Když v půl šesté ráno v sobotu 7. února rozlepíte oči a vzápětí vám teploměr ukáže, že v Chebu je čtrnáct stupňů Celsia pod nulou, řeknete si: Sakra, kde jsem ten šmejd koupil. Vždyť tady nemrzlo už dobré tři roky (tři pod nulou se skoro nepočítají, zvlášť když je naměříte sotva pět dnů v roce).

Pak si v koupelně opláchnete obličej, vymáčknete beďara místo štíputí a na teploměr se podíváte znovu. A protože on trvá na svém, ověříte jeho děsivý údaj na internetu. Pro jistotu. A hele, teploměr nekecá. Věděl jsem, že je na něj spolehnutí, na pašáka značkového. Venku … Pokračujte »

„S touhle bych zemřel v jedinej den a jestli vám to nestačí…,“ prozpěvuju si spolu s Kabáty, zatímco kličkuju zasněženou tepelskou krajinou. Malou dámu hrají na Impulsu, který zrovna poslouchám. Vlevo sníh, vpravo sníh, na stromech sníh. A přede mnou led. Přesněji rybník pokrytý ledem. Poslední lednový den mířím na Houpačku, malý rybník u Teplé. Letos už potřetí budu mezi sněhem a ledem usilovat o siveny, pstruhy nebo jesetery. A protože první dvě chytání na rybníku provozovaném Jakubem Vlčkem pro mě dopadla úspěšně, nepochybuji o tom, že také do třetice se na Houpačce dobře pobavím. I když si horkým … Pokračujte »