Pozoruhodné Česko, díl 3: Loket


Datum publikace: 23-11-2014, 15:39 v Pozoruhodné Česko.

Přes 100 tisíc turistů, kteří v roce 2014 navštívili zdejší hrad, nebo několik tisíc diváků, kteří v přírodním amfiteátru u řeky tleskali rockovým, operním a divadelním umělcům. Loket sice není velké město, přesto však v sezoně frčí. Svým historickým, architektonickým a kulturním rozměrem totiž patří k nejvýznamnějším na západě Čech.

Historie města Loket, které se nachází pouhých 14 kilometrů od Karlových Varů ve směru na Cheb (přesněji mezi Sokolovem a Karlovými Vary), sahá do 12. století, kdy zde – nad Ohří – byl založen královský hrad. Kolem něj pak v ostrém ohybu řeky vyrostlo město, o kterém se dnes hovoří jako o „perle na Ohři“. A které spolu s Chebem a Bečovem nad Teplou tvoří pozoruhodnou trojici historických měst Karlovarského kraje.

IMGP3204b

Pohled na Loket ze skalní vyhlídky na pravém břehu řeky Ohře. Foto Václav Fikar

Přírodních krás Lokte a nejbližšího okolí si kdysi všiml i moravský romanopisec, dramatik a literární kritik Vilém Mrštík, který o řece u Lokte napsal báseň „Ohře“.

Vilém Mrštík – Ohře:

Hned pod Loktí teče krásná moje Ohře.
Slavná voda, milý, srdci blízký kraj.
Tak nedovede promluviti žádná řeka jiná jako ta …

A kvůli okouzlení Loktem namočil pero do inkoustu i sám Johann Wolfgang Goethe, velký milovník zdejší krajiny.

Johann Wolfgang Goethe:

Dnes jsme byli v Lokti, který je nade všechen popis překrásně položen a lze jej ze všech stran obdivovat jako krajinářské umělecké dílo.

IMGP3192d

Loketský hrad za úsvitu. Foto Václav Fikar

Loket je městečko, které si snad ani nelze nezamilovat. Slovo malebné je v jeho případě víc než na místě, přičemž podobných přívlastků, které by přímo či nepřímo opěvovaly půvaby tohoto starého západočeského města, bych mohl vybrat více. Tři, pět, deset. Všechny by byly pravdivé.

IMGP2656

Náměstí T. G. Masaryka. Všechny historické skvosty města stojí buď přímo zde, nebo jsou odtud doslova na dosah. Foto Václav Fikar

IMGP2616

Náměstí T. G. Masaryka. Všechny historické skvosty města stojí buď přímo zde, nebo jsou odtud doslova na dosah. Foto Václav Fikar

Osobně mám k Lokti velmi blízko, a to z vícera důvodů. Od rybářských, přes kulturní až po osobní. Na loketskou část Ohře jsem například v 90. letech jezdíval na tlouště i štiky. Později však více než za rybami jsem do Lokte vyrážel za kulturou a letními rockovými koncerty, anebo jen tak. Kochat se. Fotit. Posedět u piva v hospůdce U Gardnera anebo se radovat ze života.

Například v letošním roce jsem u zdejšího vodáckého tábořiště pomáhal malovat stopy bosých chodidel na sklo a v cukrárně na náměstí, kde visí nevšední obraz Lokte, totiž loketské náměstí namalované jako Benátky, popíjel výborné capuccino.

IMGP2647

Kašna na náměstí T. G. Marasyka. Foto Václav Fikar

IMGP2690

Náměstí T. G. Masaryka. Všechny historické skvosty města stojí buď přímo zde, nebo jsou odtud doslova na dosah. Foto Václav Fikar

IMGP3308

Náměstí T. G. Masaryka. Všechny historické skvosty města stojí buď přímo zde, nebo jsou odtud doslova na dosah. Foto Václav Fikar

IMGP2654

Náměstí T. G. Masaryka. Všechny historické skvosty města stojí buď přímo zde, nebo jsou odtud doslova na dosah. Foto Václav Fikar

Loket je malým historickým městem, ve kterém žijí tři tisíce obyvatel. Jeho nepřehlédnutelnou dominantou je hrad, jehož založení se odhaduje do 3. čtvrtiny 12. století – do doby vlády panovníka Vladislava I. (první písemná zmínka o stojícím hradu pochází z roku 1234).

