Na zdraví! Češi a Němci slavili v bavorském Hofu přátelství.


Datum publikace: 26-04-2018, 20:56 v Toulám se Německem.

Sluncem zalitá neděle a teploty šplhající ke třiceti stupňům Celsia. Těžko si 22. dubna přát krásnější den. A těžko si přát pohodovější neděli k oslavě Německo-českého dne přátelství, který se konal v bavorském Hofu. Letos podruhé.

Jak den společného přátelení vypadal? Máte-li nyní několik minut času, podívejte se, jak společně slaví dva sousední národy, provázané mnohasetletou historií…

Gró německo-českého dne přátelství se uskutečnilo na pěší zóně Altstadt pod kostelem St. Marien (Panny Marie). Jako vždy u nejrůznějších oslav a akcí byla tato ústřední hofská ulice plná stánků, hudby, jídla a pití. A to za účasti českých kapel, měst, živnostníků a návštěvníků.

Was ist das Trdelník? Zatímco my, Češi, tuto sladkou pochoutku dobře známe, ať už se jí říká Trdlo nebo Trdelník, sousední Němci nikoliv. Sotva dokáží vyslovit slovo Trdelník. Na tomto českém stánku dostali nejen vysvětlení. Trdelník si samozřejmě mohli i koupit. Za sebe ale mohu říct, že v tom letním vedru jsem na teplý Trdelník chuť neměl. Marná sláva, studené pivo bylo pro neděli 22. dubna ve všech ohledech lepší…

VW Passat u kašny před kostelem St. Marien. S českými a německými vlaječkami a dvojjazyčnými informacemi o dni přátelství.

Srdce kam se podíváš… V tomto případě jsou dřevěná. Čím je srdce tak zajímavé?

Město Hof se představuje návštěvníkům Německo-českého dne přátelství. Vpravo moderátor Kai Losert.

Jedna ze zdejších regionálních specialit. Sladkost, kterou jsem tentokrát neochutnal, protože sladké k pivu nejde.

Cílem Německo-českého dnu přátelství bylo stát těsněji při sobě a mnohem více se učit jeden od druhého. Vzájemně si vyměňovat nápady a zkušenosti a hlavně – spolu slavit. Alespoň tak jsem si to přečetl v propagačním letáku.

Souhlasím se vším, učit se jeden od druhého je třeba. Navzdory faktu, že máme společného mnohem víc, než se vůbec zdá. Například? Vždyť Češi i Němci baštíme stejné knedlíky, což se v jiných zemích opravdu příliš nevidí. K tomu žvýkáme stejné řízky a grilujeme vepřové, milujeme pivo a vyznáváme stejného boha. Anebo nevyznáváme žádného.

Slavíme stejné Vánoce. I Velikonoce. Posloucháme stejnou muziku. Němci milují našeho Gotta a my zase žereme jejich Nenu a Rammsteiny. Města obou zemí mají často stejnou architekturu a oba národy máme stejný smysl pro humor. Český slovník navíc obsahuje stovky převzatých německých slov, aniž by to mnozí Češi tušili. A to nemluvím o česko-německých manželstvích. Jsou jich stovky…

Zatímco my, Češi, se můžeme od Němců učit smyslu pro disciplínu a řád, oni pak od nás umění improvizace a schopnosti dělat si legraci ze sebe samých a nebrat se příliš vážně.

Souhlasím se vším, jak už jsem napsal. Přitom ale kladu důraz na „spolu slavit“. A nejlépe pod sluncem…

Severočeští Veselí muzikanti z Podkrušnohoří hráli a zpívali (česky) celé dvě hodiny u kašny Kugelbrunnen na pěší zóně.

Tak tihle mému uchu lahodili hodně. Přestože nehráli tvrdý rock, šalmajové z Reichenbachu mě skutečně chytli. A vůbec nevadilo, jejich šalmaje nebyly ze dřeva.

Šalmajové z Reichenbachu pochodují Hofem při 2. ročníku Německo-českého dne přátelství.

Freundschaft byl všude. I na pivních táccích. Na jejich druhé straně byl vytištěný mini slovníček několika základních slov a jednoduchých frází.

Ukázka historických řemesel. Tkadlena.

Ukázka historických řemesel. Kovář.

Na tomto snímku jsou dva kluci, kteří seděli na pěší zóně s půllitrem. Přestože o Německo-českém dnu přátelství neměli zřejmě nejmenší ponětí, zařadil jsem snímek do této fotoreportáže.

V centru bavorského Hofu, který je partnerským městem českého Chebu, se 22. dubna se jako zajímavé destinace k navštívení představila některá města či oblasti (ze západních Čech například Karlovy Vary nebo Františkovy Lázně) a podnikatelé (ze západních Čech například rodinný pension statek Salajna na Chebsku).

