Stovky lidí v kostelech o páteční noci. A stovky lidí na Dni Cyklostezky Ohře. Přitažlivých akcí kolem úplňkové noci bylo všude habaděj. Těžko nějakou upřednostnit. Nakonec jsem si ze všech zajímavých vybral dvě v Karlovarském kraji. Konkrétně Noc kostelů v Chebu, která nabídla bohatý kulturní program, a hned poté cyklistický Den Cyklostezky Ohře.
První ze zmíněných akcí potěšila moji kulturní duši, druhá pak duši sportovce. Obě dohromady pak duši požitkáře, který s Pentaxem na krku zachycoval střípky a okamžiky …
Noc kostelů
Noc kostelů v Chebu začala ještě za světla. Uvedená každoroční akce veřejnosti zpřístupnila pět místních kostelů, dále například chrámovou věž kostela sv. Mikuláše nebo běžně nepřístupnou část zahrady areálu Františkánského kostela Zvěstování Panny Marie (na snímku).
Noc kostelů začala ještě za světla. V Chebu byla u této příležitosti zpřístupněna mimo jiné běžně nepřístupná část zahrady areálu Františkánského kostela Zvěstování Panny Marie (na snímku). V době, kdy jsem zahradu fotografoval, začalo krápat. Z deště ale nakonec nebylo nic, a tak jsem mohl nechat zrcadlovku na krku.
Kostel sv. Kláry na Františkánském náměstí nabídl návštěvníkům večer s japonskou kulturou. Nejprve divadelní představení – japonské frašky Kjógen v podání Malého divadla Kjógenu z Brna. Součástí představení byla i krátká přednáška o japonském divadle.
Horský asketa zlodějem tomelů (Kaki jamabuši) – jedna z nejkratších, nejjednodušších, ale také jedna z nejčastěji uváděných japonských frašek na půdě kostela sv. Kláry na Františkánském náměstí v podání Malého divadla Kjógenu z Brna.
Nádvoří kostela sv. Kláry a Papouškování (Kučimane) – klasická komedie žánru kjógen, jejíž vznik je odhadován do první poloviny 16. století. Návštěvníci si po této hře mohli v divadelní dílně brněnských herců vyzkoušet techniky kjógenu.
Nádvoří kostela sv. Kláry. a Papouškování (Kučimane) – komedie žánru kjógen, jejíž vznik je odhadován do první poloviny 16. století. Mně se japonské frašky líbily. Mému třináctiletému synovi ale ne. Zhruba čtyřicet minut strávených jejich sledováním označil za “šestihodinové peklo”.
Součástí Noci kostelů v Chebu byl také večer s japonskou kulturou. Její divadelní část obstarali brněnští herci Malého divadla Kjógenu. V tomto případě papouškují na nádvoří kostela sv. Kláry.
Koncert světoznámé japonské harfistky Akiko Wada v kostele sv. Kláry. Hraje na koto.
Koncert světoznámé japonské harfistky Akiko Wada v kostele sv. Kláry. Hraje na koto.
Koncert světoznámé japonské harfistky Akiko Wada v kostele sv. Kláry. Hraje na koto.
Na prohlídku Chebu z chrámové věže kostela sv. Mikuláše stáli lidé fronty. Pohled z výšky na setmělou historickou část Chebu ale stál za to krátké čekání.
Miluji Tě, Děkuji Ti, Odpusť mi… Tato velká slova bychom měli říkat svým blízkým, dokud je čas, jak jsem si přečetl o Noci kostelů…
Pohled na téměř noční centrum Chebu – pořízený z chrámové věže kostela sv. Mikuláše.
Den Cyklostezky Ohře
Den Cyklostezky Ohře, která relativně nedávno propojila jako nit Karlovy Vary s Chebem, přilákal stovky milovníků jízdních kol z celého Karlovarského kraje.
Letošní ročník byl teprve třetím, přesto už se stihl stát masovou akcí. V letním amfiteátru v Lokti si zaregistrovaní účastníci, kteří přijeli na kolech, mohli v promostanu Karlovarského kraje vyzvednout památeční trička, reflexní přívěsky, nealko nápoje a další drobné dárky.
