hofem jistě všimli odbočky na Oberkotzau. Městys Oberkotzau s více než pěti tisíci obyvateli leží jižně od Hofu a zdejší území patří k místům s nejstarším osídlením v severní oblasti Horních Franků.

Město bylo vybudováno při ústí říčky Schwesnitz do saské Sály. První písemná zmínka o Kotzau pochází z roku 1234, tedy z první poloviny 13. století. Avšak první doložené použití úplného názvu Oberkotzau je až z roku 1696, tedy z konce 17. století. Co bylo mezi tím?

Zdejšími památkami jsou zámek a evangelický kostel sv. Jakuba, leč také v internetových průvodcích zpravidla opomíjená kašna mezi kostelem a náměstím. Objevil jsem ji náhodou před lety a až poté o ní zjišťoval informace.

Nevšední kašny hned za naší západní hranicí
Kašna Sautreiberbrunnen v Oberkotzau (nedaleko Hofu) připomíná někdejší dobu obchodování s dobytkem, které před staletími vedlo k rozvoji tohoto městyse. Foto Václav Fikar

Zmínku o kašně Sautreiberbrunnen v Oberkotzau jsem zachytil pouze na jednom italském cestopisném webu, také na dvou německých, ovšem žádný z českých průvodců zabývajících se Německem o ní nepíše. Jak už to tak bývá, v Praze nemají o této nevšední kašně ani páru, přestože je hned za čarou.

Autenticky navržená kašna je svým pojetím naprosto výjimečná a zcela se vymyká zažitým představám o podobě reprezentativních městských kašen.

Jejím ústředním motivem jsou totiž čuníci, tedy vepři, nebo chcete-li prasata, nad nimiž si vykračuje pasáček. Ano, kašna v Oberkotzau je zřejmě jedinou kašnou na světě, která opěvuje domácí prasata. Růžová zvířata, tolik milovaná jak v Německu, tak u nás Česku.  

Otázkou je, proč zdejší kašna oslavuje pasáčka vepřů a jeho čuníky a nikoliv třeba bohaté kupce, městské radní nebo svaté?

Důvod je vlastně prostý. Ve městě si totiž pomatují, co bylo v minulosti důležité pro jeho rozvoj. A to byl obchod s dobytkem, jenž si tady ve své době vysloužil přezdívku “Kotzauer Seischwänz”.

Nevšední kašny hned za naší západní hranicí
Kašna Sautreiberbrunnen v Oberkotzau (nedaleko Hofu) připomíná někdejší dobu obchodování s dobytkem, které před staletími vedlo k rozvoji tohoto městyse. Foto Václav Fikar

Zdejší originální kašna je tedy jakýmsi památníkem středověkým obchodníkům s dobytkem. Ve městě ji postavili na počest obchodníků s dobytkem a tržního práva z roku 1444. Tehdy císař Fridrich III. potvrdil vlastníkům města a slavností v Kotzau právo pořádat trhy.

Nápis na kašně říká: Židé, kteří byli původně významnými dálkovými obchodníky, se ve středověku směli usadit mezi převážně venkovským obyvatelstvem. Způsobili rozkvět obchodu s dobytkem v Oberkotzau.

Pravdou je, že žádnou jinou kašnu s prasaty a pasáčkem nikde nespatříte.

Waldsdassen: kašna Stiftsbrunnen

Městský park ve Waldsassenu, který leží od Chebu, co by kamenem dohodil, je olemovaný údajně nejdelší zachovanou částí klášterní zdi v Bavorsku.

Nevšední kašny hned za naší západní hranicí
V rozlehlém waldsassenském parku za klášterní zdí rozhodně zaujme kašna Stiftsbrunnen. Je na ní mnich s dekretem od Diepolda III., kterak na oslovi obráží zdejší krajinu, aby podle úpisu získal pro svůj řád co největší pozemek pro stavbu kláštera. Mnich však nesmí otálet, má na to pouze jeden den. Zdali byl mnichův osel louda, či naopak čamrda, o tom už pověst nehovoří. Foto Václav Fikar

Tato zeď odděluje zdejší proslulou baziliku opatství (vybudována v letech 1685-1704), jež je jednou z nejvelkolepějších barokních staveb v jižním Německu vůbec, od jezírka a zahrady v původním pásu zeleně starého klášterního sídla. A někde tam, na okraji parku, se nachází malá, ovšem nepřehlédnutelná kašna od hornofalckého umělce Engelberta Süssa.

Nesporně se jedná o uměleckou zvláštnost tohoto parku u basiliky. Na světlo boží přitom kašna přišla relativně nedávno. V roce 1992, tedy před jedenatřiceti lety.

Ústřední postavou na kašně je mnich na oslovi, obklopený jakýmisi démony, snad močálů. Inspirací pro hlavní motiv této kašny byla stará legenda o založení Waldsassenu v první polovině 12. století.

