Do hlavní části letošní rybářské sezony (od 16. 6. do 31. 12.) jsem vstoupil s několika ambiciózními cíli. Jedním z nich je „sedmidenní víceboj“ na určitém revíru, kdy mým cílem je ulovit během pouhého týdne všechny běžné rybí druhy (dorůstající se alespoň 20 centimetrů délky), které se v revíru vyskytují. Samozřejmě navzdory počasí.

Lín obecný z Velkého Rybníka na Karlovarsku.

Porci svých letošních dovolených jsem rozdělil mezi tři typologicky zcela odlišné revíry, přičemž první z nich mám právě za sebou. Padesátihektarový Velký Rybník v západočeské části Podkrušnohoří.

Během sedmi dní a sedmi nocí jsem na něm ulovil kapry, líny, perlíny, … Pokračujte »

V šesti letech jsem měl jasno. Kakao byl nápoj pro bohy, jahodové knedlíky vyvoněným jídlem snů a jediné úžasné ryby plavaly v otcově akváriu. Kdyby mi tenkrát někdo řekl, že také v českých vodách se prohání podobně krásné ryby jako jsou exotická paví očka nebo mečovky, měl bych ho za hlupáka nebo ožralu.

Vnější půvab ryb jsem totiž tehdy měřil jen namodralým světlem otcova akvária v obýváku, proto se žádná jiná ryba nemohla poměřovat s barvami, pruhy a elegantními závoji drobných exotických rybek. Alespoň tak to viděly moje šestileté oči.

Pak jsem ale na Jesenici chytil svého prvního potočáka a tváří v tvář jeho ohromujícímu vzhledu … Pokračujte »

Je horký červencový čtvrtek, teploty na slunci přesahují třicítku. Protože jsou prázdniny, areál Krajinky v chebském Poohří je plný rodin s dětmi i turistů. Děti vřískají na dětském hřišti s vodním brouzdalištěm, dospělí je pozorují z přilehlé Říční terasy, kde se svlažují chlazeným pivem. Ano, takhle chutná letní idylka. Tedy alespoň některým. Ne všichni v blízkém okolí si ji totiž mohou dopřát. Nedaleko odtud, za zády osvěžujících se rodičů, se ve stejnou dobu rozehrává drama. Příběh života a smrti z jiného světa.

Střecha, kterou vystavěly desítky stulíků z listnatých tašek, se pár minut po šestnácté hodině začíná vlnit. Zprvu nenápadně, vzápětí nepřehlédnutelně. Jako kdyby se znovu připomnělo … Pokračujte »