Májová apotéka. Zachytil jsem štětec Přírody


Datum publikace: 16-05-2020, 12:32 v Padesát odstínů krajiny.

Na okraji bavorského města Tirschenreuth se nachází louka. A na té louce zelené právě vrcholí jaro. Zachytil jsem májovou podobu tohoto krásného barevného mikrosvěta dřív, než ho léto přelíčí podle svého. Čas voňavého lučního vesmíru totiž plyne rychleji než náš.

Blatouch bahenní. Žlutá barva na břehu jezírka.
Blatouch bahenní je jedovatá, současně ale také léčivá rostlina.

Louka, o níž píšu, není ani malá, ani velká. Je tak akorát. Je přirozeným předělem mezi udržovanou relaxační zónou okresního města a volnou otevřenou přírodou. Z jedné strany je ohraničena vodní plochou, z další pak asfaltovou cyklostezkou, lemovanou lavičkami.

Na několika desítkách metrů čtverečních této bavorské louky vedle sebe rostliny bahenní, tradičně luční i drobné cibuloviny.

Zatímco na podmáčeném břehu jezírka se žlutí blatouchy, o několik desítek metrů vedle, na prosluněných místech u cyklostezky, už rostou docela jiné květiny. Abych se jim přiblížil, musel jsem se ze své obří výšky hodně snížit…

Blatouch bahenní

Blatouch bahenní je jedovatá, současně ale také léčivá rostlina. V minulosti se používal při léčení černého kašle a při zánětech průdušek, stejně jako některých kožních onemocnění.

Řeřišnice luční.

Jak jsem se dočetl, jedlá trvalka řeřišnice luční kdysi bývala důležitým preventivním prostředkem proti kurdějím.

Řeřišnice luční se vyskytuje na vlhkých loukách a mezích.

Voňavý luční vesmír? Ohromující zázrak jménem Jaro a kvetoucí louka? Můj mladší syn by se mnou rozhodně nesouhlasil. Jako silný alergik, jehož pyly dusí, se jaru a kvetoucím loukám aktivně vyhýbá.

Nesdílí moji radost z příchodu jara. Z nové zelené barvy v korunách stromů. Z nové trávy a barev lučního kvítí. Zatímco já radostí z famózního měsíce května tančím radostí, on se drží od dubna a května co nejdál. Naplno mu totiž rozpučelo těžké období, které přečká jen s léky.

Přestože je mi ho a dalších pylových alergiků opravdu líto, tvrdím, že jaro a májové louky jsou fascinujícím, zcela výjimečným obdobím roku.

Řeřišnice luční
Řeřišnice luční

Dnešní svět je všechno, jenom ne normální! To je nutné zdůraznit. Moderní lidé ho ve jménu svého blaha a z pohnutek bezohledné chamtivosti zasvinili, zdeformovali a zmrzačili.

Mimo jiné odvedli vodu z krajiny, aby ji teď těžce přivolávali zpět. Anebo třeba sekají louky, kde proto nevyroste kvítí, což se zhoubně projevuje na celém ekosystému.

Několik posledních desetiletí lidé ukázali, jak brutálními a hloupými škůdci jsou, a to navzdory vzdělání. Jak rychle dokáží ničit miliony let tvořené a fungující dílo největšího z myslitelů planety Země. Matky Přírody.

Dvě stadia pampelišky. Vpředu šedovlasé stáří, vzadu pučící mládí.
Pampeliška lékařská

Pampeliška lékařská. Pro někoho jen žlutý plevel. Pro jiné ale cenná lékařská rostlina, která léčí choroby žlučníku a jater. Pro včely a další hmyz jsou pampelišky přímo jarní poklad.

Louka je jako obraz z mnoha barev. Hlavně je však důležitým prvkem přirozeného ekosystému.
Snědek

Kdyby příroda nechtěla, aby rozkvetlé louky byly součástí námi obývaného prostoru, neztrácela by čas jejich vymýšlením a malováním. Místo nich by nám dala písečné pouště nebo holé skály. Bylo by to pro ni jednodušší. Rozhodně jednodušší než se vymalovávat s barvami a tvary květů.

Naštěstí někde si lidé zdravého rozumu i promyšleného díla Matky Přírody stále váží, a tak se konkrétně louky, či chcete-li divoce rostoucí louky tu a tam vracejí. A to i do měst.

Zvonek. Ohromné dílo přírody.

Až zase jednou půjdete kolem rozkvetlé louky, užijte si pohled na ni. Vždyť se jedná o umělecké dílo. Pohled na louku plnou různých květů, vůní a barev je stokrát hezčí než na jednobarevnou krajinu. Třeba na řepkové pole, které navazuje na jiné řepkové pole.

