Pozoruhodné Česko, díl 5: Bečov nad Teplou


Datum publikace: 27-12-2016, 12:29 v Pozoruhodné Česko.

Do pátého dílu fotografického cyklu Pozoruhodné Česko jsem vybral již třetí město z oblasti Slavkovského lesa. Staré městečko, k němuž se váže jeden z největších detektivních příběhů Československa 20. století. Kde vyvrcholila – se špetkou nadsázky – československá bondovka. Detektivka, na jejímž konci bylo nalezení pokladu nedozírné hodnoty – relikviáře sv. Maura.

Relikviář sv. Maura

Osud relikviáře je pozoruhodný. Popisovat zde celou jeho historii nebudu, zmíním jen, že byl před X stoletími vyroben na zakázku benediktýnského kláštera v belgickém Florennes. Tento klášter totiž získal relikvie sv. Jana Křtitele a později také sv. Maura z katedrály v Remeši a právě pro jejich uložení si nechal relikviář zhotovit. Jenže po francouzské revoluci byl klášter zrušen, čímž se začal psát pozoruhodný příběh této zlatnické památky, kterou dnes můžeme obdivovat v Bečově nad Teplou.

Do Bečova se relikviář dostal na konci 19. století. V roce 1889, kdy ho na svůj zámek nechal přemístit Alfréd de Beaufort-Spontin, jenž relikviář zakoupil v roce 1838 od církve.

Relikviář svatého Maura je co do hodnoty srovnatelný s korunovačními klenoty na Pražském hradě, avšak… Bečovský relikviář je starší a navíc umělecké práce na něm jsou provedeny v mnohem větším rozsahu. Touto cestou ještě jednou děkuji týmu správy státního hradu a zámku v Bečově a Národnímu památkovému ústavu, že mi umožnily fotografování bečovského pokladu. Foto Václav Fikar

Později ale začala 2. světová válka, po níž byli Beaufortové označeni za kolaboranty. Po vydání tzv. Benešových dekretů proto opustili republiku. Jenže předtím ještě uschovali relikviář neznámo kde a on na dlouhých 40 let doslova zmizel z povrchu zemského. Až na něj všichni zapomněli…

Novodobá historie relikviáře svatého Maura se začala psát v červnu 1984 ve Vídni. Na tamní československé zastupitelství tehdy přišel jistý Danny Douglas, americký obchodník žijící ve Vídni. Řekl, že má pro Československo velmi zajímavý obchod. Zaplatí československému státu 250 tisíc dolarů za to, že odtud vyveze věc vysoké historické hodnoty, o které zdejší úřady nic nevědí.

O jakou věc se jedná, odmítl prozradit. Jen uvedl, že věc nemá přímou souvislost s československou státností ani historií země. Jako lokalitu uložení předmětu uvedl vzdálenost zhruba 150 kilometrů od Norimberku a dodal, že věc byla ukryta ke konci 2. světové války.

Tady je nutné říct, že socialistické Československo bylo dolarovému obchodu nakloněno. Během vyjednávání ale někoho napadlo, že je nutné nejdříve prověřit, jestli neznámý předmět nepochází z trestné činnosti, což by připravovaný obchod znemožnilo. A tak byla do hry vtažena kriminálka. Jak později uvedl kriminalista František Maryška, který pátrání vedl, kriminalisté dostali zhruba toto zadání: Hledat docela neznámou věc, za kterou je jeden americký obchodník ochotný zaplatit 250 tisíc dolarů.

Jedna ze dvou nejvzácnějších zlatnických památek České republiky se nachází v Karlovarském kraji, konkrétně na zámku v Bečově nad Teplou – relikviář sv. Maura. Foto Václav Fikar

Kriminalisté se chytli dvou indicií. Nejprve logicky vymezili okruh zhruba 150 km od Norimberku, do kterého spadala tato západočeské města – Karlovy Vary, Cheb, Tachov, Domažlice, Klatovy a Plzeň. Zároveň si řekli, že pokud má neznámá věc takovou hodnotu, mohl ji vlastnit jen někdo, kdo si ji mohl dovolit.

