Sluncem zalitá neděle a teploty šplhající ke třiceti stupňům Celsia. Těžko si 22. dubna přát krásnější den. A těžko si přát pohodovější neděli k oslavě Německo-českého dne přátelství, který se konal v bavorském Hofu. Letos podruhé.

Jak den společného přátelení vypadal? Máte-li nyní několik minut času, podívejte se, jak společně slaví dva sousední národy, provázané mnohasetletou historií…

Gró německo-českého dne přátelství se uskutečnilo na pěší zóně Altstadt pod kostelem St. Marien (Panny Marie). Jako vždy u nejrůznějších oslav a akcí byla tato ústřední hofská ulice plná stánků, hudby, jídla a pití. A to za účasti českých kapel, měst, živnostníků … Pokračujte »

Svým způsobem se mi následující postřeh zdá zajímavým. Totiž za poslední dva roky jsem botanickou zahradu v hornofranckém Hofu navštívil čtyřikrát, vždy v jinou roční dobu, a pokaždé jsem v ní potkal nevěstu v bílém, ženicha a další svatebčany, fotografující se v různých částech zahrady. U jezírka, u skalek, u rozkvetlých záhonů…

Z toho pro mě vyplývá jediné. Tahle krásná botanická zahrada v srdci městského parku Theresienstein je natolik čistou a přitažlivou, že si ji mnozí lidé přenášejí i do trvalých vzpomínek na svatební den.

Rád vás teď do ní pozvu…

Foto Václav Fikar

Potkat svatebčany v botanické zahradě … Pokračujte »

Vypraví-li se člověk v říjnu na procházku největším skalním labyrintem v Evropě a má-li přitom štěstí na slunečné počasí, ocitne se tak trochu na pomezí reality a fikce. Na tenké hranici mezi skutečným světem, jak ho známe z měst, a pohádkou, jak ji známe z knih nebo filmů. Že přeháním? Neřekl bych. Věřte, že nejen já si v Luisenburgu připadal jako v elfí Roklince, což je ale vlastně totéž. Barevná země, kterou stvořila lidská fantazie…

Skalní labyrint Luisenburg. Foto Václav Fikar

Skalní labyrint Luisenburg. Foto Václav Fikar

Skalní labyrint Luisenburg. Foto Václav Fikar

Jako bych zaplacením čtyř … Pokračujte »

Nejkrásnější pohled na svět je prý z koňského hřbetu. Snad ano, říkám si při vyťukávání těchto řádků. Nemám totiž jak ono ustálené tvrzení potvrdit či vyvrátit, protože na koňském hřbetu jsem dosud neseděl. Zato jsem však přijal pozvání na „trektor fest“ do bavorského Kaltenmühle u Bärnau, kde jsem získal pocit, že nejkrásnější pohled na svět je ze sedačky historického traktoru.

Tedy ne, že bych tam nějaký traktor řídil. To opravdu ne. Ale zářili tak všichni majitelé těchto zemědělských strojů, kteří na soutěžní přehlídce Bulldogtreffen Kaltenmühle 2014 předváděli své nablýskané veterány stovkám návštěvníků s patřičnou hrdostí. A protože dnes již tradičnímu … Pokračujte »