Každé malé dítě ví, že plastový odpad patří do kontejneru, nikoliv do přírody. Přesto je příroda plastových odpadků plná.

Kdyby se všechny láhve, plechovky, pneumatiky a další odpad, který v sobotu 8. dubna posbírali dobrovolníci na březích Ohře, vyskládal na jedinou hromadu, vážila by několik tun. Takovým množstvím odpadu totiž lidé z měst a obcí na Ohři, ale i vodáci, rybáři a chataři, občerstvili svou řeku za poslední rok.

Protože Ohře je řekou mého srdce, rozhodl jsem se přispět k jejímu uzdravení. Stal jsem se jedním z dobrovolníků a věnoval svoji volnou sobotu čištění kousku této páteřní podkrušnohorské řeky. Společně s přítelkyní jsme se oblékli do terénu, aby nás nezaskočilo bláto ani roští, a včas se dostavili na místo srazu.

Jak se stát účastníkem úklidu?

K tomu stačí vážně jen málo. Vůle a chuť chtít něco změnit k lepšímu. Jako v životě. Věci se pohnou kupředu, jen pokud nebudete pasivní. Nadáváním nebo vzdycháním u televize ještě nikdy nikdo ničemu nepomohl. Jak řekl Voltaire: Vůle je chtít, svoboda je moci.

V případě letošního čištění Ohře se stačilo předem přihlásit u organizátorů (úklid Ohře v úseku od Chebu po Kynšperk zajišťovala místní akční skupina MAS 21, o.p.s.), pak si vybrat jeden z řady úseků a rozhodnout se, jestli tam budete sbírat odpadky na břehu (tedy pěšky), nebo jestli vypucujete říční dno z vodáckých kánoí.

Na jednotlivých místech srazu jste pak vyfasovali vše potřebné. Pytle na odpad, pracovní rukavice, provázky na svázání pytlů nebo mapku, do níž se vyznačují místa s odloženými odpadem. To aby je snadno našli a odvezli pracovníci Povodí Ohře.

Na začátku byl sraz… V našem případě v devět ráno ve vodáckém kempu v Tršnicích. Foto Václav Fikar

Kanoe jsou na místě. Za vesla usednou ti, kteří se předem přihlásili k čištění dna řeky z lodě. Foto Václav Fikar

Hlavní stan ve vodáckém tábořišti v Tršnicích. Tady se dobrovolníci registrovali, vyfasovali pomůcky (rukavice, mapka, pytle, provázky, ale také třeba památeční tričko, které vypovídá o účasti na letošním úklidu Ohře). Foto Václav Fikar

Účastníci úklidu (úsek Tršnice – Nebanice). Na snímku chybí jediný. Někdo musel fotit… Foto Václav Fikar

Vyfasovali jsme rukavice a také další pomůcky (pytle, provázky a mapu řeky pro vyznačení svozových míst), které neseme v batohu.

S Andreou jsme se na brigádu přihlásili v dostatečném předstihu. Ze všech možných úseků od Pomezí po Pernštejn, které místní akční skupiny Karlovarského kraje nabízely, jsme si vybrali zhruba tříkilometrovou část z Tršnic do Vokova (Chebsko). Tam jsme si potom jako jediní zvolili levý břeh – cestu, po které jiní nechtěli jít.

Ostatní dobrovolníci se totiž buď opřeli do vesel a v úseku Tršnice – Nebanice čistili dno řeky z lodí, nebo se vydali pěšky po pravém břehu, kudy zároveň vede Cyklostezka Ohře, spojující Cheb s Karlovými Vary. U ní pak skládali pytle s nepořádkem a objemnější odpad.

První černý pytel jsme naplnili velmi rychle. Na několika metrech čtverečních pod mostem na Chocovice, kde jsme začali. Plastových lahví nebo plechovek od piva bylo v trávě habaděj, na břehu mezi stromy jsme navíc našli jámu plnou dětských plen. I když se nám obsah jámy ekloval, vybrali jsme ji a první z pytlů odnesli do vodáckého tábořiště v Tršnicích. Tam si ho od nás převzal bývalý kantor Pavel Sýkora, duchovní otec čištění Ohře.

„Problém je organizace takové akce. Například přesvědčit starosty. Ale Povodí Ohře už nás bere, i když pro všechny zainteresované znamená tahle akce náklad,“ řekl nám s tím, že každým rokem se situace kolem jarního čištění Ohře lepší. A že roste i přízeň regionálních firem, které tuto ekologickou akci podporují.

Například špekáčky na oheň, které si dobrovolníci po několikahodinové práci opekli, věnovala firma Maso-uzeniny Košata z Odravy. Pivo a limonády pro účastníky úklidu věnoval pivovar Chodovar, jeden sud pak zaplatil i starosta Třebeně. Chebské pekařství Tritia poslalo čerstvé pečivo.

Pavel Sýkora začal s čištěním Ohře před třinácti lety, předtím jezdil zbavovat odpadků „Smetanovu“ Vltavu. Do doby, než ho žáci a lidé z jeho okolí přesvědčili, aby svou pozornost namířil na řeku, kterou má přímo u nosu.

Když jsem se s ním začal bavit o krásných přírodních úsecích Ohře od Chebu až po Kadaň, protože oba jsme rybáři, s chutí se zaposlouchal. „Chlape, já vás snad začnu milovat,“ podal mi kelímek s pivem.

