Když jsem se s monumentální pevností Königstein podrobně seznámil, před očima – tam dole u brány tohoto saského unikátu – se mi promítla klíčová část druhého dílu Pána prstenů, nazvaného Dvě věže.

Mám na mysli vyvrcholení tohoto epického filmového eposu. Totiž velkolepou noční bitvu mužů Rohanu, vedenými králem Théodenem, s mimořádnou přesilou Sarumanových legií skurutů. Tedy bitvu o pevnost zvanou Hláska, či chcete-li bitvu o Helmův žleb, kam se ohrožený Rohanský lid přišel ukrýt.

Právě rohanskou Hlásku, která odolala obrovské síle nelítostných černých skurut-hai i Sarumanovým kouzlům, mi pevnost Königstein připomněla. Podobně jako Tolkienova Hláska totiž ani tato výjimečná skalní pevnost na Stolové hoře nebyla nikdy dobyta.

Největší vojenská skalní pevnost v Evropě – saský Königstein. Pevnost je vybudovaná na Stolové hoře. Tento snímek je pořízený třístovkovým teleobjektivem z obce Königstein, vzdálené od pevnosti asi tři kilometry.

Po zakoupení vstupenky můžete do pevnosti vstoupit jak hlavními branami, tak vyjet nahoru prosklenným panoramatickým výtahem. Volba je na každém návštěvníkovi. Já zvolil výtah. Mimochodem, cena vstupenky pro dospělého v sezoně je deset euro.

Panoramatický výtah na pevnost Königstein.

Pevnost Königstein ční vysoko nad okolní krajinou.

Pevnost Königstein, vybudovaná na skále, ční vysoko nad krajinou.

Jak jsem právě zmínil, pevnost Königstein byla postavena na Stolové hoře. Proč tento fakt ještě jednou opakuji?

Věřte, nebo ne, ale v dávných časech, když mapa Evropy vypadala ještě docela jinak, než jak vypadá dnes, patřila Stolová hora k mocnému Českému království. Königstein, používaný jako severní obchodní cesta, byl tenkrát pod kontrolou zemí Koruny české.

Od těch dob se ale mapa starého kontinentu několikrát změnila, podle toho, jak se vyhrávaly nebo prohrávaly války, a tak dnes leží na území našich německých sousedů, zhruba jen patnáct kilometrů od hranice s Českou republikou, a patří mezi klenoty pozoruhodného Saského Švýcarska.

Pokud obejdete celou pevnost kolem dokola po hradbách, nachodíte dva kilometry.

První písemná zpráva o hradní pevnosti Königstein se objevuje v roce 1233 na dekretu českého krále Václava I.

Kanóny na pevnosti, která nebyla nikdy dobyta. Na druhou stranu objektivně je třeba dodat, že pokusů o její dobytí nebylo v minulosti mnoho.

Skalní pevnost Königstein.

Skalní pevnost Königstein.

Pevnost ční nad stejně nazvanou obcí, a to na levém břehu Labe (Elbe). Musím říct, že velkolepě vypadá už při pohledu z jedinečných vyhlídek Bastei, které jsou odtud vzdálené několik kilometrů vzdušnou čarou přes Labe. Pokud se ale ke skalní pevnosti přiblížíte mnohem blíž, například z obce Königstein, dojde vám, že nestojíte pod běžně velkým hradem. Že nahoře na hoře před vámi stojí něco mnohem většího.

A také že ano. Pevnost na Stolové hoře se rozkládá na ploše bezmála deseti hektarů, přičemž za svými hradbami ukrývá na padesátku různých staveb. Například hrad Jana Jiřího, strážní věže, kapli, skalní sklad proviantu (Magdalenin hrad), Červený most, sklad dělostřelectva, Studniční dům, klenotnici, kasárna, unikátní studnu, kostel, hladomornu, Friedrichsburg…

Největší vojenská skalní pevnost v Evropě – saský Königstein.

Tahle fotografka si všimla, že fotím hradby pevnosti i s ní. A tak dostala nápad… Vyfotit hradby pevnosti se mnou.

První brána do skalní pevnosti Königstein.

Vchod do skalní pevnosti Königstein.

Expozice palných zbraní na pevnosti Königstein.

Do starých dějin Königsteinu promluvilo více momentů, jedním z velkých byla ovšem smlouva z Chebu z konce dubna 1459, která ustanovila česko-saskou hranici. Podle této smlouvy se Königstein stal hraničním přechodem. Nutno zmínit, že velmi významným.

Později pevnost využívali kurfiřti a vévodové jako vojenské sídlo. V roce 1516 založil vévoda Jiří Vousatý na Königsteinu Klášter chvály Mariina zázraku. Do tohoto kláštera se ochotně nastěhovali mniši celestýnského řádu, kteří tam však zůstali jenom do roku 1524. Proč? Protože jim nakloněný vévoda zemřel a celé Sasko bylo zaměřeno evangelicky.

Na konci 16. století, v letech 1589 až 1597 (s výjimkou roku 1590), začal hradní pevnost rozšiřovat Christian I. von Sachsen. Až se Königstein, jehož vysoké zdi z kamene byly postaveny na vysoké skále, stal skutečně nejsilnější pevností v celém Sasku. Další významná stavební epocha v historii pevnosti započala nedlouho poté (1619) a trvala až do roku 1681. A nakonec se na Stolové hoře významně stavělo ještě v letech 1694 až 1756. Z toho plyne, že 17. století bylo pro dnešní podobu pevnosti zásadní.

