Pozoruhodné Česko, díl 1: Cheb


Datum publikace: 01-06-2014, 17:06 v Pozoruhodné Česko.

Víno jsem pil v temperamentním Španělsku, v Egyptě i Maďarsku, na slunném jihu Francie i úchvatném severu Itálie. V Benátkách jsem jedl nejlepší pizzu na světě a v Bamberku zhltnul nejlepší chlupaté knedlíky. Ve strhující Skandinávii i upraveném Rakousku jsem zapíjel pivem kus flákoty v housce. V krásném Bavorsku, Horních Frankách, Sasku i Švábsku (Bádensko-Württembersku) jsem pak půllitry se svrchně kvašenými weizeny či spodně kvašenými zoigly vyměnil rovnou za tupláky. V Polsku jsem chutnal vodku, prý kurva lepší než v Rusku, a taky se otáčel za lotyšskými holkami.

Ochutnal jsem řadu zemí a všude viděl i fotil hodně krásného. Tam nebo jinde jsem spatřil zázraky přírody i úžasné lidské výtvory. Něco, čím se jednotlivé země mohou bezpochyby chlubit. A přesto, kdykoliv jsem se vrátil domů do Čech, okamžitě mi naběhlo bohapusté klišé: Všude dobře, doma nejlíp. Home sweet home, jak říkají Američané.

Malé Česko, ten náš pivařský a pálenkářský prďánkov mezi Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem, je totiž zemí, která má světu co nabídnout. Úchvatnou přírodu, pozoruhodně bohatou historii a jedinečné historické památky. Místa, kde se utvářela evropská historie, nebo třeba ložnice, kde byli počati následníci trůnu. Proto k nám ročně přijíždějí statisíce turistů z Německa, Holandska, Británie, USA, Číny, Japonska a jiných zemí. Nevlastníme sice ani jeden z divů světa, přesto jsme pro svět zajímaví. Nestyďme se za Česko! Myslíme-li zemi a její přírodní a historické bohatství, není se totiž vůbec za co stydět.

Ostatně, teď ale trochu bokem, vezmeme-li mezinárodní porovnání kvality života (OECD, International Living a jiné) v jednotlivých zemích, z obvykle posuzovaných 150 až 194 zemí světa se Česko v posledních letech pohybuje vždy mezi 22. až 27. místem na světě. Až za námi se průběžně objevují – podle toho kterého hodnotitele a podle toho kterého balíku posuzovaných kritérií – Velká Británie, Japonsko, Portugalsko, Jižní Korea, Itálie nebo Řecko. A to je zde pořád nemalá část populace s něčím nespokojená. Sorry…

Wohnout – Pepíčci:

…v rybníku tře se párek vodníků
ve světě o nás neví se
no ale tohle změní se
až přijde móda pivních pupíků

Z historickejch důvodů má rád Čech svojí pohodu
v zimě na hory, v létě na vodu
tam dá si párek na tácku
a k tomu pívo dvanáctku
po třináctým pak skolí čtrnáctku…

Abych se ale vrátil k Česku. Před pár dny jsem na okraji jedné vesnice ve Slavkovském lese míjel plot, za kterým úžasně voněla posečená tráva. Tam, za plaňkami, přicházelo na svět seno. Na zahradě mečely tři kozy a sotva o dva kilometry dál se na louce hned vedle žlutého pole s řepkou pásly krávy.

O pár minut později mě oslovila majitelka zahrady, kterou zaujalo, že si fotím její kozy (na zahradě), a vzápětí mi dala ochutnat mléko, které nadojily. A k nim tvarohový koláč s pupíkem z borůvkové marmelády. A zatímco jsem si u plotu jejího domku pochutnával na českém venkově, kolem pangejtu bzučely včely a spokojeně brumlali kulatí čmeláci.

Cestou k další vesnici, jak se děravá silnice klikatila mezi loukami, lesy a žlutými lány polí, jsem si pak znovu připomněl, že Česko je sice malá země, která kvůli různým sviním hodně zkusila, i přesto však zůstala hrdou a mimořádně krásnou. A zatímco svině vzal anebo vezme ďas, ona tu bude dál. No, a protože jsem ji fotil více než tisíckrát, postupně vám pozoruhodné Česko představím. Od západu na východ.

