Jeho profesní příběh jako by tkaly sudičky. Osud mu cestu k divadelnímu herectví komplikoval, klikatil a prodlužoval. On ale vytrval a nepřestal věřit. A dočkal se. Velká příležitost se naskytla.

Život jej sice nasměroval na druhý konec země, tam ovšem žije svůj sen a dostává jednu hereckou příležitost za druhou. Herec Západočeského divadla v Chebu Petr Németh.

Petře, divadelní prázdniny jsou přibližně v polovině, avšak ty jsi příliš volna dosud neměl. Spolu s kolegy Stafanií Van Vleet a Petrem Bařinou jste tvořili tým Západočeského divadla v Chebu (ZDCH), který připravil dětský příměstský tábor v Lokti. Baví tě tento způsob léta? Pobyt s dětmi na letním táboře?

Upřímně … Pokračujte »

Ve 20. století padl jeden mýtus. Člověk pokořil nejvyšší horu světa. S dobýváním Mount Everestu jsou přitom historicky spjati zejména tří velikáni horolezectví, z nichž dva již nežijí. Všichni tři se ale nyní potkávají na jevišti Západočeského divadla v Chebu. V monodramatu Everest. V tak trochu jiné přednášce, jejímž autorem je David Beneš. Herec, který sílu Himalájí skutečně cítil.

Západočeské divadlo v Chebu (ZDCH) uvádí již čtvrtý měsíc tvoji autorskou hru Everest, která je určitou koláží přednášky a dramatických útvarů jako jsou tragédie a komedie. Jak tě napadla právě tato látka? Téma lidského dobývání nejvyšší hory světa?

Četl jsem knihu „Melloryho druhá smrt“ od Reinholda Messnera. … Pokračujte »

Ve středu 21. září se napříč Evropou uskutečnil další ročník mimořádné akce – Noc literatury. V České republice si veřejná čtení z děl evropských autorů mohli užít například lidé v Kutné Hoře, Chebu, Českých Budějovicích, Nymburku, Praze, Olomouci, Mladé Boleslavi či v Táboře.

V západočeském Chebu se Noc literatury koná pravidelně, a to vždy ve spolupráci s herci Západočeského divadla.

Středeční veřejná čtení se v tomto městě u hranice s Bavorskem konala na pěti místech, mimo jiné v kavárně El Caffé na hlavním náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, v planetáriu gymnázia či na faře u kostela sv. Mikuláše.

Ani letos … Pokračujte »

Jářku, to už se tak někdy sejde. A tak jsem v listopadu fotografoval víc mobilním telefonem než zrcadlovkou, což se mi velmi dlouho nestalo. Přesto jsem pořídil hned několik snímků, které u vás zabodovaly.

Pro mě osobně byl událostí měsíce jubilejní 20. ročník Literárních Františkových Lázní a jízda happeningovým literárním vlakem, kam pořadatelé pozvali také mě. Zvláštní vlak, vypravený z Chebu, se mi líbil nejen svojí atmosférou. Zúčastnil jsem se ho i s Pentaxem a některé z fotografií, které jsem během jeho jízdy do bavorského Hofu a zpět pořídil, se setkaly s nemalým ohlasem.

Nejvíce lajků však přesto posbírala jiná fotografie. … Pokračujte »

Mé povídání s herečkou Pavlou Janiššovou nezačalo mým, nýbrž jejím dotazem: „A nebude Vám vadit, když si objednám pivo?“ zeptala se mě v jedné z chebských restaurací, zatímco si sundávala zimní kabát.

„Pivo? Ne, nebude mi vadit, když si dáte pivo. Právě naopak. Dám si ho také. Alespoň si nebudu připadat blbě,“ usmál jsem se a obratem u servírky objednal dvě piva. A k nim bramborové chipsy, které si restaurace sama smaží, aby nám Hovory (u piva) lépe plynuly…

Pavla Janiššová přišla do Chebu před jedenácti lety. Ze středočeských Poděbrad. Do historického města u hranice s Bavorskem zamířila za prací a za sny. A to i … Pokračujte »

Netuším, jestli se i s malým kašpárkem dá hrát velké divadlo, za to ale bezpečně vím, že velké divadlo se dá hrát i na malém městě. Skvělým příkladem budiž Cheb!

Třicetitisícové město u hranic s Bavorskem je už přes pětapadesát let domovem stálé profesionální scény, Západočeského divadla. A zdejší divadlo je zase hostitelem mezinárodní přehlídky Divadla jednoho herce, za níž bych se rád nyní ohlédl. Konkrétně za jejím posledním ročníkem. Ten totiž v uplynulých dnech patřil k několika kulturním událostem v naší zemi, jež si zaslouží mnohem víc prostoru než jen pár řádků kdesi stranou.

V pořadí 19. ročník chebské přehlídky … Pokračujte »