Dalšími památkami ve městě, které chytají turisté svými fotoaparáty, jsou mimo jiné barokní budova městské radnice, kostel sv. Václava či „Goethův“ hotel Bílý kůň v centru města. Všechny stojí buď přímo na hlavním náměstí, nebo v jeho těsném sousedství.

IMGP3305

Vlevo hotel Bílý kůň, budova s věží (vzadu) je radnice. Foto Václav Fikar

Nevím, kolik starších hotelů v Česku stojí, ale moc jich určitě nebude. Hotel Bílý Kůň vítal hosty na náměstí v Lokti už v polovině 16. století a již tehdy se jmenoval Bílý kůň. Dnes patří k nejstarším hotelům v Evropě vůbec. A jako takový samozřejmě hodně pamatuje. Například oslavu 74. narozenin jednoho z největších evropských básníků, prozaiků, historiků umění i biologů své doby – Johanna Wolfganga Goethe (1749 – 1832).

Goethe, který krásy Karlovarského kraje zbožňoval a tento region často navštěvoval (dokonce se zde zamiloval), oslavil svých čtyřiasedmdesát křížků právě na terase hotelu Bílý kůň (28. srpen 1823). Později tento den označil za jeden z nejšťastnějších ve svém životě.

IMGP3865

Věž vlevo je Černá věž. Uprostřed hrad, vedle něj kostel sv. Václava, věž vpravo patří budově radnice. Foto Václav Fikar

loket by václav fikar

Hrad Loket. Foto Václav Fikar

Královský hrad Loket byl původně pohraniční pevností, nazývanou „klíč ku Království českému“. Jak už to tak bývalo, brzy po jeho vystavění vzniklo v předhradí městečko a než se rok sešel s rokem, Loket se stal významným opěrným bodem Koruny české.

Město bylo oporou českého království proti štaufskému Chebsku, přičemž zároveň bránilo Královskou cestu. V roce 1337 mu král Jan Lucemburský udělil práva královského města.

zimu vůbec nemusím - hrad v zimě

Zimní pohled na hrad z pravého břehu Ohře. Foto Václav Fikar

IMGP3762

Vyhlídka z hradní věže. Odtud vidíte opravdu daleko a opravdu hodně… Foto Václav Fikar

S městem Loket je úzce spjatý život císaře Karla IV. Ten byl ještě jako velmi malé dítě, sotva tříleté, vězněm zdejšího hradu. Důvodem byly majetnické a rodinné spory. O co tenkrát šlo?

Během vlády Jana Lucemburského se na hradu Loket dvakrát usadila jeho žena Eliška Přemyslovna se svými dětmi. Jednalo se o dobu, kdy šlechta nijak neřešila autoritu krále.

Poprvé zůstaly za hradbami hradu jenom jejich děti a oni dva odjeli. Podruhé král Jan odtud odcestoval do ciziny a hrad obývala Eliška se svými čtyřmi dětmi. Mezi nimi byl také tříletý Václav, následník trůnu. Jindřich z Lipé však obvinil Elišku u krále, že se chce prostřednictvím kralevice zmocnit trůnu. Po této informaci se král i s družinou vypravil na Loket a poté, co přikázala neklást odpor, se zmocnil dvou sloužících. Ti pak na mučidlech vypověděli, co chtěl slyšet. Totiž o královnině spiknutí.

Tříletý Václav, budoucí císař Karel IV., byl držen tři měsíce v hradním sklepení a Eliška s ostatními dětmi musela odjet na Mělník. Na hradě v Lokti se pak o malého Václava staraly chůvy, svou matku už nikdy neviděl a s bratrem se znovu shledal až v dospělosti.

Přesto Karel IV. na Loket nikdy nezanevřel a jezdil sem rád.

IMGP3755

Hrad Loket. Foto Václav Fikar

IMGP3715

Svačící cyklista se dívá na historické město Loket, které leží za řekou. Foto Václav Fikar

A právě v době lucemburské zde členové královského rodu pravidelně pobývali. Při jednom z tehdejších pobytů v Lokti pak otec vlasti Karel IV. založil „Teplé lázně u Lokte“, které jsou dnes známy pod názvem Karlovy Vary.