A tak se rozeběhlo pátrání v archívech, ale i na bývalých panstvích a klášterech. Kriminalisté dělali svou práci, zatímco pověřené úřady připravovaly smlouvu k podpisu. Americký obchodník si byl jistý tím, že uskuteční svůj životní obchod. Ostatně potvrdil to přímo na jednání v Praze, u kterého byli inkognito i kriminalisté.

A ti během tohoto jednání dostali nové indicie, které Douglas nechtěně prozradil. Kriminalisté se například zeptali, jestli mají k vyzvednutí předmětu připravit zvláštní techniku nebo potápěče. Obchodník ale zavrtěl hlavou s tím, že vyzvednutí bude jednoduché. Přitom nad konferenčním stolkem rozhodil rukama, aby ukázal, jak je věc velká. Respektive malá. Během hovoru také zmínil, že má asi rok starou informaci, že předmět, který pochází ze 13. století, je dosud stále na svém místě.

Neúspěšné pátrání mezitím pokračovalo dál. Kriminalisté teď ale věděli, že hledají velmi vzácnou a drahou věc, ukrytou za 2. světové války. Jenže poradit jim nedokázali ani historici na ministerstvu kultury.

Relikviář svatého Maura. Foto Václav Fikar

Policie vytipovala tři šlechtické rody, kterých by se záležitost z konce války mohla týkat – Metternichové, Menstom dorff-Pouilly a Beaufort-Spontinové.

Mezitím už byla smlouva připravena k podpisu. Na začátku října 1984 byl dohodnutý termín a místo podpisu smlouvy, kterým měly být Karlovy Vary. Na přání Douglase. A právě tohoto obchodníkova přání se chytli kriminalisté. Domnívali se, že smlouvu chce podepsat ve Varech proto, že leží blízko místa úkrytu předmětu a jeho vyzvednutí.

Tím se pro ně lokalita pro pátrání po neznámém předmětu výrazně zúžila, až se jejich pozornost upřela na hrad a zámek v Bečově, tedy bývalé panství Beaufort-Spontinů.

Tehdejší kastelán Karel Macek kriminalisty na zámku viděl nerad, nicméně během hovoru mimochodem zmínil, že pravděpodobně jednoho z příbuzných zámecké rodiny na zámku relativně nedávno, asi před dvěma lety, viděl. Přijel se prý podívat na místo, se kterým ho pojila historie.

Kriminalistům došlo, že onen příbuzný byl člověkem, který ověřil, že věc je stále na původním místě. Návštěvu Maxe von Crove, zetě bývalého majitele Bečova, pak zpětně potvrdila i pasová kontrola. Podpis smlouvy mezi Československem a americkým obchodníkem se měl ve Varech uskutečnit v listopadu.

Relikviář svatého Maura na zámku v Bečově. Foto Václav Fikar

Těsně před odjezdem týmu kriminalistů do Bečova dne 4. listopadu 1985 se jim ozvala dr. Hejdová z Uměleckoprůmyslového muzea, že má pro ně připravenou knížku, o kterou žádali. Jednalo se o knížku o památkách Karlovarska. Jeden z kriminalistů ji chtěl jen jako další z mnoha inspirací. Předtím ji totiž viděl u kastelána.

A pak se to stalo! Při listování knihou si na jedné stránce všiml fotografie relikviáře svatého Maura. Přitom v té samé knize, kterou viděl u zámeckého kastelána, stránka s relikviářem chyběla! Původní majitelé zámku totiž chtěli, aby relikviář naprosto upadl v zapomnění a stránku z knihy odstranili.

„Najednou jsme věděli, co takovou dobu hledáme,“ vzpomínal později kriminalista František Maryška.

Dne 4. listopadu tedy policisté obsadili zdejší hrad a zámek. S lopatami, krumpáči, detektorem kovu, vypůjčeným od armády, a s kamerou. Byl víkend a smlouva s americkým obchodníkem měla být podepsána hned po víkendu. Kopat začali venku, kde bylo velmi ošklivé zimní počasí. Pak jim ale došlo, že když se zimy nebojí Douglas, že by se jí nemali bát ani oni. Že prostě hledají špatně. Že relikviář nebude venku, ale někde uvnitř.

