Od Festivalu pouličního jídla po Čokoládový festival. Probaštil jsem se rokem 2018


Datum publikace: 16-12-2018, 9:21 v Toulám se českou kotlinou.

Také jste si všimli, kolik festivalů, akcí a lidových slavností je na světě jenom proto, abychom si na nich nacpali břicha až k prasknutí? Abychom v jejich obklíčení, v zajetí atmosféry desítek lahodných vůní, zapomněli na svá předsevzetí, diety i důrazná varování našich osobních vah?

Festivalů a slavností věnovaným jídlu se od Aše po Lanžhot konají desítky. A možná i stovky. Mnohé mají už dlouhou tradici, zasanenou bůhvíkdy, a jiné neustále vznikají. Přicházejí s novými nápady a lákadly.

Tak například jenom u nás, na západě Čech… Věděli jste například, že v roce 2018 se zde konal již 6. ročník Karlovarského knedlík festu, na němž jste kromě knedlíků všeho druhu mohli ochutnat i zabíjačkové speciality?

Anebo že v Mariánských Lázních se vždy v říjnu koná Festival jablek, který voní nejen jablky, ale i štrúdlem a jablečnými koláči? A že zde, v Mariánských Lázních, se v roce 2018 konal první ročník Festivalu delikátních chutí?

Nebo že v nedalekém Chebu se ve stejném roce konal první ročník gastrofestivalu Chebský eintopf, kam jste mohli vyrazit nejen za originálním eintopfem a dobrotami ze sousedního Německa, ale i za specialitami z měst sdružení Česká inspirace, jehož je Cheb členem? V Chebu jste tak mohli ochutnat perníčky z Telče, čokoládu z Kutné Hory, zelné saláty z Hradce Králové, kapří hranolky z Třeboně i jinřichohradecký rum.

Křimice se pyšní Festivalem zelí, kde jsem si pošmákl na skvělé zelňačce i zelňácích. Západočeská metropole Plzeň pak pořádá například Fresh festival, Festival pouličního jídla anebo tradiční festival francouzské kuchyně Bonjour Plzeň. Letos jste se zde také opět mohli přesvědčit, že polévka je grunt, protože Plzeň pořádala už 9. ročník Festivalu polévky. 

A stejné je to v jiných částech republiky. V Česku máme vedle řady jiných Festival dortů, Festival česneku, festival Třebovický koláč, Koláčefest, Festival svíčkové omáčky, Chilli Fest, Prague Cake Festival, Gulášfest, Gulášové slavnosti, Trnkobraní, Festival Sýr, Rybí nebo Rybářské slavnosti a horu Pivních festivalů, kde se určitě nacpete krkovicí, klobásou a dalšími pochoutkami.

V roce 2018 jsem postupně navštívil přes patnáct z nich, což – jak mi při psaní těchto řádků právě došlo – možná vysvětluje, proč jsem stále o dvě kila těžší než bych chtěl být. Ono totiž čelit lidskými smysly celé té vší kráse, stvořené pro naše pupíky, není vždy snadné… 

Začal jsem, alespoň myslím, v květnu na Street Food Festivalu v plzeňském Depu2015. A skončil, alespoň myslím, na Čokoládovém festivalu v Karlových Varech. Do tohoto fotoblogu jsem však vybral fotografie jen z některých z mnou navštívených gastro festivalů, a to těch posledních. Listopadových a prosincových. Každý z nich byl přitom docela jiný…

Svatomartinské polívkobraní, Mariánské Lázně, 11. 11.

