Pojďte se mnou kolem Ohře, projdeme se po březích, mrkneme se na zobáky, na vodě i na větvích.

Snad mi autor Rozmarýnku promine, že jsem si pro úvod dalšího dílu z cyklu ptačích fotoblogů dovolil modifikovat část jeho textu. Ale ona úprava mě napadla jako blesk z čistého nebe, když jsem fotografoval volavky na březích horního toku Ohře.

A nejen je. Na přelomu ledna a února jsem na několika kilometrech pod Chebem vyfotil přes deset ptačích druhů, které tráví zimu daleko od teplých krajů. Zdokumentoval jsem některé z ptačích druhů, které tady mrznou s námi. Na vodě a u … Pokračujte »

Jako kluk jsem kousek za sídlištěm, kde jsem tehdy bydlel, pozoroval chlapa v maskáčích. Klečel v trávě za bukem a snažil se přiblížit ke kosovi tak blízko, jak jen to šlo. Aby ho perfektně vyfotil. Velmi zblízka vyfotil. Pták mu ale frnkl a mně to všechno přišlo divné.

Dnes se občas chovám stejně. Jak jsem totiž rostl, mým očím ptáci učarovali. Ohromila mě nevšední rozmanitost ptačí říše a získala si mě i nedoceněná krása mnohých opeřenců našich končin. Začal jsem jim závidět rozhled s nadhledem, který poskytuje jen výška ptačí perspektivy.

Hlavně jsem ale ptákům začal závidět jedinečnou schopnost létat a … Pokračujte »