Bývalý kantor Pavel Sýkora na své louce v Tršnicích u Chebu. Ačkoliv je z Kadaně, v posledních letech tráví na břehu Ohře u Chebu čas hlavní sezony – od května do září. Foto Václav Fikar

Je zhruba půl desáté dopoledne a dobrovolníci vyplouvají na vypůjčených kánoích po vodě. Zvedat z kanoe pneumatiku zapuštěnou do sedimentů dna není žádná legrace. Foto Václav Fikar

Děti nesměly do kánoe bez vesty. Foto Václav Fikar

Svět stojí na PETkách. Zatímco v Německu jsou zálohované, a tedy se v přírodě neválejí, v Česku nikoliv. A tak se jich i takhle zbavují chataři, vodáci nebo rybáři. K vodě je přivezou plné a těžké, odvézt zpátky od vody sešlapané prázdné láhve je pro ně ale evidentně problém. Foto Václav Fikar

Z bahna Ohře jsem vyškrábl láhev s koncentrovanou nemrznoucí směsí do ostřikovačů aut. Foto Václav Fikar

Plastové lahve, takzvané PETky, jsme počítali na desítky. Foto Václav Fikar

PETky se povalovaly všude. I v těžko přístupném roští. Foto Václav Fikar

Na břehu tlela mrtvá liška. Na případné podezřelé nálezy, například chemikálie, výbušniny nebo uhynulá zvířata, nesměli dobrovolníci z důvodu bezpečnosti sahat. Polohu takového nálezu museli oznámit organizátorovi. Foto Václav Fikar

Jedna z nemála pneumatik, která ležela na dně Ohře. Foto Václav Fikar

Jedno z desítek svozových míst s posbíraným odpadem. Foto Václav Fikar

Na levém břehu jsme s Andreou naplnili celkem šest velkých pytlů odpadky, hlavně PET lahvemi. Našli jsme ale také třeba zlomené boby, prasklý kýbl nebo mrtvou lišku. Žádnou raritu, jakou byl například v loňském roce velký vezírek, plný mrtvých kaprů. Anebo ještě dříve ledničky či telefonní budka.

Další dobrovolníci, kteří uklízeli dno nebo druhý břeh, zbavili řeku pneumatik, a to nejenom od osobních aut, ale i od traktoru. Anebo rozpadajícího se torza něčeho, co bylo dříve zřejmě ledničkou.

Když už jsme byli skoro dva kilometry od vodáckého tábořiště – v části, kudy nevedly žádné rozumné polní cesty pro sběrová auta -, museli jsme se rozhodnout, jestli se s plným pytlem odpadu vrátíme zpět na sběrné místo do Tršnic. Nechtělo se mi.

Proto jsem se vysvlékl do trenýrek, abych řeku přebrodil a odpad složil na svozovém místě na protějším břehu – u cyklostezky. Mimochodem, v sobotu 8. dubna byla voda v Ohři ještě ledová.

Brodím přes studenou řeku. Na protějším břehu u cyklostezky se už nacházela hromada pytlů s odpadky. Foto Andrea Půlpánová

Měl jsem jít tudy, ušetřil bych si kontakt velmi studené vody s…, ukazuji na mělčí část. Foto Andrea Půlpánová

Odpadky jsem složil u cyklostezky na protějším břehu. A hurá zpátky do studené vody. Foto Andrea Půlpánová

Tato moje grimasa může nazančovat, že voda je ledová. Byla by pravdivá. Ve skutečnosti jsem si ale právě rozřízl nohu o ostrý kámen, když jsem se chtěl vrátit na levý břeh mělčí stezkou, abych si ušetřil kontakt velmi studené vody s… Foto Andrea Půlpánová

Po práci „koláče“

Čištění Ohře 2017 se uskutečnilo v rámci celorepublikové akce Ukliďme svět, ukliďme Česko, celkově pak již po třinácté v řadě. Stejně jako v minulých letech se ho i letos zúčastnily desítky dobrovolníků a stejně jako v minulých letech také letos dobrovolníci vyzvedli ze dna řeky a posbírali na březích několik kontejnerů odpadků.

Když byla práce hotova, čekalo na dobrovolníky u hlavního stanu v Tršnicích občerstvení. Guláš, špekáčky na oheň, pivo, limo. A také kapela, která účastníkům úklidu přijela večer zahrát k ohni. Sobota 8. dubna končila v Tršnicích právě tak…

Po práci došlo na opékání špekáčků… Foto Václav Fikar

Po práci došlo na opékání špekáčků… Foto Václav Fikar

Dobrovolní účastníci úklidu obdrželi památeční trička – Čištění řeky Ohře 2017.

K veselé atmosféře po práci přispěla kapela Kettle Gang. Foto Václav Fikar

Práce byla hotova, a tak jsme po poslechu živé muziky a krátkém občerstvení u ohně znovu šlápli s Andreou do pedálů a pokračovali po cyklostezce dál. Podél vody až do soumraku…. Foto Andrea Půlpánová

Cestou po Cyklostezce Ohře jsme si mohli udělat přehled o množství odpadků, které se od loňského úklidu řeky objevily. Podobných svozových míst jsme míjeli mnohem víc. Foto Václav Fikar

Letošního čištění řeky Ohře se v úseku od Chebu po Kynšperk nad Ohří zúčastnilo 276 lidí, z toho 151 dobrovolníků uklízelo po obou březích přehrady Skalka.

Více fotografií z této akce naleznete na mém Facebooku 🙂

Václav Fikar