Asi mi dáte za pravdu, že všechna životní poprvé, která jsou krásná nebo jiným způsobem výjimečná, se vrývají do paměti hluboko a na celý život. Jedněmi z takových mých hluboko zarytých vzpomínek jsou vzpomínky na „poprvé“, která se vážou k ulovení všech čtyř následujících rybích druhů. Příroda jim dala jedinečná těla, opatřila je skvělými smysly a navrch nezapomněla přidat něco navíc…

Smrtící šíp: Štika obecná (Esox lucius)

Když všemocná Příroda navrhovala podobu štiky obecné, musela už bezpečně vědět, že pod jejíma rukama vznikne jeden z nejúžasnějších sladkovodních tvorů všech dob. Originální predátor výlučných schopností a nepřekonatelného šípovitého vzhledu. Ano, asi všichni mi dají … Pokračujte »

Principiálně se nejedná o nic nového pod sluncem. Hovořím o prutu s citlivou špičkou pro čitelné ovládání lehkých nástrah a snadnou identifikaci opatrných záběrů, s nímž si užíváte jemného lovu s gumovými nástrahami.

Přesto ale je tento prut velmi zajímavou novinkou roku 2015, která potěšila zejména ty rybáře, kteří se specializují na lov okounů a candátů z lodi. Čím? Jářku, podle mého názoru je zaujal následujícími parametry a vlastnostmi…

Přívlačový speciál Nakashima, novinka roku 2015 od firmy JENZI.

Jak jsem již uvedl, pruty nové řady Nakashima přinášejí něco, co už tady bylo, ovšem ve zcela nové modifikaci. Ta vychází z potřeb specialistů na lov okounovitých … Pokračujte »

Sumec dlouhý 151 centimetrů, kterého vyvláčel můj parťák Michal Mištera, byl odměnou za fyzicky i jinak náročný víkend na Labi. Druhý víkend od červnového zahájení sezony lovu dravých ryb (16. 6.) jsme zacílili na lov sumců přívlačí a nutno dodat, že relativně úspěšně.

I když jsme z několika záběrů dokázali na břeh přivést jen dva vousáče, významné pro nás bylo zejména to, že jsme objevili nové atraktivní místo. A právě na něm Michal zdolal, po více než desetiminutovém boji, krásného sumce. Měřil 151 centimetrů a Michal ho udolal třímetrovým prutem Magic Stick od JENZI, který mimo jiné skvěle tlumil prudké … Pokračujte »

Někdo je v dubnu pořád ještě za kamny, za která vlezl v březnu (Proč vlastně ta bizarní pranostika nesmyslně tvrdí, že v březnu vlezeme za kamna? A kde jsme podle ní byli v prosinci nebo v lednu? Na louce? Nikoliv za kamny?), a někdo už tráví čas u vody. Na rybách, samozřejmě. Duben je totiž měsícem, který můžeme označit za reálný začátek rybářské sezony v našich zeměpisných šířkách, a to i přes jeho aprílové vrtochy. Dravce v Česku sice ještě chytat nemůžeme, protože jsou hájení, ale kapry, cejny, líny a další druhy ano. A tak jsem se o Velikonocích … Pokračujte »

Jestli se někdy v roce najde období, v němž mě listování produktovými katalogy rybářských firem bere, pak je to bezesporu zima. Dlouhé zimní večery jsou pro tuto zvláštní samotářskou libůstku jako stvořené. Už jen proto, že člověka drží  doma víc než všechna ostatní roční období.

A tak si zimu co zimu dělávám čas na seznamování se s novinkami v katalozích mnou oblíbených značek, také proto, že až se jaro zeptá, co jsi dělal v zimě, bude dobré být připravený.

Faktem je, že jejich lesklé stránky, zahlcené informacemi a fotografiemi, jsou jako opium. Navzdory letitým zkušenostem a vypěstované imunitě mě bez milosti … Pokračujte »

Když v půl šesté ráno v sobotu 7. února rozlepíte oči a vzápětí vám teploměr ukáže, že v Chebu je čtrnáct stupňů Celsia pod nulou, řeknete si: Sakra, kde jsem ten šmejd koupil. Vždyť tady nemrzlo už dobré tři roky (tři pod nulou se skoro nepočítají, zvlášť když je naměříte sotva pět dnů v roce).

Pak si v koupelně opláchnete obličej, vymáčknete beďara místo štíputí a na teploměr se podíváte znovu. A protože on trvá na svém, ověříte jeho děsivý údaj na internetu. Pro jistotu. A hele, teploměr nekecá. Věděl jsem, že je na něj spolehnutí, na pašáka značkového. Venku … Pokračujte »

Je horký červencový čtvrtek, teploty na slunci přesahují třicítku. Protože jsou prázdniny, areál Krajinky v chebském Poohří je plný rodin s dětmi i turistů. Děti vřískají na dětském hřišti s vodním brouzdalištěm, dospělí je pozorují z přilehlé Říční terasy, kde se svlažují chlazeným pivem. Ano, takhle chutná letní idylka. Tedy alespoň některým. Ne všichni v blízkém okolí si ji totiž mohou dopřát. Nedaleko odtud, za zády osvěžujících se rodičů, se ve stejnou dobu rozehrává drama. Příběh života a smrti z jiného světa.

Střecha, kterou vystavěly desítky stulíků z listnatých tašek, se pár minut po šestnácté hodině začíná vlnit. Zprvu nenápadně, vzápětí nepřehlédnutelně. Jako kdyby se znovu připomnělo … Pokračujte »