Relikviář sv. Maura. Foto Václav Fikar

Proto začali mapovat starou část hradu, nejprve gotickou kapli. Během prohledávání zdejší podlahy začal detektor kovu opakovaně hlásit, že se pod podlahou cosi nachází.

„Zlatokopecká horečka v nás neustále sílila a začali jsme, teď už se svolením kastelána, podlahu opatrně rozebírat. Pod prkny se ukázala suť. Odhrnul jsem ji a v jednom místě se nám zdálo, že se ztrácí v jakési dutině. Hrábnul jsem holou rukou ještě několikrát, když se otvor rozšířil asi na průměr deseti centimetrů. Sklonil jsem se a podíval se dovnitř. A uviděl jsem, jak se na mě z díry pod podlahou usmívá skleněná kulička ze zlatého štítu relikviáře. Byl 5. listopad 1985 a na náměstí zrovna tlouklo poledne. Nikdo z nás tomu nemohl uvěřit,“ vracel se k objevení pokladu Maryška.

Objevem relikviáře svatého Maura byl uzavřen jeden z nejpodivuhodnějších kriminalistických příběhů.

Relikviář svatého Maura. Foto Václav Fikar

Důsledkem nevhodného uložení  ve vlhké zemi byl relikviář ve velmi špatném stavu, který vyžadoval odborné zrestaurování. Restaurátorské práce mohly být naplno započaty až v roce 1991 – po vyjasnění majetkových a vlastnických vztahů.

Jeho záchrana pak trvala jedenáct let – do roku 2002. Restaurování relikviáře sv. Maura přitom nemá ve světě obdoby. Žádný ze zbývajících domečkových relikviářů totiž nebyl nikdy restaurován v takovém rozsahu jako právě tento. Během restaurátorských let si odborníci museli osvojit dávno zapomenuté zlatnické techniky a dokonce vyvinout nové postupy! Aby mohl být relikviář v roce 2002 zpřístupněn veřejnosti.

Mimochodem, o této detektivně-špionážní události, tedy o hledání a nalezení relikviáře sv. Maura, byl natočen televizní film Hon na svatého Maura (2006). Jiný dokumentární film, krátkometrážní, o této události se jmenuje Nález století – Relikviář svatého Maura, jeho režisérem je Čestmír Církva.

Městečko obklopené lesy

Bečov nad Teplou je malé historické městečko, v němž dnes žije tisícovka obyvatel. Jak jsem již uvedl, nachází se v srdci Slavkovského lesa, jeho okolí je proto lesnaté a kopcovité.

Dominantou Bečova jsou gotický hrad sousedící s barokním zámkem, které se tyčí nad hlubokým údolím. Ve městě se ale nachází také Muzeem historických motocyklů a hraček či botanická zahrada.

Pohled na městečko z výšky. Snímek jsem pořídil letos v červnu. Foto Václav Fikar

Centrum Bečova nad Teplou v turistické sezoně. Toto je jediná fotografie ze všech zde uveřejněných, kterou jsem pořídil mobilním telefonem. Foto Václav Fikar

Nepřehlédnutelná dominanta – gotický hrad. Foto Václav Fikar

Bečov nad Teplou patří do klenotnice historických měst Karlovarského kraje. Vzadu kostel sv. Jiří, vybudovaný v letech 1763–67. Foto Václav Fikar

V popředí barokní zámek (růžový), za ním gotický hrad. Foto Václav Fikar

Gotický hrad

Bečovský hrad byl postaven zhruba v polovině 14. století, aby chránil důležitou křižovatku zemských cest. Byl střediskem panství, k němuž náležela největší část Slavkovského lesa, kde se těžily cenné kovy – stříbro, cín a další.

Stavba hradu postupně prošla několika vývojovými fázemi. V první fázi vznikl bergfrit neboli obranná věž a obytný palác na místě dnešního horního zámku.

Po roce 1352 začala stavba věže, která původně měla mít obytnou funkci. Po začátku stavby však byl plán změněn a v prostoru tří pater věže vznikla kaple Navštívení Panny Marie. Oltářní strana byla orientována nikoliv na východ, ale vzhledem k dispozici na severní stranu. V této kapli se nachází unikátní soubor nástěnných maleb provedených technikou al secco (do suché omítky), pocházejících z doby kolem roku 1360.

