Aby děti historie bavila. To je jeden z cílů novinek, které pro letošní sezonu připravili správci jedné ze tří nejnavštěvovanějších památek Karlovarského kraje – státního hradu a zámku v Bečově nad Teplou. Dětský návštěvník zde dostal zelenou. Zn.: Hrát si a dotýkat se některých předmětů dovoleno.

„U nás přímo vyžadujeme, aby si děti vybrané repliky historické zbroje, nádob či mincí osahaly,“ říká kastelán zámku Tomáš Wizovský.

Národní kulturní památka státní hrad a zámek Bečov vstoupila do letošní sezony s novinkou zaměřenou na děti, resp. na rodiny s dětmi. K prvnímu červnu jste jako vůbec první v České republice zprovoznili web cílený výhradně na dětské návštěvníky památek (www.prodeti.zamek-becov.cz) a také jste spustili zvláštní okruh pro děti nazvaný Procházka minulostí. Musím říct, že dětský web mě velmi zaujal – nápadem, grafikou i obsahem, ale zajímavou se zdá i prohlídková trasa pro děti…

Moc mě těší, že se Vám náš web pro děti líbí. Chceme, aby srozumitelným jazykem přiblížil základní informace o hradu, zámku i relikviáři sv. Maura. Nabízí poslech v MP3 kramářské písně pojednávající o dramatických osudech relikviáře, animované filmy, stažení omalovánek a pracovních listů a poskytuje tipy na další netradiční volnočasové aktivity v Bečově nad Teplou i v jeho okolí. Dětský návštěvník například dostane informaci o zdejším Muzeu hraček nebo o unikátní botanické zahradě.

Pokud jde o novou prohlídkovou trasu, snažili jsme se ji připravit tak, aby děti v době všudypřítomné virtuální zábavy a efektních počítačových her v prostředí statických památkových objektů bavila. Aby využila genia loci a povzbudila vlastní představivost. Už od vstupního objektu s pokladnou dětem zábavnou formou a jednoduchou řečí, jakou používáme i na dětském webu, například vysvětlujeme, co je zámek a co je hrad. Kdo byl šlechtic a jak se jím člověk mohl stát.

V rámci této procházky si mohou děti spolu se svými rodiči projít v doprovodu lektorů a animátorů překrásné salóny i temná zákoutí zámku a tam objevovat, jak se žilo na hradech a zámcích. Během přitom prohlídky plní různé úkoly.

Váš dětský web stojí vizuálně na ilustracích výtvarnice Evy Chupíkové, která spolupracovala s Národním památkovým ústavem (NPÚ) na Prvním průvodci památkami pro děti a která je také autorkou letošní knihy Moje hrady a zámky, určené rovněž dětem. Právě proto spojení Eva Chupíková a Bečov?  

Ano, web vznikl jako pokračující forma úspěšné spolupráce NPÚ a výtvarnice a autorky dětských průvodců Evy Chudíkové. Technicky pak stránky zajišťuje společnost Galileo, která provozuje všechny weby státních památkových objektů ve správě NPÚ. Samotnou správu prvního dětského webu, jeho aktualizaci a průběžné zdokonalování bude zajišťovat Edukační centrum Bečov.

Hovoříte o interaktivní prohlídce. Znamená to, že děti si mohou na některé věci sáhnout?

My přímo vyžadujeme, aby si děti vybrané repliky historických nádob či mincí osahaly. Protože velkým lákadlem pro kluky je zbroj, mohou si vzít do ruky například rytířskou přilbu či drátěnou košili. V tu chvíli pochopí, že život rytíře byl bez nadsázky těžký. Že boj ve čtrnáct kilogramů těžké drátěné košili byl o dost náročnější, než jak mohou vidět v některých filmech. Mohou si zkusit drátěnou košili roztrhnout nebo probodnout, aby snadněji pochopily, že měla člověka chránit. Dívky zase mohou, díky sadě věrných kostýmů edukačního centra, na vlastní kůži srovnat typy šatů z jednotlivých epoch a společenských postavení.

