Zmrazený v sarkofágu nové doby


Datum publikace: 22-01-2011, 18:52 v Archív reportáží.

Poznal jsem, jak léčí extrémní mráz. Ve městě horkých pramenů.

Změřit tlak a odpovědět na pár otázek ohledně zdravotního stavu. U vedoucí lékařky Alžbětiných lázní Stanislavy Maulenové začíná moje cesta za poznáním dosud nepoznaného.

Na vlastní kůži chci pocítit, jak funguje jedna z nejmladších léčebných metod v Karlových Varech. Kryoterapie. A proto své nahé tělo vystavím obrovskému šoku. Mínus sto dvaašedesáti stupňům v kryokomoře. Zvládnu to?

„Vy jste vrcholový sportovec?“ zeptá se sestra, jen co mi změří tlak. „Ne,“ pousměju se. „Jako dorostenec jsem hrál fotbalovou ligu, ale to už je dávno.“

„Tak si to vaše tělo pamatuje. Máte velmi klidnou tepovou frekvenci,“ odpovídá.

kryoterapie_02-2

Tím moje vyšetření končí. Kdybych však byl tlustý anebo mi bylo víc jak čtyřicet let, musel bych navíc na EKG. Takhle jsem se mohl připravit. Zatímco lidé jezdí do Karlových Varů za horkými prameny, mě čekají extrémně nízké teploty. V mrazícím sarkofágu moderní doby.

„Pěrvyj raz?“ ptá se mě jeden ze dvou ruských pacientů, se kterými sdílím šatnu. Odpovím, že ano.

„Éto charašo,“ hodí hlavou směrem ke kryokomoře, aby ji pochválil. A pak se pochlubí, že on jde už počtvrté.

No jo, vy Rusové, vám se to mrzne, pomyslím si, zatímco skládám oblečení do skříňky.

V šatně se svlékáme oba. Do trenýrek. Musíme si nechat ponožky a nazout se do speciální teplé obuvi. Kolem ramen si obtáčíme velká bílá prostěradla a jako filozofové starého Říma  v tógách čekáme na saunu. I s rukavicemi na rukou, které mají chránit naše prsty před omrznutím.

Konečně mohu jít. Před komorou, ve které tekutý dusík vytváří mráz –160°C, mi zdravotní sestra znovu změří tlak. Protože jdu poprvé, měl bych jít jen na minutu. Ale cítím se dobře, a tak si říkám o třicet vteřin navíc. Protože jsem úplně zdravý, sestra mi vyhoví. Pak už se za mnou komora uzavře a já začínám rychle tuhnout.

Trysky ženou mrazivý suchý vzduch přímo na mé holé tělo. Brrr. Konečně poznávám, jak se cítí nanuk v mrazáku. Kolem hlavy mi krouží mrazivý opar.

vaclav-fikar-v-kryokomore

„Dvě až tři minuty v kryomoře mají výborný regenerační efekt. Mimo jiné vedou ke zlepšení fyzické a psychické odolnosti,“ říká mi Stanislava Maulenová z Alžbětiných lázní. Právě ony tuto léčebnou metodu do Varů před čtyřmi roky přivedly.

Když mám za sebou zhruba minutu, začínám se třást. Pomalu otáčím hlavu na displej za sebou. Odpočítává čas do konce. Zbývá dvacet vteřin. Patnáct. Mráz cítím hluboko v kostech. I u srdce. Konečně.

Sestra otevírá komoru a já mohu ven. Ohlížím se za omrzlými stěnami. Najednou ale cítím příjemné teplo. Dostavuje se okamžitý efekt. Lékaři by řekli, že se mi zrychlil krevní oběh a z těla se vyplavují endorfiny. Mě ale bylo jednoduše fajn. Měl jsem pocit, že právě teď a v tomhle těle dokážu naprosto všechno.

I tak dnes uzdravují Karlovy Vary.

Václav Fikar, foto: Miroslav Chaloupka




Komentář

8 + 4 =

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.



NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY A FOTOGRAFIE / LATEST ARTICLES:

Články roku 2018. Které jste zde nejvíce četli?

Docela nedávno, byl právě advent, mě kamarádka zaskočila dotazem: A který z Tvých článků mají čtenáři nejradši?

Protože – reálněy vzato – netuším, který...

Hopsa hejsa do Kralup. Za křestem knihy Když už jsem ji zbouchnul…

V sobotu 16. března se v kavárně The Patro v Kralupech nad Vltavou uskuteční oficiální křest knihy Když už jsem ji zbouchnul aneb Sexem...

O bramborovém salátu v čase (ne)dokonalých Vánoc

Jakkoliv zbožňuji vánoční stromky a vůni plápolajících svíček na adventních věncích, které přinášejí světlo do temné a studené zimy, a jakkoliv miluji božský klid,...

Top