Za všechno přitom mohl obyčejný lov. Lovecká vášeň. Podle legendy pronásledoval Karel IV. se svou družinou jelena, který o několik kilometrů dál skočil ze skály dolů – do údolí říčky jménem Teplá. Unavení lovci přesto pronásledovali jelena dál, až dole u říčky objevili vřídlo, které blahodárně působilo na bolavé nohy panovníka. Na příkaz Karla IV. pak kolem blahodárného vřídla vznikla osada, která se v průběhu staletí rozrostla až na světoznámé lázeňské město. Karlovy Vary tedy za svůj vznik vděčí pobytu Karla IV. v Lokti. Jinými slovy v době, kdy už byl Loket významným českým městem, které hostilo panovníky, Karlovy Vary ještě neexistovaly.

IMGP2529

Město Loket bývá označováno za „perlu na Ohři“. Foto Václav Fikar

IMGP3261

Hradní věž. Foto Václav Fikar

Ve své historii byl hrad Loket několikrát přestavován a upravován. K hlavní přestavbě přitom došlo na konci 14. století – za panování Václava IV. Z této doby také pochází věž a některé další části hradu.

IMGP3298

Vchod do hradu. Foto Václav Fikar

IMGP3990

Vchod do hradu večer. Foto Václav Fikar

Pobyty panovníka Václava IV. v Lokti byly časté. Usínal zde v říjnu 1370, na jaře 1376 i v březnu 1383. V roce 1384 si na loketském hradě dokonce užíval líbánky se svojí druhou manželkou Žofií Bavorskou. Od 25. srpna až do 2. září téhož roku se na hradě konala jednání mezi Václavem IV. a míšeňským markrabětem Vilémem I. Předmětem jednání byly politické záležitosti, které se týkaly nedobrých poměrů v římskoněmecké říši.

Po náročné cestě z Francie v roce 1389 pobýval král Václav s královnou a celým doprovodem v Lokti poměrně dlouho. Od začátku srpna až do 3. října. Tehdy (6. srpna) zde Václav předal rýnskému falckraběti Ruprechtu III. dopis, ve kterém mu sděluje, že přijímá omluvu za výtky, které Ruprecht pronesl proti králově politice na říšském sněmu v Koblenci. Ano… Na hradě Loket se před několika staletími urovnávaly některé mezinárodní spory a rozmíšky.

IMGP5461

Vyhlášený Letní amfiteátr. Takovýhle pohled se naskýtá návštěvníkům hudebních koncertů a divadelních představení. Foto Václav Fikar

IMGP8061

Hrad Loket. Foto Václav Fikar

Po smrti Václava IV., přesněji během husitských válek, zůstal Loket věrný katolictví, a proto byl husity intenzivně obléhán. Husitským hordám se ale ubránil.

V roce 1436 zastavil císař Zikmund loketský hrad i s celým městem kancléři Kašparu Šlikovi, od kterého v době husitských válek získával peníze. Roky ale plynuly a majitelé hradu se měnili. Až přišla třicetiletá válka (1618-1648), během které byl hrad několikrát dobyt.

Nejprve bavorským generálem Tillym (1621). Když v roce 1631 slíbili Loketští věrnost Sasům, začala město obléhat císařská posádka, až Loketští kapitulovali. A tak hrad obsadila císařská posádka a zůstala na něm až do konce třicetileté války, kdy ho roku 1648 vyplenili Švédové.

Dnes je hrad Loket nejnavštěvovanější památkou Karlovarského kraje. Žebříčku návštěvnosti vévodí dlouhodobě – před zámkem Bečov a hradem Cheb.

loket-mučírna13

Expozice práva útrpného v podzemí loketského hradu. Foto Václav Fikar

loket9

Expozice práva útrpného v podzemí loketského hradu. Foto Václav Fikar

loket-mučírna4

Expozice práva útrpného v podzemí loketského hradu. Foto Václav Fikar

DSCI3892

Expozice práva útrpného v podzemí loketského hradu. Foto Václav Fikar

Koncem 18. století vznikla v podzemí hradu Loket věznice, která tam zůstala až do roku 1948. Ve sklepení hradu si dnes návštěvníci mohou prohlédnout expozici útrpného práva. Před vstupem do mučících prostor však stojí varování, že expozice obsahuje drastické scény. Je pravdou, že nejedno dítě školkou povinné se při pohledu na zakrvácené figuríny v podzemí rozpláče. Tak jako kdysi to moje…

