Je zvláštní, jak příroda rozdává karty. Stvoří fantasticky vypadající houbu, ovšem nedovolí nám ji baštit. Jako by své skvělé dílo, které je pastvou pro oko, chtěla chránit před fatálním úbytkem.

Jak? Špetkou jedu.

Nejkrásnější houba naší krajiny, která hrdě nosí klobouk křiklavě červené barvy s výraznými bílými šupinkami, byla ocejchována. Označena za jedovatou.

Ba co víc. Lidé z ní učinili snadno zapamatovatelný symbol všech jedovatých hub. A jako taková pronikla do knih, pohádek pro děti i filmů pro dospělé.

Foto Václav Fikar

Foto Václav Fikar

Foto Václav Fikar

Unikátní muchomůrka červená skutečně jedovatá je. Ovšem ani zdaleka není krvelačným smrtonošem, který kosí lidi na potkání.

V 21. … Pokračujte »

Jako malý kluk jsem věřil, že sněhobílé labutě jsou andělé. Bytosti, které nosí štěstí. Když jsem pak u jednoho ošklivého a zapáchajícího rybníku za tratí objevil tělo mrtvé labutě, byl jsem zdrcený. Bylo mi pět let a brečel jsem, jako bych právě přišel o milovaného psa. Měl jsem za to, že svět přišel o dobrého anděla.

Od té doby uplynula spousta let. Vyrostl jsem ve velkého kluka. A jako velký kluk tyto nádherné mírumilovné ptáky, z nichž vyzařuje nadpozemský půvab a elegance vznešených elfů, fotografuji s radostí malého kluka.

Letos v červenci jsem měl štěstí fotit vzácně početnou labutí rodinu. Nejpočetnější, jakou jsem kdy … Pokračujte »