Je to už dávno. Na časové ose někde mezi ukováním Prstenů moci ve Středozemi a filmovou premiérou Forrest Gumpa. Tak dávno, že se mi tomu ani nechce věřit.

Avšak přestože se následující příběh odehrál před dlouhou dobou, v časech oněch, pro mě je stále čerstvý. Jako by se totiž mé první setkání s druhým studiovým albem Metallicy událo před rokem, maximálně dvěma. Tak dobře si na něj pamatuji. A tak živě mám stále vše před očima…

Ve školním roce 1984/85 jsem chodil do páté třídy základní školy. Týden po oslavách 1. máje 1985 nám spolužák Pavel Válek řekl, ať si zítra … Pokračujte »