IMGP2622

Městské hradby. Opevnění tohoto druhu měl královský hrad Loket zřejmě již na počátku 13. století. Foto Václav Fikar

Velkou zajímavostí rozsáhlého městského opevnění byla prakticky neprůjezdnost města. Mělo totiž jen jedinou bránu – Dolní – na východní šíji ostrohu (Robičská fortna v jižní části hradeb sloužila jen místnímu pohybu).

IMGP2626

Městské hradby. Opevnění tohoto druhu měl královský hrad Loket zřejmě již na počátku 13. století. Foto Václav Fikar

IMGP2639

Městské hradby. Opevnění tohoto druhu měl královský hrad Loket zřejmě již na počátku 13. století. Foto Václav Fikar

Stejně jako hrad také loketské hradby byly hned několikrát přestavěny a upraveny. Během třicetileté války a zejména po ní se loketské opevnění rozšiřovalo o barokní bastiony. Roku 1663 bylo město vyhlášeno zemskou pevností, což péči o opevnění ještě více zesílilo…

IMGP3315

Měšťanské domy v centru Lokte. Foto Václav Fikar

IMGP2686

Kostel sv. Václava. Foto Václav Fikar

Barokní kostel sv. Václava byl vystaven na místě původního gotického, který vyhořel v roce 1725. Cenný je zejména svou interiérovou výzdobou. Oltářní obraz je označován za dílo Petra Brandla, boční oltáře zřejmě vytvořil loketský sochař Jana Wildta. Uvnitř jsou i starší plastiky, které byly zachráněny před požárem – socha Krista a pozdně gotická madona.

Za zmínku stojí skutečnost, že v kostele je pohřben prominentní vězeň císaře Rudolfa II. – Jiří Popel z Lobkovic. Ten byl obviněn za spiknutí proti císaři, který ho v roce 1606 nechal převézt na loketský hrad. Jen o rok později zde Jiří Popel z Lobkovic zemřel a byl pohřben na tajném místě v kostele. Dost možná, že právě proto začaly kolovat nepravdivé řeči, že byl v Lokti zavražděn…

IMGP3931

Vpředu kašna, vzadu kostel sv. Václava. Foto Václav Fikar

IMGP2605

Na náměstí T. G. Masaryka naleznete také Umělecké knihařství a Galerie U Sobotů. Foto Václav Fikar

S novodobým Loktem je úzce spjato jméno uměleckého knihaře Jana Bohuslava Soboty. Mistr knihařského řemesla Jan Sobota byl od 70. let jedním z průkopníků nových směrů v umělecké knižní vazbě, definovaných P. Smithem v jeho knize New Directions in Bookbinding.

Sobota emigroval z Československa v roce 1982 do Švýcarska, odkud se po dvou letech odstěhoval do USA. V zámoří byl od roku 1990 ředitelem konzervátorské laboratoře a knihařského ateliéru v Bridwellově knihovně na Jižní metodistické univerzitě v Dallasu. Po svém návratu z emigrace v roce 1997 se rodák z Hromnic na Plzeňsku usadil právě v Lokti, kde si otevřel atelier. Prakticky ihned po svém návratu do Česka byl zvolen předsedou Společenstva českých knihařů (později čestným předsedou).

Svým osobitým přístupem k tvorbě knižních skulptur a knižních objektů se Jan Sobota dokázal prosadit v evropském i světovém měřítku, kde je dnes zřejmě nejznámějším českým uměleckým knihařem. Jeho práce jsou zastoupeny v desítkách veřejných i soukromých sbírek (ČR, Švýcarsko, Anglie, USA aj.). Jan Sobota zemřel nedávno (v květnu 2012), jeho galerie a dílna však v Lokti fungují dál. V mistrově díle pokračuje jeho žena Jarmila.

