Jářku, to už se tak někdy sejde. A tak jsem v listopadu fotografoval víc mobilním telefonem než zrcadlovkou, což se mi velmi dlouho nestalo. Přesto jsem pořídil hned několik snímků, které u vás zabodovaly.

Pro mě osobně byl událostí měsíce jubilejní 20. ročník Literárních Františkových Lázní a jízda happeningovým literárním vlakem, kam pořadatelé pozvali také mě. Zvláštní vlak, vypravený z Chebu, se mi líbil nejen svojí atmosférou. Zúčastnil jsem se ho i s Pentaxem a některé z fotografií, které jsem během jeho jízdy do bavorského Hofu a zpět pořídil, se setkaly s nemalým ohlasem.

Nejvíce lajků však přesto posbírala jiná fotografie. … Pokračujte »

Mé povídání s herečkou Pavlou Janiššovou nezačalo mým, nýbrž jejím dotazem: „A nebude Vám vadit, když si objednám pivo?“ zeptala se mě v jedné z chebských restaurací, zatímco si sundávala zimní kabát.

„Pivo? Ne, nebude mi vadit, když si dáte pivo. Právě naopak. Dám si ho také. Alespoň si nebudu připadat blbě,“ usmál jsem se a obratem u servírky objednal dvě piva. A k nim bramborové chipsy, které si restaurace sama smaží, aby nám Hovory (u piva) lépe plynuly…

Pavla Janiššová přišla do Chebu před jedenácti lety. Ze středočeských Poděbrad. Do historického města u hranice s Bavorskem zamířila za prací a za sny. A to i … Pokračujte »

Netuším, jestli se i s malým kašpárkem dá hrát velké divadlo, za to ale bezpečně vím, že velké divadlo se dá hrát i na malém městě. Skvělým příkladem budiž Cheb!

Třicetitisícové město u hranic s Bavorskem je už přes pětapadesát let domovem stálé profesionální scény, Západočeského divadla. A zdejší divadlo je zase hostitelem mezinárodní přehlídky Divadla jednoho herce, za níž bych se rád nyní ohlédl. Konkrétně za jejím posledním ročníkem. Ten totiž v uplynulých dnech patřil k několika kulturním událostem v naší zemi, jež si zaslouží mnohem víc prostoru než jen pár řádků kdesi stranou.

V pořadí 19. ročník chebské přehlídky … Pokračujte »