Na pokladně u vstupu do zámeckého areálu si děti také mohou půjčit historický kostým, ve kterém prohlídkový okruh „Procházka minulostí“ absolvují. Za zálohu 200 korun, která je rodičům po vrácení kostýmu vrácena.

Ke všem svým zážitkům, které na zámku v Bečově získají, se pak mohou vrátit v knize Pohádka o bečovském dávnosnění, pexesu a pracovnímu listu, které získají se zakoupenou vstupenkou. Za odměnu po absolvované prohlídce od nás děti také dostanou nobilitační glejt, kterým se stanou šlechtici. Opět to ale není jen samoúčelná hra pro hru. Ony se tím totiž dozvědí, že šlechticem se člověk mohl stát nejjednodušeji tím, že se jím narodil. Pak mohl získat šlechtický titul za zásluhy v bitvách nebo právě za své znalosti. A to je případ dětí, které si projdou tento prohlídkový okruh.

Takže si vlastně odnesou Bečov domů…

Hezky jste to řekl. Doufejme, že zážitek z prohlídky našeho zámku je takový.

Kopíruje dětský prohlídkový okruh běžnou prohlídkovou trasu pro návštěvníky, nebo se od ní liší?

Děti vstoupí do zámku netradiční cestou – kamennou štolou, vytesanou ve skále. A v rámci Procházky minulostí se podívají též do jinak uzavřené sally terreny.

A udrží děti po celou dobu prohlídky pozornost? Přece jenom památky jsou pro většinu z nich „těžší látka“…

Víme, že děti udrží pozornost jen po určitou dobu, proto se je snažíme neustále něčím stimulovat. Například hledáním oveček (pozn. autora: maskot Státního hradu a zámku Bečov – béééčov) v zámeckých pokojích nebo kachlových kamen, která jsou za tajnými dveřmi. A to už jsou pak za hrdiny. Po celou dobu se děti vlastně učí, aniž by to věděly.

Pak už jenom zbývá, aby po zhlédnutí webových stránek přinutily své rodiče k cestě na zámek do Bečova… Jsou rodiče v tomto ohledu aktivní nebo raději podlehnou internetu, hrám a domácímu pohodlí u televize?

Vycházíme z ověřeného principu „co baví děti, baví rodiče a naopak“. Tedy věříme, že ať již dítě za pomoci našeho webu přesvědčí rodiče nebo rodič skrze šikovně nastrčený odkaz na web namotivuje své potomky k návštěvě Bečova.

Kastelán Státního hradu a zámku v Bečově nad Teplou Tomáš Wizovský v dětském koutku v zámeckém areálu.

U pokladny jsem si nemohl nevšimnout výrazného dětského koutu na hraní, který už u příchodu dává srozumitelně najevo, že rodina jako cílová skupina je pro vás velmi důležitá…

Ano. Vybudovali jsme dětský kout, který nabízí hračky pro menší děti se zaměřením na jemnou motoriku. Během čekání na prohlídku si děti mohou vybarvit maskota programu – Mauříka, nebo si nakreslit vlastní obrázek. Čekací dobu mohou strávit také na prolézačce v podobě hradu. A máme tady i místo pro přebalování těch vůbec nejmenších návštěvníků.

Když už hovoříme o Bečově a nepřímo také o rozvoji cestovního ruchu v regionu, město Bečov vydalo za přispění Karlovarského kraje unikátního tematického průvodce po temných lokalitách Karlovarského kraje, nazvaného Památky hrdelního práva. Můžete tuto mapu blíže představit?

V reakci na svého druhu první otevřenou naučnou stezku na Šibeniční vrch v Bečově, kterou navštívily již desítky tisíc návštěvníků z několika světadílů, jsme chtěli s tématem hrdelního soudnictví dál pracovat. Ukázalo se totiž, že je možné velmi rafinovaně poskládat lokality a památky, které s ním mají mnoho společného, a že je také možné toto dosud opomíjené téma atraktivně zpracovat.