Mimochodem, krátce po smrti Jana Soboty přejmenovali loketští zastupitelé Sklenářskou ulici na Sobotovu ulici. Na mistrovu počest.

loket - náměstí

Náměstí T. G. Masaryka večer. Vpravo budova Střední průmysové školy Loket, uprostřed radnice. Foto Václav Fikar

Raně barokní budova radnice byla dokončena v roce 1696 podle návrhu Abrahama Leutnera. V této budově se dnes nachází městský úřad a knihovna.

IMGP3996

Večerní pohled z náměstí T. G. Masaryka směrem na most přes Ohři. Foto Václav Fikar

IMGP3993

Okolí loketského hradu večer. Foto Václav Fikar

IMGP3991

Okolí loketského hradu večer. Foto Václav Fikar

Večerní procházka Loktem má své jedinečné kouzlo. Konkrétně tuto se mnou absolvoval můj mladší syn a stejně jako já si všímal zajímavých detailů, které vyniknou jen v záři pouličních lamp…

IMGP2715

Hned za mostem přes řeku (ve směru do města) se nachází rodinný pivovar Svatý Florián. Foto Václav Fikar

IMGP2710

IMGP3916

Foto Václav Fikar

IMGP2702

Hned za mostem přes řeku (ve směru do města) se nachází rodinný pivovar Svatý Florián. Foto Václav Fikar

Jedním z novodobých turistickým lákadlem města je rodinný pivovar Svatý Florián, založený v roce 2006. Pivovar, který v roce 2006 navázal na dlouhou tradici vaření piva v Lokti (právo vařit pivo udělil městu již Jan Lucemburský a pivo se v Lokti vařilo až do roku 1953), je součástí hotelu Císař Ferdinand. Nový loketský pivovar se nachází v prostorách původní sladovny.

IMGP2570

Pohled z mostu na přírodní amfiteátr. Foto Václav Fikar

IMGP5459

Přírodní sedadla v přírodním amfiteátru v Lokti… Foto Václav Fikar

Na internetu jsem se v jednom turistickém průvodci dočetl: V romantickém prostředí podhradí se nachází unikátní přírodní amfiteátr, ve kterém se před nádhernou kulisou nasvíceného hradu, vypínajícího se nad řekou Ohří, konají nejrůznější kulturní akce, divadelní a operní představení, koncerty a slavnosti.

Nemám, co bych k této charakteristice dodal. Loketský amfiteátr je právě takový…

IMGP3881

Lanové centrum v prostoru amfiteátru u řeky. Foto Václav Fikar

IMGP5480

Altán pod hradem. Foto Václav Fikar

IMGP5481

Altán pod hradem. Na druhé straně Ohře jsou vidět sedačky přírodního amfiteátru. Foto Václav Fikar

Loket není jen hrad a historické centrum, ale také krásná příroda, kterou spoluutváří Slavkovský les i údolí Ohře, obtékající město. Upravené podhradí je prostě romantické. Doslova vybízí k procházkám…

ryba - 2007 (2)

Upravené podhradí u řeky. Foto Václav Fikar

ryba - 2007

Upravené podhradí u řeky. Foto Václav Fikar

Tato plastika z roku 2007 se jmenuje prostě – Ryba. Rybu najdete u jezírka na pravém břehu řeky.

IMGP0214

Odpočinkový altán v upraveném podhradí u řeky. Foto Václav Fikar

IMGP0216

Odpočinkový altán v upraveném podhradí u řeky. Foto Václav Fikar

IMGP0182b

Foto Václav Fikar

IMGP5489b

Foto Václav Fikar

Upravené podhradí u řeky je zároveň vkusným výstavním prostorem dřevěných soch a plastik.

IMGP3938

Centrum města. Foto Václav Fikar

IMGP2663

Centrum města. Vzhůru k hradu. Foto Václav Fikar

IMGP3684

Foto Václav Fikar

S Loktem je spjato několik známých historických jmen. Jedním z nich je Karl Hermann Frank. Pominu tady jeho kariéru v Hitlerových službách, ale připomenu, že karlovarský rodák K. H. Frank měl v Lokti malé knihkupectví. Otevřel ho v roce 1926 pod honosným názvem Dům pro knihu a umění Chebska (Egerlandhaus für Buch und Kunst). Frankovo knihkupectví fungovalo v domě č. p. 31 (dnes je tam zelenina U Baslů). Později přesídlil do domu č. p. 108, kde je nyní vinárna hotelu Bílý kůň. Tehdy ovšem tento dům s hotelem spojen nebyl.

