Vypraví-li se člověk v říjnu na procházku největším skalním labyrintem v Evropě a má-li přitom štěstí na slunečné počasí, ocitne se tak trochu na pomezí reality a fikce. Na tenké hranici mezi skutečným světem, jak ho známe z měst, a pohádkou, jak ji známe z knih nebo filmů. Že přeháním? Neřekl bych. Věřte, že nejen já si v Luisenburgu připadal jako v elfí Roklince, což je ale vlastně totéž. Barevná země, kterou stvořila lidská fantazie…

Skalní labyrint Luisenburg. Foto Václav Fikar

Skalní labyrint Luisenburg. Foto Václav Fikar

Skalní labyrint Luisenburg. Foto Václav Fikar

Jako bych zaplacením čtyř … Pokračujte »

Nejkrásnější pohled na svět je prý z koňského hřbetu. Snad ano, říkám si při vyťukávání těchto řádků. Nemám totiž jak ono ustálené tvrzení potvrdit či vyvrátit, protože na koňském hřbetu jsem dosud neseděl. Zato jsem však přijal pozvání na “trektor fest” do bavorského Kaltenmühle u Bärnau, kde jsem získal pocit, že nejkrásnější pohled na svět je ze sedačky historického traktoru.

Tedy ne, že bych tam nějaký traktor řídil. To opravdu ne. Ale zářili tak všichni majitelé těchto zemědělských strojů, kteří na soutěžní přehlídce Bulldogtreffen Kaltenmühle 2014 předváděli své nablýskané veterány stovkám návštěvníků s patřičnou hrdostí. A protože dnes již tradičnímu … Pokračujte »

Můj milý čtenáři, až budeš číst tyto řádky, možná už ve střední Evropě bude jaro. Alespoň v to doufám, stejně jako ty. Pátého dubna, kdy ti píšu tyto řádky, je totiž u nás v Česku pořád ještě zima. Prý jedna z nejnáročnějších za poslední roky, jak jsem včera četl. Zima, která vynikala délkou, mrazivým březnem a rekordně malým počtem slunečných dnů. A teď mi pověz, milý čtenáři, co s takovým ročním obdobím? Kolik radosti ti rozdalo nebo kolikrát tě pustilo k tvé oblíbené vodě?

Zatímco pro mě je zima jen obdobím temné gotiky, které se snažím v depresích přežít, jaro je úplně jiné kafe. Open air … Pokračujte »