Jako malý kluk jsem věřil, že sněhobílé labutě jsou andělé. Bytosti, které nosí štěstí. Když jsem pak u jednoho ošklivého a zapáchajícího rybníku za tratí objevil tělo mrtvé labutě, byl jsem zdrcený. Bylo mi pět let a brečel jsem, jako bych právě přišel o milovaného psa. Měl jsem za to, že svět přišel o dobrého anděla.

Od té doby uplynula spousta let. Vyrostl jsem ve velkého kluka. A jako velký kluk tyto nádherné mírumilovné ptáky, z nichž vyzařuje nadpozemský půvab a elegance vznešených elfů, fotografuji s radostí malého kluka.

Letos v červenci jsem měl štěstí fotit vzácně početnou labutí rodinu. Nejpočetnější, jakou jsem kdy … Pokračujte »

Jaro je život. Láska. Páření a zázrak zrození. Zrození nových životů v běžně nedohlédnutelných koutech našich měst i volné přírody. Za plentou z živých barev, jimiž příroda po zimě nově rozkvetla.

Do jednoho z takových koutů, který se nachází v severočeské části Krušných hor, jsem se vypravil. V maskovacím kompletu a s téměř dvoukilovým teleobjektivem, připnutým na kilogramovém těle fotoaparátu, jsem zmizel v bohatém rákosí jednoho zatopeného lomu, abych se přiblížil vodním ptákům. Tam, na vodě v rákosí, se totiž odehrával pozoruhodný příběh rodiny Roháčových…

The Roháč Family

Jako bych sledoval nikoliv roháče, ale Roháče. Jako bych nepozoroval vodní … Pokračujte »