Já a moje ještěrka


Datum publikace: 20-06-2018, 20:27 v Pěna všedních dnů.

Před pár dny, zrovinka na zahájení sezóny dravců, jsem na své lodi objevil němého pasažéra. Vlastně se mi ukázal sám. Sotva jsem vyskládal rybářskou bagáž na příď pramice a tu pak odstrčil od břehu, vykoukl zvědavě zpod podlážky.

Hlavu na mě vystrčila ještěrka. Opatrně, jako by se chtěla podívat, kdo jí krade ten bezva bejvák.

„Štírko jedna,“ přiblížil jsem se k ní s náležitou opatrností. „Co tady děláš? Tohle je moje loď. Hybaj na břeh. Někam pod kámen nebo pod kořeny. Tahle loď právě vyplouvá na širý moře, rozumíš?“

Použil jsem slova širý moře, protože přehrada Skalka by jí tak velká jistě připadala, kdyby ji měla možnost pořádně vidět. Přesto mi nerozuměla. Anebo nechtěla rozumět tomu, co všechno je před ní. Zatáhla se kamsi pod podlážku, aby mi tím dala najevo, že se klidně mohu opřít do vesel.

Zvedl jsem proto těžkou podlážku na zádi a pokusil se ještěrku chytit. Ale marně. Hbitě mi utekla pod druhou podlážku. A tak jsem zvedl také ji a znovu se pokusil toho němého pasažéra chytit a vysadit ho na břehu. Avšak opět marně. Ještěrka se chytit nedala. Rozhodla se zůstat se mnou na jedné lodi. A přestože nemohla tušit, co je před námi a jaké vlny nás na cestě za rybami čekají, rozhodla se vyplout na té mé plechové bárce na širý moře.

Na ryby teď jezdím s ní. S ještěrkou, která nemíní opustit moji pramici. Možná bych jí mohl dát jméno…

Když jsem se následujícího večera vrátil, abych znovu vyrazil po stopách candátů a štik, vyhřívala se na zadní sedačce. Překvapila mě tím. Čekal jsem totiž, že po předchozí večerní vyjížďce z mé lodi dávno utekla, ale… Ona neutekla. Zůstala. A tak se ji už nesnažím chytit a vysadit na břeh. Nezvedám kvůli ní dřevěné podlážky a nepřekládám bagáž. Prostě spolu vyrážíme na ryby.

Zatímco já vesluju, ještěrka se vyhřívá na zadní dřevěné sedačce a nespouští ze mě očí. Jindy mi ale vyleze na batoh s foto technikou a tváří se, jako by mě chtěla vyfotit. A jindy se dívá, jak bičuju vodu neustálým nahazováním, z mezery mezi latěmi podlážky. Tam se vždycky najde loužička vody.

A tak si spolu rybaříme a jsme taková němá dvojka. Asi jako když člověka doprovází pes. On vás nespouští ze zřetele a vy na něj občas promluvíte.

Možná bych jí zítra večer mohl přinést něco na zub. Mouchu, anebo nějakou jinou baštu. Aby věděla, že na té mé bárce je vítaná. Že se mě nemusí bát a že jí nevysadím na břeh, když na něj nechce vylézt ona sama. Anebo bych měl konečně chytit pořádnou šitku, aby z toho širýho moře aspoň něco viděla…

Václav Fikar

 

 




2 thoughts on “Já a moje ještěrka

  1. Zdá se, že ve vaší loďce se objevila jako metafora indiánské karty. Ještěrka je symbolem snění a přišla vás probudit. Opustila klid svojí skrýše, aby vám řekla, že je na čase naslouchat vašim snům a jejich symbolům.

    • Děkuji moc, Sabino, za Váš komentář. Přiznávám, že o takové symbolice jsem neměl ani tušení. Spíš si myslím, že se jí v mé lodi líbí. Že na ní má optimální klima pro vegetování… 🙂

Komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.



NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY:

Výhodná koupě Drahouška na česneku – do konce dubna!

Už jen několik málo dnů si v eshopu nakladatelství Pointa můžete koupit čtenářský úspěšnou knihu Drahoušek na česneku za mimořádně zvýhodněnou...

Těžký život českého spisovatele (aneb tragikomedie o několika vyrušeních)

Psaní je činnost nesmírně náročná. Psychicky, fyzicky i logisticky. Zvlášť když jste český spisovatel na volnoběh, co se přes den živí...

Jak kniha „Drahoušek na česneku“ baví posluchače

Na YouTube je nyní k dispozici kratičké video z autorského čtení v chebské kavárně Papírna (2. 4. 2025).

Během čtení se posluchači...

Ženy neví, co chtějí. A nedají pokoj, dokud to nedostanou.

Zní to jako sexistická hláška z devadesátek? Možná. Ale taky je to jedna z mála vět, na které se muži všech...

Propásli jste nedělní stream na Instagramu? Nevadí, tady je odkaz

V neděli jsem byl hostem Wendy Šimotové v jejím pravidelném live streamu na Instagramu.

Pokud jste rozhovor, který se mnou vedla,...

Proč číst knihy? Protože jinak jsme v háji 

Knihy jsou jako zelenina. Všichni tvrdí, že jsou zdravé, ale když si můžeme vybrat mezi brokolicí a čokoládou, není vlastně o...

Beseda se čtením v Plzni. V kavárně Kafe A

Po čtvrtečním příjemném podvečeru v Plesné v sobotu 15. března v Plzni. Autorské čtení s besedou. Bude to pohodové, veselé a...

Top