S mapou Památky hrdelního práva, jejíž vydání podpořil Karlovarský kraj, může zájemce téměř během jediného dne, ačkoliv lepší je rozdělit si cestování do více dnů, navštívit archeologicky zkoumanou šibenici v Bečově či rekonstruovanou šibenici v Horním Slavkově. Může se také podívat na hrad Loket, na zdejší interaktivní expozici útrpného práva, a může také, mimo jiné, navštívit tradiční expozici muzea ve Žluticích, kde vystavují originální mučicí nástroje.

Určitě by se měl zajet podívat do Kynžvartu, kde poslední chebský kat a zároveň první Metternichův kastelán na zámku zanechal svou pozůstalost, nebo si prohlédnout dochovaný relikt pranýře v Mnichově. A nakonec je tam i Cheb, neboť kastelán Tomáš Dostál připravuje na Chebském hradě k prezentaci také mučírnu.

Takže jste vytvořili poněkud morbidní naučnou stezku a mapového průvodce…

I když je to trochu morbidní, věřím, společně se spoluautorem Petrem Sokolem z NPÚ ÚOP v Plzni, že si naučná stezka i další památky své návštěvníky najdou a že podpoří cestovní ruch v regionu. Nemovité památky hrdelního soudnictví a výkonu práva totiž patří k vzácným a leckdy opomíjeným pozůstatkům minulosti, přestože kdysi tvořily početně zastoupený prvek krajiny a kulisu měst a byly spjaty s životem a smrtí tehdejších obyvatel.

Mapa poskytuje informace, jak se na tato místa v kraji dostat, ať již třeba autem, veřejnou dopravou nebo na kole, a zároveň přináší příběhy těchto míst nebo tipy na zajímavosti v jejich okolí.

Zmínil jste i Chebský hrad… Ten se podle mého názoru za poslední dva roky hodně proměnil k lepšímu, ostatně vloni se propracoval na druhou nejnavštěvovanější památku v Karlovarském kraji, když přeskočil právě Bečov. Skoro bych řekl, že vstal z mrtvých…

Viďte! Vše je jenom o lidech a o jejich zapálení. Na to, že Chebský hrad je fenomén, císařská falc, jediná svého druhu v celé naší republice, tak byl až dosud spíše spící Růženkou. Kolega Dostál ale tuto spící Růženku políbil, probudil a dokonce ji roztančil, řekl bych. Nás to sice odsunulo na třetí místo v kraji, na druhou stranu návštěvnost se porovnává za celý rok a Chebský hrad byl otevřený celoročně, zatímco my prozatím pouze sedm měsíců v roce. Ale s novou připravovanou expozicí plánujeme, společně s další památkou v kraji, klášterem Teplá, být otevření celoročně.

Jaká byla v roce 2013 návštěvnost bečovského zámku?

Necelých padesát tisíc návštěvníků evidovaných vstupenkovou pokladnou. Ve skutečnosti se předpokládá, že malebné historické městečko a okolí navštíví téměř dvojnásobek neregistrovaných návštěvníků.

Kolik z bečovského hradu a zámku mohou návštěvníci vidět?

Z celého komplexu zhruba třetinu, protože hrad je zatím, mimo speciální programy, veřejnosti nepřístupný. Na jeho zpřístupnění ale intenzivně pracujeme. Jsem přesvědčený, že do dvou let ho pro návštěvníky poprvé v jeho historii trvale otevřeme.

Václav Fikar (Krajské listy KV kraje, červen 2014), foto: Václav Fikar

Medailonek Mgr. Tomáš Wizovský

– narozen 1974 v Plzni ve znamení Štíra. Na SHZ Bečov je kastelánem od roku 2002. Během svého působení vykonával funkce krizových ředitelů památkářů pro Plzeňský i Karlovarský kraj. Od roku 2011 je také soudním znalcem pro nemovité kulturní památky a archeologii. Rád sportuje. Je vyznavačem cyklistiky, dálkových pochodů, divokých řek a ferratových cest. Je ženatý, má dvě dcery – Johanu a Adlétu.