Okoun je dravcem, o kterém se napsalo, píše a bude se psát nejvíc. Celé seriály o něm vznikly, které nikdy nezačaly nudit, a dokonce i objemné knihy. No pochopitelně, protože z naší velké dravé pětky (štika, candát, sumec, bolen, okoun) byl a zůstává nejrozšířenější. A pro svůj skupinový způsob života a velmi chutné maso i nejoblíbenější a nejlovenější dravou rybou.

Každý z nás má proto z  lovu okounů porci svých vlastních zkušeností, které může předávat ostatním. Své zkušenosti nebudu rozvádět do obsáhlého seriálu, na něj mé časové kapacity nestačí. Učiním z nich jednoduše praktický výtah, který odprezentuji pouze na několika málo stranách. Snad … Pokračujte »

V šesti letech jsem měl jasno. Kakao byl nápoj pro bohy, jahodové knedlíky vyvoněným jídlem snů a jediné úžasné ryby plavaly v otcově akváriu. Kdyby mi tenkrát někdo řekl, že také v českých vodách se prohání podobně krásné ryby jako jsou exotická paví očka nebo mečovky, měl bych ho za hlupáka nebo ožralu.

Vnější půvab ryb jsem totiž tehdy měřil jen namodralým světlem otcova akvária v obýváku, proto se žádná jiná ryba nemohla poměřovat s barvami, pruhy a elegantními závoji drobných exotických rybek. Alespoň tak to viděly moje šestileté oči.

Pak jsem ale na Jesenici chytil svého prvního potočáka a tváří v tvář jeho ohromujícímu vzhledu … Pokračujte »