O zábavu se postaral živá hudba, pro děti byla ve spolupráci s BESIPem připravena jízda zručnosti nebo program Porcelánové školičky. Loketští hasiči zároveň nabízeli svezení v člunu po Ohři. Během odpoledne pod loketským hradem byla také představena pohádková knížká „Kdo zachrání Pižďucha“ loketských autorů Jana Ondera a Zuzany Onderové.
Mimochodem, v tento den České dráhy představily a vypravily velkokapacitní “cyklovlak Ohře“, který bude po dobu letních prázdnin jezdit o sobotách a nedělích mezi Chebem a Karlovými Vary. Účastníci Dne Cyklostezky Ohře mohli na základě registrace na Den Cyklostezky Ohře a vyzvednutí místenky použít některý z cyklovlaků zdarma. V každém ze čtyř vypravených cyklovlaků bylo 100 míst pro kola.
Někteří účastníci sobotního Dne Cyklostezky Ohře navštívili areál karlovarské společnosti Moser, kde se konal Den otevřených dveří. Tak například naše chebská cyklo výprava…
Z centra Karlových Varů do Svatošských skal. Před cyklisty je první krpál – stoupání v Doubí.
Lávka přes Ohři ve Svatošských skalách. V sobotu 10. června po ní prošly zástupy cyklistů.
Bota-nická zahrada – možná nejvtipnější bota-nická zahrada v zemi. Škoda, že jsem ji v Den Cyklostezky Ohře nemohl vyfotografovat ještě lépe. Přímo před ní byl totiž zaparkovaný automobil, který znemožňoval pořízení jiného snímku.
Šlapat do pedálů po cyklostezce z Varů do Chebu znamenalo také občas si někde odpočinout, občerstvit se koláčem, zmrzlinou a tak. A během toho veškerého odpočívání a občerstvování jsem v Lokti potkal slovo “Miluji”. Podobně jako o páteční Noci kostelů.
V Lokti mi přeběhl přes schody černý kocour. Alespoň, že předtím zapózoval, fotografování si užíval. Jen se mu nelíbilo to mé: Čičííí…
Zatímco v loketském amfiteátru u řeky parkovaly stovky jízdních kol, ve stejnou dobu na náměstí v Lokti odpočívaly desítky velkých těžkých motorek. To je tak, když se koná motorkářská svatba.
Zatímco v loketském amfiteátru u řeky parkovaly stovky jízdních kol, ve stejnou dobu na náměstí v Lokti desítky velkých těžkých motorek. To je tak, když se koná motorkářská svatba.
Vousy a mašiny, záplaty na džíny…
Výřad motorek na loketském náměstí v sobotu 10. června.
Výřad motorek na loketském náměstí v sobotu 10. června.
Milovníky cyklistiky a cykloturistiky hostil loketský amfiteátr s vyhlídkou na hrad Loket.
U stánků Karlovarského kraje na památeční trička, nápoje, mapu Cyklostezky Ohře a další prezenty se stály fronty…
Jednou z občerstvovacích zastávek na zhruba padesát kilometrů dlouhé cyklostezce z Karlových Varů do Chebu byl Statek Bernard u Královského Poříčí.
Na tomto statku jsme potkali pěknou svini…
A zase láska a zamilovaní… Tentokrát u cyklostezky v Sokolově.
Nejnáročnější úsek Cyklostezky Ohře se nachází u Dasnic. Zhruba 250 metrů dlouhý stoupák, někde napůl cesty mezi Vary a Chebem, dá zabrat i dobře trénovanému cyklistovi. Jinak je ale Cyklostezka Ohře pohodovou, většinou rovinatou cyklostezkou…
U Dasnic na Sokolovsku se sice nachází nejdelší vrch celé cyklostezky, ale odměnou po jeho zdolání je tento pohled na Ohři. Krátce po zdolání vrchu a sjezdu dolů…
Další občerstvovací zastávka – v kynšperském pivovaru. Také cyklista rád klobásku…
Po několika hodinách šlapání, amfiteátrování, kochání, šlapání, fotografování, šlapání a občerstvování zpátky v Chebu. A protože se mě několik lidí poté zeptalo, co na tuto vzdálenost (cca 47 km) říkal můj zadek, který byl v intenzivním kontaktu se sedlem, přiznávám se bez mučení: Bolel. Přesto… Den Cyklostezky Ohře stál i přes bolest zadku za to!
Foto Václav Fikar
Komentář