Frank zde vydával knihy regionálního významu. Podnikání mu však příliš nešlo, a tak v roce 1932 knihkupectví zavřel. O pár let později začala 2. světová válka a neúspěšný loketský knihkupec K. H. Frank to v ní dotáhl až na ministra Protektorátu Čechy a Morava v hodnosti říšského ministra. Jak rychle však jeho politická kariéra za války stoupala, tak rychle po válce zhasla. Nacistický zločinec Frank byl na konci války uvězněn a 22. května 1946 oběšen.

IMGP2601b

Kašna na náměstí T. G. Masaryka. Foto Václav Fikar

Dalšími známými osobnostmi minulosti, které v souvislosti s Loktem stojí za zmínku, je již zmíněný moravský spisovatel Vilém Mrštík, který byl pravidelným návštěvníkem Karlových Varů, Lokte a Svatošských skal. Výsledkem jeho očarování zdejší oblastí je báseň „Ohře“ (viz úryvek výše). Básník v ní volným veršem, který sbližuje poesii s prózou, velmi vzletně opěvuje nádheru kraje a přírody, ale také černé cimbuří hradu Lokte…

V Lokti se objevil i německý státník, kancléř Otto von Bismarck. Kníže von Bismarck později zmínil Loket ve svém výnamném díle Myšlenky a vzpomínky, které vyšo v letech 1878 – 1901. Kancléř zde popisuje, jak se v Lokti v létě roku 1863 setkal s würtenberským ministrem Vannbülerem. Do Lokte se inkognito uchýlili z Karlových Varů, aby zde mohli vést nerušené politické rozpravy.

IMGP2614

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Foto Václav Fikar

Psal se rok 1716, když loketští radní rozhodli o výstavbě sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice jako výrazu díků za odvrácení morové nákazy. Architektonickou soutěž na návrh morového sloupu pak vyhrál chebský sochař Johann Karl Stülp.

IMGP3303b

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Foto Václav Fikar

Trojboký vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice byl vystavěn v letech 1718–19 uprostřed náměstí. Dominantní sousoší Nejsvětější Trojice je umístěno na vrcholu sloupu. Jeho základnu tvoří dvojstupňový podstavec na trojbokém půdorysu, doplněný plastikami světců.

V horní části podstavce jsou postaveny sochy archandělů sv. Michaela, sv. Gabriela a sv. Rafeala, ve spodním patře pak sochy sv. Václava, sv. Floriána, sv. Jana Křtitele, Panny Marie Neposkvrněné, sv. Šebestiána a sv. Jana Nepomuckého. Stavební práce provedli místní kameníci Martin a Šebestián Lambecherovi.

IMGP1262

Hrad v mlze. Foto Václav Fikar

IMGP3199

Skalní vyhlídka. Odtud je pohled na historickou část města jedinečný. Foto Václav Fikar

IMGP3203b

Skaní vyhlídka – průchod skalou. Foto Václav Fikar

IMGP3237

Loket nad Ohří. A také na hladině Ohře… Foto Václav Fikar

Historické jádro Lokte je od roku 1980 památkovou rezervací. Není bez zajímavosti, že k výrazné přestavbě města došlo v první polovině 19. století. Tehdy byly strženy městské brány, načež podobu města proměnila výstavba mostu přes řeku (1835), díky kterému se náměstí stalo průjezdným. V roce 1907 bylo v markraběcím domě založeno muzeum a v roce 1925 zde byla otevřena česká škola…

Významné kulturní a společnenské akce (pravidelné):

Zahájení turistické a kulturní sezony (květen), Loketské kulturní léto (červenec-srpen), Slavnosti purkrabího Půty (srpen), Vánoční trhy na hradě a náměstí (prosinec )

Místa, která rozhodně stojí za zhlédnutí v nejbližším okolí:

(dojezdová vzdálenost od Lokte autem cca do 30 minut):