Pevnost poté fungovala třeba jako letohrádek, lovecký zámek, ale také jako státní vězení. Až byla zpřístupněna veřejnosti. V roce 1955.

Vyhlídka z pevnosti je mimořádná, a to na všechny světové strany.

Pohled na řeku Labe a obec Königstein tam dole pod Stolovou horou.

Pohled na řeku Labe a obec Königstein tam dole pod Stolovou horou.

Pohled z Königsteinu na horu Lilienstein na druhém břehu Labe.

Řeka Labe pod pevností.

Abych se však vrátil do současnosti. Dnes je pevnost, jejíž hradby jsou místy vysoké až 42 metrů, významnou turistickou atrakcí Saského Švýcarska. A to z více důvodů. Jednak je odtud skvělý výhled právě na Saské Švýcarsko, které je přírodním i architektonickým klenotem severovýchodního Německa, pevnost však zároveň odkrývá několik stavebních a historických unikátů.

Vedle jiných nejstarší dochovaná německá kasárna z let 1589-90, pak hradní kapli, hladomornu, první posádkový kostel v Sasku z roku 1676 a hlavně nejhlubší studnu v Sasku (a zároveň druhou nejhlubší v celém Německu) s neuvěřitelnou hloubkou 152,5 metru.

Na pevnosti se ukrývá nejhlubší studna v Sasku. Je více než 150 metrů hluboká. Pokud návštěvníci přijdou do budovy se studnou ve správnou dobu, zaměstnanci pevnosti jim předvedou, jak se dostávala voda nahoru.

Na pevnosti se ukrývá nejhlubší studna v Sasku. Je více než 150 metrů hluboká. Pokud návštěvníci přijdou do budovy se studnou ve správnou dobu, zaměstnanci pevnosti jim předvedou, jak se dostávala voda nahoru.

Na pevnosti se ukrývá nejhlubší studna v Sasku. Je více než 150 metrů hluboká. Pokud návštěvníci přijdou do budovy se studnou ve správnou dobu, zaměstnanci pevnosti jim předvedou, jak se dostávala voda nahoru.

Magdalenin hrad. Do skladu proviantu? Tudy, prosím.

Ve skladu proviantu je k vidění řada sudů…

Sklad proviantu na pevnosti Königstein.

Expozice ve Studničním domě seznamuje s historií studny a získávání vody. K vidění jsou zde pohyblivé modely zařízení na čerpání vody, návštěvníci spatří například šlapací kolo, žentour či parní stroj. V době od dubna do října, o zimních prázdninách a o adventních víkendech se konají ukázky čerpání studniční vody za pomoci restaurovaného elektromotoru z roku 1912.

Co se nejhlubší studny Saska dále týká, při její stavbě se denně těžila hornina v objemu kolem osmi kubíků. Zajímavostí na pevnosti je také nejvyšší bod celého kraje. Totiž plošina dubu, do které prý při každé bouřce uhodí blesk.

Zajímavostmi nedobytná pevnost Německa nešetří. Třeba takový Magdalenin hrad, který sloužíval jako sklad proviantu. Mezi několika expozicemi vyniká Sudový sklep, v jehož prostorách stával v letech 1725 až 1818 obrovský vinný sud Augusta Velikého. Jeho objem činil více než 238 tisíc litrů, což je vskutku neuvěřitelné.

Napoleonova kuchyně. Pán na snímku je Čech. Koláč na snímku je zřejmě nejdražší, zároveň ale nejchutnější koláč, který jsem kdy jedl. Koláč tady není těsto, ale to, co těsto nese. Kus koláče na snímku vpravo je můj kus koláče…

Mohutná pevnost Königstein.

Vchod do pevnosti.

Mohutná pevnost Königstein.

Pevnost Königstein.

Pevnost Königstein není hrádek na kopci za vsí, který zvládnete prohlédnout i s konzumací langoše za hodinu. Pokud ji budete chtít skutečně poznat, budete jí muset věnovat zhruba půl dne. Tak rozlehlá a zajímavá tato pevnost je.

Příjemným zjištěním budiž, že na pevnosti Königstein jsou na české turisty výborně připraveni. Informační materiály jsou dostupné v češtině, stejně jako například audio průvodce po pevnosti Königstein. Informace v češtině jsou k dispozici i ke krátkodobým výstavám ve zdejších prostorách.

Hlava Medůzy nad vchodem. Co má znamenat?

Skalní pevnost Königstein.

Skalní pevnost Königstein.

Zahrada na pevnosti.

Skalní pevnost Königstein.

Skalní pevnost Königstein.

Expozice současného výtvarného umění na pevnosti.

Mimochodem… Jak již bylo v úvodu řečeno, dospělý návštěvník zaplatí za vstup v hlavní sezóně 10 euro (podle současného kurzu tedy zhruba 254 korun), dítě do šestnácti let 7 euro (cca 178 korun). Rodinné vstupné (dva dospělí plus maximálně čtyříi děti do šestnácti let) činí 25 euro (cca 635 korun). za audio průvodce zaplatíte tři eura (zhruba 76 korun).

Text a foto Václav Fikar