Po roce 1356 byla v blízkosti kaplové věže postavena reprezentativní obytná věž, tzv. donjon (jeden z největších v Čechách). Stěny soukromé komnaty pána hradu pokrývá výmalba z období pozdní gotiky.

Hrad Bečov stojí na skále. První spolehlivá zmínka o něm pochází z roku 1349, kdy byla tehdejšími majiteli bečovského panství, rodem pánů z Oseka, později psaných z Rýzmburka, vydána listina dokládající existenci hradního sídla. Foto Václav Fikar

Bečov byl jedním z hradů, kde se dlouho (1620–1621) držela stavovská posádka. Konec rozkvětu zdejšího panství však učinila právě třicetiletá válka. Panství bylo slavkovským měšťanům za jejich účast na stavovském povstání zkonfiskováno a roku 1624 prodáno císařskému sekretáři Gerhardu Questenberkovi. V roce 1648 ale vojska vedená švédským generálem Königsmarkem hrad přepadla, dobyla a posádku zajala. Hrad byl tenkrát velmi poškozen…

V roce 2016 procházel bečovský hrad rekonstrukcí, aby mohl být částečně zpřístupněný veřejnosti. Na snímku je patrné lešení na donjonu – čtyřpatrové obytné věži hradu. Vysoké estetické nároky a komfort soudobého bydlení dokládají v interiérech nejen náročné portály, otopná zařízení (krby) s plochými cihlovými komíny při zdech donjonu, výmalba komnat pána hradu, ale i soustava prevétů (záchodů) ve třech patrech umístěných na krakorcích. Unikátní jsou i gotické a renesanční dřevěné součásti interiéru (obložení sedátek u oken, malované stropní trámy) a barokní krovy. Foto Václav Fikar

V roce 1813 zakoupil bečovské panství Friedrich August Beaufort-Spontin, který viděl další budoucnost svého rodu – na rozdíl od revolucí zasažených Francie a Belgie – v klidném Rakousko-Uhersku. Byl to pak jeho syn Alfred Beaufort-Spontin, který roku 1838 zakoupil od církve relikviář svatého Maura.

Alfred Beaufort-Spontin se zapsal do historie bečovského sídla velkými opravami zámku a zvažovanou rozsáhlou romantickou úpravou středověkého hradu. Mimochodem, původní plán na propojení gotického hradu s barokním zámkem vypracoval architekt Josef Zítek. Vzhledem k finanční náročnosti však došlo jen k úpravě zámecké kaple sv. Petra, kterou je možné vidět v rámci II. prohlídkového okruhu.

V současné době je hrad veřejnosti nepřístupný. Nicméně stát jej opravuje, aby v roce 2017 (možná) mohl být hrad veřejnosti částečně zpřístupněný.

Barokní zámek

Zámek byl vybudován v letech 1750-53 v těsné blízkosti středověkého hradu – v místě bývalého předhradí. Pro vybudování zámku bylo využito raněbarokní opevnění, které navrhl Jan Lacron již v období v období třicetileté války a z něhož byla realizovaná pouze malá část v podobě dělostřelecké bašty.

Barokní zámek v západočeském Bečově. Foto Václav Fikar

Bečovský zámek. Jedna ze tří nejnavštěvovanějších památek Karlovarského kraje. Foto Václav Fikar

Státní zámek v Bečově nad Teplou navštíví každý rok několik desítek tisíc návštěvníků. Foto Václav Fikar

Pozdně barokní zámek dokončil v polovině 18. století Dominik Ondřej z Kounic, nástupce Questenberků. Dominantou nezvykle uspořádané zámecké stavby je osmiboká věž kopírující půdorysné rozměry tzv. Lacronovy bašty, která pochází z již zmíněné třicetileté války.

Barokní zámecký most vede k raně renesančnímu vstupnímu portálu, po jehož stranách se zachovaly kladky na vytahování staršího padacího mostu.

