V našem uzavřeném východním světě byl něco jako přízrak. Neznali jsme jeho tvář, pouze jeho hlas – mečivý, bolestný, hypnotický. Děsuplné legendy, že zakousl netopýra, nebo že rozmlouvá s ďáblem, v našich klučičích představách postavily tohoto zaklínače na piedestal boha.

Tohle je pocta nejen kapele Black Sabbath, ale především muži, který se stal symbolem svobody – i pro děti za železnou oponou.

Kdysi v jednom paneláku

Jako by to bylo před rokem… Venku za okny už dřímala tma a v našem panelákovém bytě se třemi místnostmi a kuchyní voněl buřtguláš, který máme vařila v kuchyni. Poslouchala u toho střídavě Ivo Jahelku a … Pokračujte »