Rozrazil rezekvítek
Kakost
Psárka luční. Daří se ji na zamokřených loukách.
Pryskyřník lítý

A zamyslete se nad důležitostí louky. Jak pro celý ekosystém, tak třeba z pohledu medicínských schopností každé takové pestré louky. Každá louka je totiž zároveň jednou obrovskou apotékou.

Rozrazil rezekvítek

Rozrazil – v dětství jsme mu říkali bouřka, protože jsme někde slyšeli, že když ho utrhneme, přijde bouřka – snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Zlepšuje také onemocnění dýchacích cest. A bylinkářky jej doporučují také při astmatu a zánětu průdušek. Pozitivně ovlivňuje i naše trávení.

A umí toho mnohem víc, tahle malé luční květinka. Kdo by to byl do ní řekl…

Vikev úzkolistá

Rozhodnete-li se fotografovat májovou krásu, kterou reprezentují drobné květiny na louce, počítejte s tím, že kromě kolemjdoucích se o vás budou zajímat ti, jimž louka patří. Totiž hmyz.

Mušky, broučci i brouci mi přistávali na mikině jako letadla na ruzyňské letiště. Vegetili na tričku, otravovali za krkem, překáželi na očním víčku a křepčili na šortkách. Brouky z majové louky jsem ale v hlavě neměl.

Kakost
Kakost
Jitrocel kopinatý. Jedna z nejléčivějších bylin našich luk.
Kakost

Pro lidi možná jen obyčejnou louka. Pro omezené lidi dokonce jen zbytečná louka. Avšak pro maličké piditvory nedozírný vesmír barev. Tohle je jejich ráj, který by měl být součástí našeho ráje. Už proto, že je po tisíciletí významnou součástí středoevropského ekosystému..

Kokoška pastuší tobolka. To je jméno! Jako děti jsme jí říkali „chlebíček“.
Kokoška pastuší tobolka

Kokoška pastuší tobolka je všeobecně považována za nezajímavý plevel. Zdání však klame. Je totiž cennou léčivou rostlinou. Čaje z pastuší tobolky pomáhají při různých druzích krvácení.

Jestřábník zední
Sedmíkrásky
Sedmikrásky

Na úplný závěr snad ještě úsměvná historka z fotografování. Při pořizování záběrů jsem se několikrát rozesmál. To když mě trochu zkoumavě a trochu podezřele pozorovaly matky s kočárky, které se procházely kolem jezírka.

Vzpomněl jsem si, jak jsem kdysi dávno pozoroval fotografa, který fotil louku naprosto stejným způsobem jako nyní i já. V kleče i v leže. A jak jsem si o něm říkal: To je blázen.

To samé si nyní zřejmě myslely i ony. Matky na procházce. Anebo policejní hlídka, která tudy projela ve voze a na pár vteřin přibrzdila. Aby si šílence fotografujícího cosi v trávě lépe prohlédla.

Mimochodem, při fotografování barevné krásy pozor na brouky z májové louky. Do hlavy mi nevlezli, jinak ale téměř všude…

Václav Fikar

Další fotoblogy na téma jaro:

Zmrtvýchvstání. 50 důkazů o zázraku jménem Jaro

Česko řepkou zlacené aneb Žlutá je dobrá

Když českou krajinu rozsvítí barvy jara

Ptáci 1. Zpěvaví poslové jara




Komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..



NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY:

Ještě to stihneme. Darujte pod stromeček knihu s věnováním přímo obdarovanému

Zvažujete-li pro příbuzné a známé speciální dárek, který by vyčaroval úsměv ve tváři a později i smích, co takhle novou knihu?...

V pondělí 2. 12. v Sokolově. Na autorském čtení

Po Praze Sokolov. V pondělí 2. prosince se v Městské knihovně v Sokolově uskuteční druhé autorské čtení z mé nejnovější knihy...

Reportáž z bláznivého křtu Drahouška v Praze na YouTube

Na YouTube již můžete zhlédnout průřez dlouhým sobotním hudebně-literárním večerem v pražské Hlubině, v jehož rámci došlo na křest mé nové...

Křest Drahouška na česneku v Hlubině byl skvělý. Děkuji všem!

Co k sobotnímu večeru říct? Zatímco v ulicích Prahy bylo listopadově nevlídno, v natřísknuté Šenkýrně Hlubina na pražském Smíchově panovalo docela...

Místa na pražský křest Drahouška na česneku už nejsou. Kapacita Hlubiny je naplněna

Sobotní křest mé nové knihy Drahoušek na česneku ve smíchovské restauraci Šenkýrna Hlubina, který je součástí hudebně-literárního večera, se může těšit...

Top