Štika je od pohledu super predátor. Ať už si ji budeš prohlížet z jakéhokoliv úhlu, nakonec ji vždycky pochválíš. Pokaždé si řekneš, že je dokonalá. Výjimečná. Maskovacími mimikrami, které z ní činí ducha podvodních džunglí; šípovitým tvarem těla, určeným k bleskovému výpadu na kořist; nebo zuby, kterými vynáší rychlé rozsudky smrti. Štika je prostě dokonalý lovec, výjimečný sladkovodní zabiják. Přesto rok co rok…

Predátorovi v patách aneb Dny úsilí

Věděl jsem o ní. Svými mocnářskými manýry, nad nimiž ze všeho nejvíc čněl despotismus, se nijak netajila. Na koho ukázala, toho měla. Kde? V hubě! Dostala ho, i kdyby se měla na hladině třeba třikrát otočit. Pod … Pokračujte »

Pěkně jsme je naučili mlsat, co říkáte? Rychle si přivykli velkopanským tabulím, prostřeným na dnech řek a přehrad. Až tak, že chvílemi jako by nevěděli, co do té huby vzít. Zatímco kdysi jim stačila k večeři kulička chlebového těsta nebo vařený brambor z pole za domem, dnes už bychom s tak prostou kuchyní u nich sotva uspěli. Na vodách se silným kaprařským tlakem by nám většinou ukázali ploutev dolů…

Kapry, líny a cejny 21. století už totiž nechytáme na hrách a kolínka, nýbrž na desítky lahůdek lákavých názvů, které vůněmi a chutěmi připomínají honosné pokrmy z menu pařížských či karlovarských hotelů. Když jimi … Pokračujte »