Někdo je v dubnu pořád ještě za kamny, za která vlezl v březnu (Proč vlastně ta bizarní pranostika nesmyslně tvrdí, že v březnu vlezeme za kamna? A kde jsme podle ní byli v prosinci nebo v lednu? Na louce? Nikoliv za kamny?), a někdo už tráví čas u vody. Na rybách, samozřejmě. Duben je totiž měsícem, který můžeme označit za reálný začátek rybářské sezony v našich zeměpisných šířkách, a to i přes jeho aprílové vrtochy. Dravce v Česku sice ještě chytat nemůžeme, protože jsou hájení, ale kapry, cejny, líny a další druhy ano. A tak jsem se o Velikonocích … Pokračujte »

Je horký červencový čtvrtek, teploty na slunci přesahují třicítku. Protože jsou prázdniny, areál Krajinky v chebském Poohří je plný rodin s dětmi i turistů. Děti vřískají na dětském hřišti s vodním brouzdalištěm, dospělí je pozorují z přilehlé Říční terasy, kde se svlažují chlazeným pivem. Ano, takhle chutná letní idylka. Tedy alespoň některým. Ne všichni v blízkém okolí si ji totiž mohou dopřát. Nedaleko odtud, za zády osvěžujících se rodičů, se ve stejnou dobu rozehrává drama. Příběh života a smrti z jiného světa.

Střecha, kterou vystavěly desítky stulíků z listnatých tašek, se pár minut po šestnácté hodině začíná vlnit. Zprvu nenápadně, vzápětí nepřehlédnutelně. Jako kdyby se znovu připomnělo … Pokračujte »