Nad Skalkou se zvedá vítr a začíná hřmít. Tak přece. Hodinu před setměním přichází do kraje avizovaná bouřka. Tlak citelně klesá a já si od zhoršeného počasí slibuji hodně. Vždyť ve vedru předchozích tří týdnů dnů zlenivěly i dravé ryby. Přestaly lovit, jakoby je africké klima vypařilo. Teď ale větřím změnu. S hromy, deštěm a brzkým přítmím se totiž nad vzdulými vlnami přehrady vznáší neobvyklý neklid. Cítím ho. A záhy poznávám. Nedaleko ode mě rozrazí pohyblivou hladinu dvě těla, aby se vzápětí po jednom z nich slehla voda. Mrazivě silné puknutí mi dává za pravdu. Bouřka vypustila krakeny. Přesněji sumce. Největší … Pokračujte »