Podzim je obdobím dvou zcela odlišných tváří. Tváří si vzdálených jako den a noc.

Do první z nich jsem zabouchnutý. Miluji ji. Je totiž krásná jako jaro, které nás po vrásčité a šedivé zimě rozesměje barvami života, smyslnými koktejly vůní a veselých zvuků. Je vlídná i klidná zároveň. Září teplými tóny barev, které jako by vymyslelo samo Slunce. Které jako by v půlce září vydalo výnos o konci léta a začátku podzimu. A tím i povinnosti všech bytostí Země složit mu hold.

Uklonit se dozrávajícím jablkům, lesům plných hřibů a křemenáčů, rudým jeřabinám, padajícím kaštanům. Zlatým hřívám javorů a rudým kšticím … Pokračujte »