Václave, je vidět, že humor tě neopustil ani po téhle šňůře a to je dobře. Věřím, že kniha bude skvělá. Chci být první, komu se podepíšeš 🙂
Jak se píše humoristická kniha. V zimě.
Docela nedávno mě kamarádka požádala o laskavost. Totiž abych přišel vyprávět dětem z jejího literárního kroužku o tom, jak napsat knihu. Souhlasil jsem. A na děti, možná budoucí spisovatele, jsem se připravil. Abych je pobavil.
O chvíli později mě ale napadlo zasmát se sám sobě. Totiž napsat právě tento blog. O praxi. O tom, jak se píše humoristická kniha. Přesněji jak vznikala moje poslední. A kolik inspirativní švandy jsem si při jejím psaní užil. 😀
Celá řada spisovatelů má svůj vlastní tvůrčí přístup. Například Hamingway, Dickens či Nabokov psali vestoje. Joyce ale psal vleže a v zářivě bílém saku – psal modrou pastelkou. Murakami vstává kvůli psaní ve čtyři ráno a denně naběhá deset kilometrů. Balzac psal výhradně v noci a Pawlowská si při psaní knihy o svých životních láskách natáhla šlachu na noze.
Oproti nim jsem břídil. Já totiž píšu jen v zimě (i když po té letošní příště zkusím jaro nebo léto :D). V zimě proto, že tohle roční období stojí mimo hlavní sezonu. Rybářskou, běžeckou, turistickou, fotografickou, cyklistickou… Zkrátka v zimě trávím doma nejvíc času, a proto ho beze zbytku využívám k psaní, přesněji k dokončování dlouhou dobu rozepsaných a v šuplíku uložených knižních textů.
Letošní zima, kdy jsem dopsal svou šestou, mě naučila jednomu. Totiž že spisovatel nepotřebuje v tvůrčím období prožívat samé veselé historky coby mentální poptravu. K tomu, aby jeho dílo nakonec sršelo humorem, stačí, aby v rozpětí několika málo týdnů byly splněny následující podmínky. Právě ony jsou klíčovým faktorem nejlepší možné formy autora humoristické knihy 😀
Dobij se jako pes
Plnit podmínky skvělé mentální formy, tolik potřebné pro svěží činnost mozku autora humoristického díla, začni vlastním přizabitím. K němu budeš potřebovat namrzlé dlažební kostky před domem, které považuji za první ze stavebních kamenů, důležitých ke zvládnutí tak náročného procesu, jakým je napsání zábavné knihy. Bez nich se totiž nepohneš z místa.
Skvělý je noční mráz po večerní oblevě. Když ráno v pět, ještě za tmy, vyjdeš z domu, domlať se na nich, co to jen jde! Pokud tě led na kostkách zastihne zcela nepřipraveného, takže se praštíš temenem hlavy o chodník a k tomu si silně narazíš kostrč, kyčelní kloub a loket, přičemž nebudeš schopný se tři minuty ze zledovatělého chodníku zvednout, boduješ.
Pakliže se přizabiješ 23. prosince, tedy těsně před Štědrým dnem, kdy u sebe budeš mít syna, získáváš body navíc. Domlátíš-li si tělo tak, že tě kostrč a další zasažené kosti bolí při sebemenším pohybu ještě dalších sedm týdnů, získáváš tolik potřebný bonus v podobě omezení milovaného pohybu. Budeš víc sedět doma na bolavém zadku a psát 😀 Budeš disciplinovanější.
Zůstaň bez peněz
Za skvělý tvůrčí stimulant považuji zjištění, že někdo vyluxoval peníze z tvého účtu, které převedl na účet do zahraničí, třeba do Lucemburska. Prý internetová platba kartou. Když něco takového zjistíš mezi Vánocemi a Silvestrem, pět dnů poté, co ses na chodníku před barákem dobil jako pes, nemůže tě potkat nic lepšího.
Důležité přitom je, aby banka reagovala na tvoje večerní oznámení o podvodné platební transakci promptně a během minuty ti z bezpečnostních důvodů zablokovala kartu. S tím, že novou vystaví do 21 dnů. Takže se nedostaneš ani k těm blbým sedmi stovkám, které ti na účtu pachatel nechal.
Současně je důležité, abys v momentě zablokování karty u sebe neměl žádnou hotovost, maximálně tak čtyřicet korun v drobných. Tehdy hrdě odmítni nabídnutou pomoc přátel, kteří ti chtějí půjčit. Odmítni nabídnuté peníze s tím, že to prostě dáš. Ukradené peníze z účtu a 38 korun v kapse pro příští necelé dva týdny jsou zážehovým motorem následujících tvůrčích večerů 😀 Humorem pak jen sršíš… 😀
Zažij dopravní nehodu
Buď spolujezdcem v autě, které se brzy ráno cestou do práce srazí na namrzlé vozovce s jiným autem. Srážka nemusí mít tragické následky, postačí jen lehká, střední a jedno vážné zranění účastníků nehody. Pokud pak strávíš pár dní v nemocnici s naraženou hlavou na pozorování, jsi zase o krok blíž snesitelné lehkosti psaní. Chuť být veselý a bavit lidi se tím násobí.
