Sebekajícně musím přiznat, že jména v kalendářích a tedy i svátky mě obvykle míjejí, a to včetně mého, tedy Václava. O to víc chci poděkovat Vám všem, kterým jsem včera stál za myšlenku a pár slov, vět a souvětí – za napsání zprávy, poslání emailu nebo za zavolání. První zpráva, která mi vlastně připomněla, že Česko slaví Václava, mě zastihla brzy ráno na rybách, v husté mlze a prvních ranních mrazících. Pak jsem jich od Vás obdržel desítky a každá mi udělala opravdu velkou radost. Děkuji ze srdce Vám všem za všechna milá a krásná slova, velmi si jich vážím. Navíc pak chci poděkovat Válkinovi za pozvání na oslavu s grilováním, Janě za domácí chlebíčky a bůček v česneku, paní Marii za svatováclavskou bramboračku s houbami, Láďovi a Šimimu za jejich třeskutý humor, po jehož konzumaci mě ještě teď bolí břicho smíchy…