Nevšední kašny hned za naší západní hranicí
V rozlehlém waldsassenském parku za klášterní zdí rozhodně zaujme kašna Stiftsbrunnen. Je na ní mnich s dekretem od Diepolda III., kterak na oslovi obráží zdejší krajinu, aby podle úpisu získal pro svůj řád co největší pozemek pro stavbu kláštera. Mnich však nesmí otálet, má na to pouze jeden den. Zdali byl mnichův osel louda, či naopak čamrda, o tom už pověst nehovoří. Foto Václav Fikar

Legenda praví, že v nádherné zeleni na území markraběte Diepolda III. z Vohburgu se s několika druhy usadil šlechtic Gerwig von Wolmundstein, aby zde osamocení a modlitbách vedli život požehnaný Bohem.

Avšak došlo k události, kdy při lovu potkal Diepold III. mnicha a v Gerwigovi poznal svého dávného přítele. Ten si celé roky myslel, že markrabě byl kdysi smrtelně zraněn v rytířském turnaji. Gerwick von Wohlmundstein se tehdy cítil zodpovědný za toto neštěstí a vstoupil do kláštera Siegburg a přes Regensburg dosáhl samoty v pozdějším Stiftlandu.

Z radosti z neočekávaného setkání daroval markrabě mnichovi tolik země ke stavbě kláštera, kolik přejede za jeden den na oslovi. A tak se i stalo. Mnich se vydrápal na osla, pobídl jej k pohybu a… Tato oblast se stala původem Stiftlandu, jehož hranice byla později označena takzvaným Oslím příkopem.

Mimochodem tato legenda o založení kláštera je vedle zjevných motivů na zmíněné kašně znázorněna rovněž na nástropních freskách v bazilice.

Hof: Žába mezi květinami

Pozornost návštěvníků botanické zahrady v Hofu (od listopadu do března je veřejnosti nepřístupná) se vedle rozkvetlých záhonů, zajímavých stromů či jezírka s rybkami zcela spolehlivě stočí vždy také na malou kašnu s velkou žábou, kterou zdobí korunku na hlavě.

Nevšední kašny hned za naší západní hranicí
Žába s korunkou na hlavě. Jeden z nejfotografovanějších motivů v botanické zahradě v Hofu. Foto Václav Fikar

S žabí kašnou se vyfotil už kdekdo a troufám si tvrdit, že právě ona patří k nejfotografovanějším místům v uklidňující zahradě.

Konkrétně tato kašna v hofské botanické zahradě není významným uměleckým dílem, motivovaným pověstí či prastarou legendou. Je spíše dekorativním prvkem. Přesto je ale fotografovaná stejně často jako třeba Goetheho kašna v Aši.

A nejen to. Ona si užívá své výsostné polohy mezi pestře rozkvetlým záhonem a jezírkem s barevnými rybkami způsobem, který jí mohou jiné sochy závidět.

Nevšední kašny hned za naší západní hranicí
Žába s korunkou na hlavě. Jeden z nejfotografovanějších motivů v botanické zahradě v Hofu. Foto Václav Fikar

V den obřadu se s ní často fotografují novomanželé i svatebčané, jako by jim měla přinést do života štěstí. A tu a tam žábu s korunkou na hlavě někdo políbí. Jako by dotyčný(-á) věřil, že polibkem vysvobodí zakletého prince, či princeznu. Za sebe mohu říct, že jim tento zázrak přeji…

Václav Fikar




Komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..



NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY:

Kniha Drahoušek na česneku je zcela bez upírů!

Napsala mi jedna čtenářka svoji páteční zkušenost s pokusem o zakoupení knihy Drahoušek na česneku v nejmenovaném klasickém knihkupectví.

U pokladny stály...

Knihu Drahoušek na česneku můžete objednat i zde

Od pondělí 21. října můžete knihu Drahoušek na česneku zakoupit jak v knihkupectvích, tak ji můžete objednat také zde.

Své objednávky pište...

Drahoušek na česneku (2024, Pointa)

Drahoušek na česneku (2024, Pointa / Albatros Media)

– próza/humor (sbírka fejetonů a humorných povídek)

Aktualizované termíny autorských čtení z nové knihy Drahoušek na česneku

V příštích týdnech a měsících se můžeme potkat na několika autorských čteních, kde si posluchači navíc budou moci zakoupit Drahouška na...

Drahoušek na česneku právě vychází!

A je to tady! Drahoušek na česneku vychází! Má nová kniha o 156 stranách, která obsahuje osmnáct fejetonů a povídek, se...

Folkový zpěvák Petr Lüftner: Úplně jsem přestal sledovat zprávy

S písničkářem Petrem Lüftnerem jsem si povídal před jeho vystoupením na tradičním festivalu folkové a country hudby Babí léto na Chebském hradě....

Top