Areál zámku v Bečově nad Teplou. Pohled na zahrady. Foto Václav Fikar

Bečovský zámek. A můj syn… . Do zámku se jde po kamenném mostě, neseným osmi hranolovými pilíři. Na mostě jsou umístěny kamenné sochy Jana Nepomuckého a jezuitského světce Jana de Gotto z roku 1753. Foto Václav Fikar

Hlavním turistickým lákadlem západočeského Bečova nad Teplou je barokní zámek s relikviářem svatého Maura. V levém horním rohu snímku je vidět obranná věž gotického hradu, tzv. bergfrit. Foto Václav Fikar

Reprezentační sály a kaple zámku jsou situovány v polygonální věžici, zbylá část budovy sloužila obytným účelům. V roce 1861 byla přestavěna zámecká kaple, v letech 1861-75 pak byly za účasti architektů Josefa Zítka a Josefa Mockera upraveny ostatní interiéry zámku.

Zámecký interiér. Foto Václav Fikar

Jeden z reprezentačních sálů zámku. Foto Václav Fikar

Přilehlá zámecká terasovitá zahrada pochází až z druhé poloviny 19. století. Dnes se tady konají například svatby. Foto Václav Fikar

Přilehlá zámecká terasovitá zahrada pochází až z druhé poloviny 19. století. Dnes se tady konají například svatby. Foto Václav Fikar

Na zámku v Bečově se konají jak kulturní akce, tak si zde můžete říct své ANO… Foto Václav Fikar

Zámecká zahrada, která pochází z druhé poloviny 19. století, dnes slouží například svatby. Foto Václav Fikar

Zámecká zahrada. Foto Václav Fikar

Mostní pilíře, resp. zámecký most, fotografovaný zdola. Foto Václav Fikar

Na zámku v Bečově se konají jak kulturní akce, tak si zde můžete říct své ANO… Prostor je připravený ke svatebnímu obřadu. Foto Václav Fikar

Zámek v Bečově nad Teplou. Jedna z perel Karlovarského kraje. Foto Václav Fikar

Státní zámek v Bečově nad Teplou, vlevo původní Panský dům. Klasicistně upravený dům purkrabího, tedy správce, v sobě skrývá pozůstatky gotické stavby. Jeho sedlový portál je projevem saské renesance. Dnes, stejně jako kdysi, zde sídlí správa zámku. Foto Václav Fikar

Státní zámek v Bečově nad Teplou. Foto Václav Fikar

Botanická zahrada

Bečovská botanická zahrada (areál bývalého Beaufortského alpina) o rozloze devíti hektarů je původně jedna z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách! Otevřena je celoročně od svítání do soumraku.

Při návštěvě města můžete navštívit i zdejší botanickou zahradu. Její kořeny sahají do 19. století. Foto Václav Fikar

Botanická zahrada v Bečově nad Teplou. Z náměstí v centru města je vzdálená necelých deset minut chůzí. Foto Václav Fikar

Botanická zahrada v Bečově nad Teplou. Není nad to mít syna, který s vámi ochotně spolupracuje, kdykoliv ho o to požádáte… (smajlík). Bez odmlouvání, bez naschválů… (smajlík vysmátý). Foto Václav Fikar

Tak šel čas… Botanická zahrad av bečově nad Teplou. Foto Václav Fikar

V blízkosti říčky Teplá se nachází volnočasový areál pro děti i dospělé s vrbovými prvky, travnatým hřištěm, lanovkou, pískovištěm či prolézačkami.

Zdejší botanická zahrada pamatuje na děti… Foto Václav Fikar

Korunní rybník botanické zahrady v Bečově. Tady si můžete bezplatně půjčit pramičku a zaveslovat si… Foto Václav Fikar

Botanická zahrada v Bečově. Foto Václav Fikar

Skalní vyhlídka. Pod touto stěnou se nachází 1. česká bioferrata. Foto Václav Fikar

Kováři, kladiva a ohně

Od roku 2008 se v centru města koná tvůrčí setkání desítek kovářů z Čech a Německa. Mezinároní kovářské sympozium, každý rok na jiné téma, se stalo novou tradicí…

V roce 2008 byla v Bečově založena nová tradice – Mezinárodní kovářské sympozium, které se koná každý druhý záříjový víkend. V roce 2016 se tak uskutečnil již 9. ročník. Foto Václav Fikar