Listopadové Polívkobraní v Mariánských Lázních přitáhlo na kolonádu davy lidí.
Tyto plněné rohlíčky nebyly zrovna levné. Možná že však právě proto byly velmi chutné. 
Z pohledu gastronomie je sv. Martin především svátkem dobře propečených hus. Na Svatomartinském polívkobraní v Mariánských Lázních však voněly i dobře propečené kachny. A kachničku na růžovo jsem si pochopitelně nemohl nechat ujít. Dal jsem si ji místo husy.
Jedno z míst, kde jste mohli ochutnat dýňovou polévku.
Luc je Brit. Farmář, který na kolonádě v Mariánských Lázních nabízel například jamajské kuře, kozí kari a polévku z beraních hlav. A protože bylo 11. 11. a jeho stánek voněl exoticky, vše z vyjmenovaného jsem u něj ochutnal.
Farmář Luc mluvil pouze anglicky. Nejen díky němu se tak Svatomartinské polívkobraní v Mariánských Lázních dalo označit za mezinárodní gastrofestival.
Když polívkobraní, tak samozřejmě hlavně polévky. Tahle byla humří. Humr v hrnci vypadá, jako by právě bral saunu.
A ještě jeden pohled na hrnec s humří polévkou. Tentokrát z druhé strany.
Chlapec pozoruje, jak se vyrábí mošt z jablek.
Polévka z beraních hlav? Požádal jsem Luca, jestli mi může beraní hlavu v polévce ukázat. Žádný problém, řekl. Pak vzal naběračku a zalovil jí v hlubokém hrnci, až vyzdvihl vyvařenou beraní hlavu. Fajn, řekl jsem. Tak mi nandej, prosím.  
V Žebírkově jsem ale nic neochutnal. Mám jen jedno břicho, které má své limity.
Coby asi dal tenhle hafan za všechno dobré jídlo světa? No, nedal by za něj vůbec nic, prostě by ho zhltnul. Takhle jen koukal, jestli náhodou nějakému dvounožci neupadne něco z tácku…

13. Martinské setkání, Křivce, 17. 11.

V listopadu jsem díky pozvání měl možnost zúčastnit se také 13. Martinského setkání v Křivcích, což je docela malá vesnička mezi obcí Bezdružice (Tachovsko) a městečkem Úterý (okres Plzeň-sever). A přestože Křivce mají jen dvanáct stálých obyvatel, v sobotu 17. listopadu to v nich vypadalo, jako by byly hlavním sídlem Tepelské vrchoviny.
Dnes již tradiční Martinské setkání v Křivcích je trojrozměrné. Dva rozměry, kulturní a duchovní, se odehrávají ve zdejší hlavní památce – v barokním kostele sv. Martina. Třetí rozměr, gastronomický, pak jak v kostele, tak zejména před kostelem. 
Tenhle skvělý koláč jsem si koupil přímo v kostele.
Stejně jako kávu. Poctivého českého turka v plastovém kelímku. Míchal jsem ji dřívkem, nikoliv plastovou lžičkou z NDR.
Vzdušnou čarou se Křivce nacházejí zhruba napůl cesty mezi Chebem a Plzní. Autem se do nich dostanete buď od Mariánských Lázní přes Teplou, nebo ze silnice mezi Karlovými Vary a Plzní, kdy u Bezvěrova uhnete na Úterý.
Občanskému sdružení Martinus z Františkových Lázní, které je pořadatelem Martinských setkání v Křivcích a hlavní hybnou silou při záchraně kostela sv. Martina v Křivcích, patří velké poděkování za energii věnovanou záchraně zdejšího kostela a organizování takovéto akce, na kterou přijeli lidé z celých západních Čech.
Výstava fotografií i vystoupení pěveckých souborů Souhlas a Amálka v kostele sv. Martina. Zatímco kostel žil kulturou, před kostelem se jedlo, pilo a nakupovalo u stánků.
Račte dál. Paní Bocková z občanského sdružení Martinus vítá pozvané hosty. Ti sem mimo jiné přijíždějí za vyhlášenými pochoutkami – svatomartinskou husou a koláči. 
Martinské setkání zpestřilo taneční vystoupení nejmenších děvčat.
Když už jsem byl v Křivcích, samozřejmě jsem ochutnal zdejší vyhlášenou svatomartinskou husu. Ale protože na Martinské setkání přijelo lidí víc než dost, míst vhodných ke spořádání husy či polévky bylo v okolí kostela málo. Každý proto baštil, kde se dalo. A tak jsem vůbec poprvé v životě obědval mezi hroby. Hřbitov nehřbitov, husa byla výtečná! Snad jen ten osmikilový batoh s foto výbavou jsem si mohl u oběda sundat ze zad…  
Pamětní knihy v kostele sv. Martina.
Krásné vystouepní souboru Souhlas.
Na závěr 13. Martinského setkání k návštěvníkům krátce promluvil P. Reginald Pavel Větrovec z kláštera Premonstrátů v Teplé.
Na závěr 13. Martinského setkání k návštěvníkům krátce promluvil P. Reginald Pavel Větrovec z kláštera Premonstrátů v Teplé.