Spal několik obědů a večeří
Kuře, kachna, rýže, těstoviny… To vše jsou potraviny výtečné k zuhelnatění v troubě. Zamýšlený oběd připravuj s láskou, koneckonců chystáš ho pro sebe. Nakořeněnou drůbež na pekáči vlož do trouby a vrať se zpět k počítači psát. Pokud nit tvých lehkých myšlenek přeruší po třech hodinách smrad spáleného masa nebo mumifikované rýže, splnil jsi další podmínku pro napsání humoristické knihy. Doporučuji během dvou měsíců nejméně třikrát zopakovat 😀
Ztrať 17 let na disku
Mozek ti skvěle proluftuje ranní zjištění, že ti někdy během noci exnul hlavní externí disk, na kterém – jako jediném ze všech – jsi měl zálohovanou naprosto veškerou svou činnost od roku 1999. Všechnu svou fotografickou tvorbu za posledních šestnáct let, ale i všechny dříve publikované či nepoužité texty, stejně jako zálohy kdečeho, včetně minulých knih. Specializovaná firma ti nakonec většinu dat zachrání, ale vzhledem k množství, resp. objemu zálohovaných dat se u toho trošku prohneš.
Tisíce korun, které neplánovaně vynaložíš, abys část své minulosti získal zpět, ti vyloudí úsměv na tváři… 😀
Měj sousedku Ený
Aby veselá mysl autora byla neustále podňecována zábavnými impulsy, rozhodně doporučuji, aby některý ze sousedů v domě vlastnil mladého a temperamentního labradora. Nejlépe fenu černé barvy se jménem Ený. Pokud dokážeš časově sladit svůj ranní odchod z bytu s jejím příchodem z venčení, jsi blízko splnění další z podmínek.
Důležité je, aby tě pes srazil na podlahu v předsíni, sotva otevřeš dveře na chodbu, a pak rovnou skočil do tvé postele v ložnici. A tam tě poštěkáváním, vrčením, poskakováním a divokým točením provokoval k dovádění. Pokud při tom roztrhne nové prostěradlo, ber to jako přídavek.
A pokud pak do tvé ložnice vběhne z chodby sousedka v županu, aby kočkující fenu chytila, zatímco ty pospícháš do práce, získal jsi mimořádný stimulační bonus 😀
Na život kolem zapomeň
Psaní, zvlášť když už máš nakladatelstvím určený deadline, tedy jasně daný termín pro odevzdání knihy, je otrocká dřina! Žádná romantika. Budou tě zvát do hospody na pivo – zapomeň. Budou tě zvát na lov ryb na dírkách – zapomeň. Budou tě zvát na běžky do hor – zapomeň. Když tě jako spisovatele tlačí termín, musíš si život kolem sebe na dva měsíce odpustit.
Se zapomínáním na život kolem to nepřeháněj 😉
Když o víkendu konečně vysvitne zimní slunce, na nic nečekej a rozeběhni se. Kolem řeky nebo třeba kolem pastviny. Pohyb už potřebuješ jako prase drbání, navíc jím okysličíš mozek. Svěží mozek budeš ještě moc a moc potřebovat… 🙂
Měj blízko hospodu
Když máš kapitoly knihy dopsané, vytiskni si je a jdi s nimi do hospody. Editovat. V jiném prostředí uvidíš některé napsané řádky jinak. A kdoví? Třeba ti servírka přinese pivo a nějaké mlsání k němu zdarma. Poté, co zjistí, že neopravuješ slohové práce žáků, ale že škrtáš ve vlastní knize. Přinese ti pivo s tím, že třeba se ta tvoje kniha stane slavnou a ty pak někde do médií prohodíš, že jsi ji dokončoval právě v téhle hospodě… 😀 😀 😀
Tak jo… 🙂 Kniha Taťkou na plný koule vychází v červnu.
Nakonec ale přece jenom k psaní knihy vážně a zcela seriozně. Jak jsem řekl dětem z literárního kroužku, napsat knihu je fuška. Vyžaduje tě naprosto celého na řadu týdnů. Během nich musíš disciplinovaně sedět na zadku u počítače a dát svému psaní pevný řád. V tu dobu budeš hodně sám.
Americký spisovatel Chuck Palahniuk říká, že psaní knihy je samotářská a depresivní práce, švédská spisovatelka Katarina Bivald zase říká, že při psaní musí mít člověk hodně trpělivosti.
Proto nepiš knihu (humoristickou) v zimě, ale raději v létě… 😀 Tehdy jsou dny delší a svítí víc slunce 😉
Václav Fikar
Václave, je vidět, že humor tě neopustil ani po téhle šňůře a to je dobře. Věřím, že kniha bude skvělá. Chci být první, komu se podepíšeš 🙂
Za první komentář pod článkem bych asi měl 😀 Děkuji moc, snad si své čtenáře najde a pobaví je 🙂