V roce 2008 byla v Bečově založena nová tradice – Mezinárodní kovářské sympozium, které se koná každý druhý záříjový víkend. V roce 2016 se tak uskutečnil již 9. ročník. Foto Václav Fikar

Díla týmů kovářů, vzniklá zde na Kovářském sympoziu, pak zdobí město. Foto Václav Fikar

V roce 2008 byla v Bečově založena nová tradice – Mezinárodní kovářské sympozium, které se koná každý druhý záříjový víkend. V roce 2016 se tak uskutečnil již 9. ročník. Foto Václav Fikar

V roce 2016 se zde uskutečnil již 9. ročník Mezinárodního kovářského sympozia. Letošním tématem byla „BOTANIKA“. Všechny výtvory, které vykovalop na 70 kovářů z Čech a Německa, vytvořilo skulpturu, která bude v květnu 2017 umístně v Botanické zahradě v Bečově nad Teplou. Foto Václav Fikar

Díla týmů kovářů, vzniklá zde na Kovářském sympoziu, pak zdobí město. Foto Václav Fikar

Díla týmů kovářů, vzniklá zde na Kovářském sympoziu, pak zdobí město. Foto Václav Fikar

Velmi staré město

Obec Bečov založili počátkem 13. století velmoži českých knížat z rodu Hrabišiců, když zdejší celní stanici připomíná listina z roku 1214. První zmínka o bečovském hradu, který založili Boršové z Rýzmburka (Oseka), pochází z roku 1314.

Významných dat a důležitých letopočtů je v dlouhé historii města spousta. Jedním z nich je rok 1399, kdy páni z Rýzmburka (Hrabišicové) udělili Bečovu městská práva.

V roce 1430 byl Bečov obléhán husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, v roce 1482 král Vladislav II. potvrdil a rozmnožil Bečovu městská práva a udělil mu městský znak (19. září 1482). V letech 1495 až 1547 vlastnili bečovské panství Pluhové z Rabštejna, kteří velmi pozdvihli těžbu cínu ve Slavkovském lese.

Mezi 17. a 18. stoletím město zničily dva velké požáry (2. února 1621 a 18. července 1760 – 18. července, kdy ve městě shořelo 130 domů, kostel a fara). V 17. století Bečov čelil dvěma morovým epidemiím (1632 a 1679)  a město ničily i dvě velké povodně – 1821 a 1870.

Centrum – městská památková zóna. Foto Václav Fikar

Kostel svatého Jiří (vzadu) byl postavený v letech 1763–67 na místě starší vyhořelé svatyně. Foto Václav Fikar

Vše zásadní pro další rozvoj a prosperitu města se odehrálo v 19. a na začátku 20. století. Například stavba silnice do Toužimi (zahájena 1822), stavba údolní silnice do Karlových Varů (1829 až 1831), zřízení četnické stanice (1854), stavba nové silnice do Karlových Varů a Mariánských Lázní (1857).

V roce 1873 byla postavena nová silnice do Nové Vsi a Pramenů, v roce 1879 nová škola. Dne 16. března 1887 byla v Bečově otevřena hudební škola, která byla koncipována jako konzervatoř! V roce 1890 byla postavena nová silnice do Teplé, takže v roce 1892 žilo v Bečově nad Teplou 2205 obyvatel. To je zhruba 0 1200 víc než dnes..

Uprostřed snímku sloup se sochou P. Marie Immaculaty, vpravo budova radnice. Foto Václav Fikar

Zdejší mariánský sloup byl postaven v roce 1680 neznámým autorem, když vše zaplatil Jan Adam z Questenberka. Sloup se sochou byl vysvěcen 21. července 1680. V roce 1891 byl opraven a v letech 1994-95 nákladně restaurován. Originál sochy Panny Marie byl tehdy umístěn na zámek, na sloupu je dnes jeho kopie.

Radnice byla postavena v roce 1760. Od roku 1958 je kulturní památkou. Foto Václav Fikar

Barokní stavba radnice na zdejším náměstíčku pochází z roku 1760 – z doby krátce po požáru. Jedná se o výstavný městský dům s četnými klasicistními prvky, který navrhli architekti Josef Moik a Norbert Heydl. V roce 1898 byla radnice renovována do dnešní podoby. Směrem do ulice stojí kamenná kašna (první půle 19. století) s chrličem ve tvaru lví hlavy.

