Nejsem zrovna popový fanoušek. Mám-li náladu usínat s hudbou, pustím si oblíbené zpěváky francouzských šansonů. Nebo zádumčivého Cohena, éterickou Enyu, bratry Ebeny či klasickou hudbu.

Jindy, během dne, si podupuji nohou u rozmanitého jazzu, nebo se nechávám unášet do jiných světů nadpozemsky epickou hudbou filmových skladatelů.

Hlavně jsem však rocker. Metalista. Syrové kytary a ostré bicí zurčí v mém autě opravdu nahlas.

Když poslouchám Hendrixe, Pink Floyd, Párply, AC/DC, Metallicu, Iron Maiden, In Flames či Eluveitie, jako bych se dotýkal nejhlubších kořenů světa. Jako by mi vpravovali silný hovězí vývar kapačkou rovnou do žíly.

Utrácím-li za lístky … Pokračujte »