A samozřejmě nechyběla kultura. V městské knihovně se konala četba v češtině a němčině, třeba z knihy Malá čarodějnice od Ottfrieda Preusslera, nebo autorkou Sabine Dittrich z její knihy Potomci mlčení (v Česku vydala Mladá fronta). Návštěvníci akce si mohli prohlédnout hned čtyři z místních kostelů nebo si s průvodcem prohlédnout centrum města. A samozřejmě poslouchat živou hudbu na ulici…

Kousek pod kostelem St. Marien zněla temperamentní salsa. V podání plzeňské kapely Ocho Rios.

Salsu v prosluněném centru Hofu. Hrála západočeské kapela Ocho Rios.

Basák plzeňské kapely Ocho Rios během vystoupení na Altstadt v Hofu.

Vlajky Německa a České republiky v ulicích Hofu.

Pokud jste zamýšleli ochutnat v Hofu zdejší pivo nebo likér a tudíž jste nemohli řídit auto, existovalo dobré řešení. U příležitosti Dne přátelství jste totiž mohli využít zvláštní nabídku Českých drah. Jakou? Zakoupit na nádraží v Chebu zvýhodněnou jízdenku na pravidelný vlakový spoj z Cheb – Selb – Hof, a to za 100 korun tam i zpět. Jízdenka přitom platila i jako vstupenka do některých prostor, například do hofské ZOO.

Uvítání v češtině před vstupem do ZOO v Hofu. Stejně jako na mnoha dalších místech ve městě byly vlajky ČR a SRN ve spojených srdcích.

Rozkvetlá botanická zahrada vedle ZOO. Také ona hostila návštěvníky Německo-českého dne přátelství.

Jeden ze stánků, kde jste mohli ochutnat místní pivo.

Kde si v Hofu zajít do sauny? Dozvěděli jste se zde. A ještě jste dostali balónek.

Stánek Františkových Lázní. Ředitel františkolázeňského muzea Štěpán Karel Odstrčil mně tady nalévá k ochutnání speciální nápoj. Minerálku s vínem. Že by nově objevený františkolázeňský pramen?

Ředitel františkolázeňského muzea prezentuje nové turistické placky se symboly fantiškolázeňských zajímavostí.

Ulice Altstadt byla centrem německo-českého přátelství. Nabídla stánky s regionálními potravinami, lidová řemesla, živou muziku, prostor pro propagaci destinací i pivo.

Kdo rád cestuje a poznává sousední krajiny, mohl si ze stánků v Hofu odvézt spousty propagačních materiálů. V češtině i němčině.

Stánek bavorského města Selb, které se nachází kousek za hranicí s Českem. U Aše.

Německo-český den přátelství navštívily desítky Čechů. Byli jste mezi nimi?

Kdekoliv ve městě jste se mohli dočíst v češtině, co v tomto bavorském městě navštívit.

Bonus na závěr. Před časem mi jedna kamarádka řekla, že když už uveřejňuji tolik fotoreportáží ze všech možných míst, že bych se prý také mohl mihnout na nějaké fotografii. Občas, řekla. Tak jo… Tady jsem na 2. ročníku Německo-českého dne přátelství v Hofu. Takhle jsem poznával zemi našich historicky nejbližších sousedů.

Text a foto Václav Fikar

 

 




Komentář

17 + nine =

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..



NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY A FOTOGRAFIE / LATEST ARTICLES:

Idioti na rybách. Pátá epizoda z cyklu Rocker na rybách už je na YouTube

O takové lidi v přírodě nikdo z nás nestojí. Když totiž idiot navštíví les, nebo břeh romantické řeky, ve velmi krátké době promění ten...

Podzim ve znamení literatury. Po Fulghumovi teď happeningový vlak

Po čerstvém setkání s americkým spisovatelem a filozofem Robertem Fulghumem, jemuž předcházel literární veletrh Svět knihy v Plzni, mě čeká další literární moment.

Jím...

Gott. Karel Gott.

Nejsem zrovna popový fanoušek. Mám-li náladu usínat s hudbou, pustím si oblíbené zpěváky francouzských šansonů. Zádumčivého Cohena, éterickou Enyu, bratry Ebeny či klasickou hudbu....

Divadlo jednoho herce a Happeningový vlak spisovatelů. Odbočení od práce na nové knize a od natáčení

A je to tady! Dvacátý ročník mezinárodní přehlídky Divadla jednoho herce, jediného festivalu monodramat v České republice, se vrací do Chebu.

Čtyřdenní divadelní přehlídka...

Top