Kamenná kašna (první půle 19. století) s chrličem vody ve tvaru lví hlavy. Foto Václav Fikar

V nejbližším okolí malého náměstí v centru se nachází několik restaurací a pensionů. Foto Václav Fikar

V nejbližším okolí malého náměstí v centru se nachází několik restaurací a pensionů. Foto Václav Fikar

Hrázděnky v centru městečka. Foto Václav Fikar

Chata Komtesa. Dnes je opuštěná a nepřístupná, například v 80. letech 20. století ale žila bohatým životem. Tehdy jsem byl dítětem a jezdil jsem sem na letní tábory. Na moment, kdy jsem na schodech před vchodem spatřil vyhřívající se zmiji, nikdy nezapomenu… (smajlík). Foto Václav Fikar

Kostel sv. Jiří. Foto Václav Fikar

Významné kulturní a společenské akce (pravidelné):

Bečovské slavnosti (červenec), Mezinárodní kovářské sympoziuum (září)

Místa, která rozhodně stojí za zhlédnutí v nejbližším okolí:

(dojezdová vzdálenost od Bečova autem cca do 30 minut):

Karlovy Vary – krajské město, významná lázeňská metropole

Teplá – obec, ve které se nachází národní kulturní památka Klášter premonstrátů s druhou největší klášterní knihovnou v ČR

Toužim – nejvýznamnější město jižní části Karlovarska. Historická zástavba města z období pozdní gotiky, s hradbami a zámeckým areálem.

Mariánské Lázně – lázeňská perla Slavkovského lesa s krásnými parky, Parkem Boheminium a mnoha sportovišti.

Loket – historická perla Slavkovského lesa s hradem, který je nejnavštěvovanější památkou Karlovarského kraje

Krásno – malebné městečko s hornickým muzeem a známou rozhlednou

Důl Jeroným – středověký cínový důl u zaniklé obce Čistá u Rovné, evidovaný báňským úřadem od roku 1548.

Další díly cyklu fotoblogů Pozoruhodné Česko:

Pozoruhodné Česko, díl 1: Chebhttp://www.vaclavfikar.cz/pozoruhodne-cesko-dil-1-cheb-2/

Pozoruhodné Česko, díl 2: Lukováhttp://www.vaclavfikar.cz/pozoruhodne-cesko-dil-2-lukova/

Pozoruhodné Česko, díl 3: Lokethttp://www.vaclavfikar.cz/pozoruhodne-cesko-dil-3-loket/

Pozoruhodné Česko, díl 4: Mariánské Lázněhttp://www.vaclavfikar.cz/pozoruhodne-cesko-dil-4-marianske-lazne/

Václav Fikar

 




Komentář

thirteen + sixteen =

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..



NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY A FOTOGRAFIE / LATEST ARTICLES:

Idioti na rybách. Pátá epizoda z cyklu Rocker na rybách už je na YouTube

O takové lidi v přírodě nikdo z nás nestojí. Když totiž idiot navštíví les, nebo břeh romantické řeky, ve velmi krátké době promění ten...

Podzim ve znamení literatury. Po Fulghumovi teď happeningový vlak

Po čerstvém setkání s americkým spisovatelem a filozofem Robertem Fulghumem, jemuž předcházel literární veletrh Svět knihy v Plzni, mě čeká další literární moment.

Jím...

Gott. Karel Gott.

Nejsem zrovna popový fanoušek. Mám-li náladu usínat s hudbou, pustím si oblíbené zpěváky francouzských šansonů. Zádumčivého Cohena, éterickou Enyu, bratry Ebeny či klasickou hudbu....

Divadlo jednoho herce a Happeningový vlak spisovatelů. Odbočení od práce na nové knize a od natáčení

A je to tady! Dvacátý ročník mezinárodní přehlídky Divadla jednoho herce, jediného festivalu monodramat v České republice, se vrací do Chebu.

Čtyřdenní divadelní přehlídka...

Top