Každou chvíli se totiž přesvědčuji, že tisíce Čechů vůbec netuší, jakými krásami jejich vlastní republika oplývá. Příkladem budiž například fotoblog o Středozemi v Karlovarském kraji, kterým jsem objevil krásy a pozoruhodná místa Karlovarského kraje nejen pro stovky „přespolních“, ale i pro lidi, kteří v tomto kraji dlouhé roky žijí a pracují.

Začnu na západě – v Chebu. V historickém městě u bavorských hranic, obklopeném dvěma přehradami. Ve městě, které bylo vyhlášené Historickým městem roku 2014. Ve městě, které je členem sdružení krásných historických českých měst Česká inspirace.

cheb9

Historické centrum Chebu si každý rok vyfotí tisíce turistů. Foto Václav Fikar

IMGP2867

Pohled na historické centrum města z výšky. Z věže kostela sv. Mikuláše, která je od dubna 2016 přístupná veřejnosti. Za 20 korun. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 26

Cheb, náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Dnes již bývalý prezident ČR Václav Klaus ho v době svého prezidentování označil za unikátní a jedno nejkrásnějších v zemi. Foto Václav Fikar

cheb7

Centrum Chebu si každý rok prohlédnou tisíce turistů ze zahraničí i Čech. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 15

Cheb, horní část náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Foto Václav Fikar

cheb - václav fikar 1

Město Cheb bylo vyhlášené Historickým městem roku 2014. Foto Václav Fikar

První písemná zmínka o Chebu pochází z roku 1061. Ve své bohaté i složité historii pak město na česko-německém pomezí vždy hrálo důležitou obchodní a kulturně-společenskou roli.

Cheb jako rodovou državu získal v roce 1167 císař Friedrich Barbarossa, který zde nechal vystavět mohutnou císařskou falc (jedinou na území ČR!). O pár desítek let později pak král Jan Lucemburský připojil Cheb k Zemím Koruny české. Chebští si ale vždy zakládali na autonomii a výlučnosti, proto byl Cheb po staletí takovým „státem ve státě“. Výlučné postavení Chebu ve své době dokresluje například právo Chebských razit si své vlastní mince. Odehrávala se zde také zásadní politická jednání a události, které ovlivňovaly život celé Evropy.

cheb - pozoruhodné česko 43

Kašna rytíře Rolanda na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Foto Václav Fikar

V lednu 1285 se v Chebu konala svatba českého krále Václava II. s Jitkou, dcerou římského krále Rudolfa I. Cheb potom střídavě patřil buď k Čechám, nebo Německu. Roku 1322 ho Ludvík IV. Bavor dal se souhlasem Chebských v zástavu již zmíněnému českému králi Janu Lucemburskému. Ten městu slíbil nezávislost na českém království, Cheb však pozbyl statut svobodného říšského města.

cheb - pozoruhodné česko 25

Pohled na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Od Brány času, kde začíná pěší zóna s unikátní časovou osou, zachycující ve třech jazycích nejvýznamnější události v témět tisícileté historii města. Foto Václav Fikar

cheb1

Historická část Chebu – pohled z Černé věže Chebského hradu. Foto Václav Fikar

Autonomním tendencím Chebu, spojeným s odvoláváním se na zvláštní postavení Chebska v rámci Zemí Koruny české, udělali konec Habsburkové v první polovině 18. století – roku 1723. Tehdy učinili Cheb svobodným královským městem.

cheb - pozoruhodné česko 41

Dům Na ostrém rohu. Tady pobýval král Jiří z Poděbrad i polská královna. Foto Václav Fikar

Na mnoha domech v historickém centru Chebu jsou zajímavé detaily. Stačí jen zvednout hlavu a člověk jich spatří desítky. Například tuto desku naleznete na domě Na ostrém rohu. Na něm je také pamětní deska s plastikou krále Jiřího z Poděbrad, která připomíná Jiříkův pobyt v Chebu v letech 1459-1461, který ovšem při svém prvním pobytu v roce 1459 bydlel v jiném domě, který stával v místech bývalé pošty na dolním konci náměstí.