Čokoládový festival, Karlovy Vary, 7.-9. 12.

Docela jiným typem gastronomického festivalu, kam mě zavedla čirá zvědavost, byl třídenní Čokoládový festival, který se konal v karlovarském Thermalu. A i když jsem hlavně masožravec a z čokoládových dobrot v Thermalu jsem prakticky nic neochutnal (výjimkou byl jeden košíček a horká čokoláda), rozhodně jsem se měl čím kochat a co obdivovat. Stejně jako všichni návštěvníci. 
Po tři dny byl karlovarský hotel Thermal doslova rájem milovníků čokolády.
Ano, vše je z čokolády. Sýr, suchý salám, houska… Mě, masožravce, však ani tohle maskování nepřimělo ke koupi čokolády.
Čokoládový mikrofon, čokoládové hodinky… 
Balení čokolády pro řemeslníky. Klíče, kleště, vrtáky, kotouče… Stačí se jen zakousnout a nechat si je rozpustit v ústech.
Čoko burger? Čoko kebab? Na Čokoládovém festivalu v Karlových Varech žádný problém.
Čokoládový kebab do ruky.
Tyhle dobrůtky od Mr. Vonky byly velmi fotogenické. Přesto jsem je neochutnal. S každým dalším pohledem na čokoládu totiž rostla má chuť na maso…
Fragmenty z karlovarského čokoládového festivalu.
Čokoládový festival v karlovarském hotelu Thermal navštívilo během tří dnů několik tisíc návštěvníků. Aby ne. Vždyť festival kromě tradičních čokoládových výrobků nabídl i zvláštní až extrémní pokrmy z čokolády či ukázky jejich výroby. Mimochodem, už jste ochutnali vepřovou kýtu s čokoládovou omáčkou nebo dýňovou polévku s bílou čokoládou?
Sacher ist sicher. 
Brazilský tanečník Eduardo Diego.
Holky z Konga. Jejich stánek na čokoládovém festivalu byl jako jediný skutečně pro mě. Nenabízel totiž čokoládové výrobky, ale maso. Dal jsem si u nich mleté s fazolemi (mimochodem vynikající), abych ochutnal něco z tradiční africké kuchyně, a potom si s holkami dobře popovídal. A ony mi pak zapózovaly…

Abych nekončil čokoládou, přestože jsou v životě lidském situace, kdy je čokoláda jako koncovka přímo žádoucí, vrátím se na začátek tohoto článku. V něm uvádím, že sezónu gastronomických slavností a festivalů jsem začal někdy na Festivalu pouličního jídla v Plzni. Jakým jídlem?

Tímhle černým krasavcem. Černá houska burgeru je prý barvená sépiovým inkoustem. Když mi prodejce tuto informaci řekl, nemohl jsem se dočkat, až se sépiový inkoust rozpustí v mém zvědavém žaludku.

A nakonec poslední snímek z Festivalu pouličního jídla v plzeňském Depu2015. Další z dobrot, kterou jsem ochutnal. Protože svět, jak jsem si letos při cestování po Čechách, Německu či Skandinávii uvědomil, se točí kolem jídla. A byla by škoda si s ním občas nezatančit a mnohé z gastronomického umění neochutnat…

Text a foto Václav Fikar





Komentář

five × 1 =

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.



NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY A FOTOGRAFIE / LATEST ARTICLES:

Články roku 2018. Které jste zde nejvíce četli?

Docela nedávno, byl právě advent, mě kamarádka zaskočila dotazem: A který z Tvých článků mají čtenáři nejradši?

Protože – reálněy vzato – netuším, který...

Hopsa hejsa do Kralup. Za křestem knihy Když už jsem ji zbouchnul…

V sobotu 16. března se v kavárně The Patro v Kralupech nad Vltavou uskuteční oficiální křest knihy Když už jsem ji zbouchnul aneb Sexem...

O bramborovém salátu v čase (ne)dokonalých Vánoc

Jakkoliv zbožňuji vánoční stromky a vůni plápolajících svíček na adventních věncích, které přinášejí světlo do temné a studené zimy, a jakkoliv miluji božský klid,...

Top