Umění, zdi a ulice. 47 fotografií z Chebských dvorků 2018
Když v sobotu po třinácté hodině třikrát po sobě zahřmělo, začali mnozí malíři a fotografové sundávat svá díla ze zdí. Předpověď počasí zněla totiž jasně. Místo prosluněného sobotního odpoledne avizovala bouřky a déšť, který také nakonec přišel. A jen málokterý autor chtěl nechat své dílo zmoknout.
Víkendoví návštěvníci města či samotného multižánrového open air festivalu Chebské dvorky, kteří si v sobotu odpoledne chtěli prohlédnout vystavované fotografie a obrazy, proto měli většinou smůlu. Stěny v uličkách a dvorech historického Chebu byly už většinou prázdné.
Naštěstí pro festival samotný v předchozích třech dnech svítilo slunce. A tak jsem nejen já měl možnost něco z letošního ročníku zaznamenat. V mém případě již tradičně Pentaxem. Prostřednictvím sedmačtyřiceti fotografií, vybraných z pěti stovek pořízených, se za letošním ročníkem ještě jednou ohlížím…

Performance Jany Orlové, nazvaná Hoření. Mezi secesní budovou knihovny a divadelní roklí zazněly úryvky ze starobabylonského textu Maglú. Poprvé v češtině! Mně osobně se čtený text líbil.

Performance Jany Orlové, nazvaná Hoření. Mezi secesní budovou knihovny a divadelní roklí zazněly úryvky ze starobabylonského textu Maglú. Spálit důkazy, spálit sebe… Poprvé v češtině!

Diváci páteční performance Hoření, během které zazněly úryvky starobabylonského textu Maglú, si mohli s sebou přinést drobnost, která pro ně měla osobní hodnotu a představovala to, čeho se chtěli v životě zbavit. Nevím, čeho se zbavovala tahle sympatická slečna, ale ochotně mi zapózovala.

Jednou z hvězd 16. ročníku festivalu Chebské dvorky byl sokolovský rodák Dan Bárta. Jednalo se letos už o druhý koncert Dana Bárty v Chebu. Zatímco před několika měsíci zde vystoupil s kapelou Illustratosphere, na Chebských dvorcích zpíval s Robert Balzar Trio. V obou případech šlo o jazz.

Dan Bárta je nejen originální zpěvák a textař, ale i fotograf přírody, který momentálně vystavuje v chebské galerii fotografie G4 na Františkánském náměstí.

Také letos jsem cvaknul nějaké nohy. Na tomto festivalu jsou totiž symbolem pohody a příjemné letní atmosféry. Tyto jsem vyfotografoval při koncertu Dana Bárty.

Rovněž tento snímek vzniknul při koncertu Dana Bárty na Františkánském náměstí. Chlapce ale špičkový jazz nezajímal, hrál si s podkladovým materiálem pod dlažební kostky.

Dva zcela odlišné soubory obrazů vystavoval na letošních dvorcích můj syn. Vyfotografoval jsem ho s barevným souborem.

Středa 6. června. Zahájení 16. ročníku multižánrového festivalu Chebské dvorky. Bubenická show Royal Squad v podání Groove Army.

Středa 6. června. Zahájení 16. ročníku multižánrového festivalu Chebské dvorky. Bubenická show Royal Squad v podání Groove Army.

Výstava prací studentů chebského gymnázia u kostela Zvěstování Panny Marie na Františkánském náměstí.

Ona a on. Pod deštníkem u kostela Zvěstování Panny Marie na Františkánském náměstí během deštivého čekání na koncert Minikapely.

Ahoj holky… Takto důvěrně je oslovuji proto, že dvě z žen na fotografii znám. Open air festival Chebské dvorky jsou o potkávání se.

Během festivalu byl otevřený i dvůr za kostelem sv. Kláry, který je veřejnosti jinak nepřístupný. Tady byly ke zhlédnutí práce několika malířů a fotografů.

Poprvé na Chebských dvorcích prezentoval své práce grafik a ilustrátor Martin Stehlík. Mimochodem… Martin ilustroval mou knihu Když už jsem ji zbouchnul aneb Sexem k životní roli hustýho rodiče.

Zvíře jménem podzim. Kapela, která mě vskutku oslovila, přestože její tvorba je podzimně melancholická.

Zlaté křeslo, instalované v unikátní Klášterní zahradě. Věřte, nebo ne, ale nebylo k sezení. Bylo měkké. Celé z měkkého plastu a gumy.

Každoroční součástí festivalu je zvláštní dvorek pro workshopy a tvůrčí dílny pro děti. Letos si děti užívaly Loutkoviště.

V sobotu odpoledne, čtvrtý den festivalu, v Chebu pršelo. Déšť provázel i koncert skupiny Tra-La v Klášterní zahradě, věnovaný písním staré Evropy.

Malý chlapec nahlas analyzuje nálady jednotlivých postav na černobílých obrazech z cyklu Slepé duše. Autorem obrazů je Vincent Fikar, můj syn.

Cirque Garuda: Pantokine. Velké sobotní finále Chebských dvorků 2018 na Františkánském náměstí. Tou dobou už nepršelo, i když v dálce hřmělo a byly vidět blesky…

Cirque Garuda: Pantokine. Velké sobotní finále Chebských dvorků 2018 na Františkánském náměstí. Tou dobou už nepršelo, i když v dálce hřmělo a byly vidět blesky…

Cirque Garuda: Pantokine. Velké sobotní finále Chebských dvorků 2018 na Františkánském náměstí. Tou dobou už nepršelo, i když v dálce hřmělo a byly vidět blesky…

Gymnastika a tanec, hra světel a hudba. Nebylo snadné po setmění fotografovat finále Chebských dvorků tak, aby jeho hlavní protagonisté zůstali ostří.

Cirque Garuda: Pantokine. Čtyřdenní open air festival uměleckých projektů Chebské dvorky míří do finále. Na Františkánském náměstí.

Šestnáctý ročník multižánrového kulturního festivalu Chebské dvorky právě vrcholí. Představením Pantokine v podání Cirque Garuda.

Šestnáctý ročník multižánrového kulturního festivalu Chebské dvorky právě vrcholí. Představením Pantokine v podání Cirque Garuda.
Fotoreportáže z minulých ročníků mezinárodního open air festivalu uměleckých projektů Chebské dvorky:
2017 – Patnácté Chebské dvorky. Festival barev, světla, hudby a nápadů
2015 – Nahé tělo v kostele nebo veselí Krysáci. I takové byly Chebské dvorky 2015
2013 – Čtyři dny slunce, čtyři dny dvorků
Text a foto Václav Fikar
Komentář