Je sobota 25. dubna a já se vracím z Moravy zpět na západ Čech. Během pětihodinové cesty autem přitom míjím krajinu, ve které právě vrcholí jedna z největších revolucí, jakou si jen člověk dokáže představit. Jedna z nejpozoruhodnějších revolucí, které je příroda vůbec schopna!

Zimou prošedivělá, na kost seschlá a barev zbavená krajina se totiž rychle probouzí. A ať už se rozespalá posadila před zrcadlo nebo ne, líčí se, jak nejlépe dovede. Bílá, žlutá, růžová, fialová, červená, modrá, čerstvá jarní zelená… Pozitivně působícími barvami nešetří, nanáší je na sebe po kilech a rychle. A díky tomu se cestou domů kochám. … Pokračujte »