Karlovy Vary – krajské město, významná lázeňská metropole

Svatošské skály – přírodní památka, žulové skalní město mezi Loktem a Karlovými Vary

Bečov nad Teplou – historické městečko se státním zámkem, relikviářem sv. Maura a botanickou zahradou

Krásno – malebné městečko s hornickým muzeem a známou rozhlednou

Cheb – historické město se Špalíčkem, unikátním náměstím, hradem a Krajinkou u řeky pod hradem

Ostrov – upravené podkrušnohorské město se zámkem, zámeckým parkem a historickým jádrem

Další díly cyklu fotoblogů Pozoruhodné Česko:

Pozoruhodné Česko, díl 1: Chebhttp://www.vaclavfikar.cz/pozoruhodne-cesko-dil-1-cheb-2/

Pozoruhodné Česko, díl 2: Lukováhttp://www.vaclavfikar.cz/pozoruhodne-cesko-dil-2-lukova/

Pozoruhodné Česko, díl 4: Mariánské Lázně – http://www.vaclavfikar.cz/pozoruhodne-cesko-dil-4-marianske-lazne/

Pozoruhodné Česko, díl 5: Bečov nad Teplou – http://www.vaclavfikar.cz/pozoruhodne-cesko-dil-5-becov-nad-teplou/

Václav Fikar




14 thoughts on “Pozoruhodné Česko, díl 3: Loket

  1. Moc děkuji za Váš článek, krásně podáno, překrásně nafoceno a doufám, že jste odjížděl s nejpříjemnějšími zážitky! Přijedˇte zase! Třeba na Vinobraní na hradě Loket v říjnu – také velmi oblíbená akce hradu Loket!!

  2. Díky za krásnou prezentaci města ve kterém nyní bydlím. Moc se mi líbí město, jeho okolí a Vaše povídání o něm. Také se tu rád toulám a fotím. Je to velmi fotogenické město.

  3. Dobrý večer pane Fikare,
    jsem velký turista a obdivovatel české krajiny. Bydlím v ústeckém okrese, znám samozřejmě i Loket, ale Váš pohled a zasvěcený komentář, to je lahůdka.
    Děkuji Vám za sebe i za své kamarádky s kterými chodím po cestičkách země české.
    Děkuji a těším se na další výlet s Vámi Božena

  4. Václave, to je paráda… Díky moc! Velmi věcné a inspirativní k dopsání tzv. zvláštností Lokte, jako je skřítek Gottstein (a po něm pojmenovaný loketský likér Gottstein LOK), 20 milionů let zkamenělý kmen u betonového mostu (z nedalekého lomu Družba), lesní trasa se třemi vyhlídkami (nad Kolowratskou skálou), recesistická plastika “Zeprase” (kříženes zebry a kamzíka na Kolowratské skále – odpověď Lokeťanů na karlovarského kamzíka, který v našich lesích taky nikdy nežil), tajemné štoly “Benátčanů” při cestě na Svatošské skály, nově obnovená výroba loketského perníku, atd…
    Ještě jednou díky!

  5. Opět krásné fotografie a skvělá myšlenka věnovat se takhle krásným místům v České republice!!! Dobré světlo a hodně energie do dalších dílů!

    • Děkuju moc, Honzo Jedná se o časově velmi náročný projekt, cestovatelsky i fotograficky, který mě ale velmi baví a ve kterém i spatřuji smysl. Tak teď už jen hodně času a dobré světlo

  6. Moc hezký článek a nádherné fotky. Až teď jsem zjistil, kolik míst v Lokti a okolí ještě neznám 🙂

Napsat komentář: Božena Glaslová Zrušit odpověď na komentář

four × two =

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..



NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY A FOTOGRAFIE / LATEST ARTICLES:

Knižní sborník Žena i s povídkou Jak jsem dohnal MDŽ

Povídka Jak jsem dohnal MDŽ, kterou si na tomto webu dosud přečetlo přes 15 tisíc čtenářů, se objeví v knižním sborníku „Žena“, který v...

Fotografoval jsem na místě, kde měl zombie unést svou milou

V 19. století dal vzniknout jednomu z nejděsivějších příběhů české literatury vůbec. Snad proto, že vyhlíží vskutku ponuře, až strašidelně. A že je temný...

Top