Dům Na ostrém rohu byl v majetku rodu Junckerů od roku 1396. Kromě pobytů krále Jiřího je dům známý tím, že zde byl v letech 1703-11 internován srbský bán Jiří Brankovič a v roce 1716 zde byla po dobu několikatýdenní léčby chebskou kyselkou ubytována polská královna.

cheb - pozoruhodné česko 40

Štít obchodu v domě Minetti (vedle domu Na ostrém rohu). Foto Václav Fikar

Dům Minetti. V tomto domě pobýval od 7. dubna 1458 přes měsíc – při své první návštěvě Chebu – český král Jiří z Poděbrad. Tehdy zde uzavřel důležité svazky s falckým a saským kurfiřtem a markrabětem Albrechtem Achillem von Anspach-Bayreuth a oženil v něm také 25. dubna svou dceru Sidonii, která se tím stala pramátí saské královny.

cheb - pozoruhodné česko 24

Gablerův dům. Foto Václav Fikar

Jedním z bohatě zdobených domů na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad je Gablerův dům. Původně pozdně gotický dům se bohatě zdobenou rokokovou fasádou řadí k nejhodnotnějším výsledkům pozdně barokní přestavby v 18. století. Ve druhé polovině 17. století patřil Jezuitům, kteří nad portál umístili reliéf s postavou Panny Marie.

cheb11

Černý Schirndingerův dům na chebském náměstí Krále Jiřího z Poděbrad se stal památkou roku 2014. Pochází ze 13. století. Poslední úprava fasády vrátila domu jeho původní podobu. Foto Václav Fikar

Schirndingerův dům na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad se stal Památkou roku 2014 v ČR. Tento výjimečný dům pochází ze 13. století a v minulosti byl několikrát přestavován. Porota v celostátní soutěži pořádané Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska ocenila obnovu jeho fasády, která domu vrátila domu původní podobu. Nezvykle černou.

cheb12

Černý Schirndingerův dům na chebském náměstí Krále Jiřího z Poděbrad se stal památkou roku 2014. Pochází ze 13. století. Poslední úprava fasády vrátila domu jeho původní podobu. Vlevo Špalíček. Foto Václav Fikar

Není bez zajímavosti, že nová černá podoba Schirndingerova domu vzbudila mezi Chebany spoustu diskusí. Jak už to tak bývá, jedněm se líbí, dokonce moc, druhým však vůbec ne.

cheb - pozoruhodné česko 8

Schodiště v budově galerie umění.

Pohled do jedné z budov na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Nebojte se, dopřát si ho může každý. Jedná se o veřejně přístupnou budovu Galerie umění.

Námìstí Krále Jiøízho z Podìbrad v Chebu

Nová radnice (žlutá budova s věží, ve které dnes sídlí Galerie umění) a hned nad ní Schillerův dům. Foto Václav Fikar

Nad budovou galerie se nachází Schillerův dům (dříve také dům Junckerů a Metternichů). V tomto domě v jihovýchodní části náměstí bydlel básník Friedrich Schiller v roce 1791, když v Chebu hledal inspiraci pro své drama o Valdštejnovi (kromě hledání tvůrčí inspirace v Chebu také podnikal pitnou kúru v sousedních Františkových Lázních).

V Schillerově domě však vůbec bydlela velká jména své doby. V roce 1461 markrabě Friedrich von Brandenburg, v roce 1547 císař Karel V., císař Leopold I. tady chrápal v roce 1673, arcivévoda Karel v roce 1798 a v letech 1854-1862 světoznámý skladatel Wilhelm Veit.

Pod jedním z oken je zazděn kámen s erbem Junckerů z roku 1379.

cheb - pozoruhodné česko 53

Kašna rytíře Rolanda. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 51

Kostel na Františkánském náměstí. Foto Václav Fikar

Pohled z Dlouhé ulice k Františkánskému komplexu. Minoritský kostel postavený současně s klášterem po roce 1247, kdy se v Chebu usazují Františkáni. Po požáru roku 1270 byl obnoven. Z původní stavby se dochovala sakristie a část klášterního zdiva. Unikátní Křížová chodba kláštera z první poloviny 14. století se řadí mezi nejkrásnější památky ve městě.

cheb - pozoruhodné česko 50

Ulička Zavražděných v centru Chebu.

Romantická ulička Zavražděných. Její název vychází z tragické události ze 14. století, kdy sem byly při pogromu nahnány a zavražděny desítky Židů. Kvůli pogromu tehdy Chebu dokonce hrozilo od Karla IV. odejmutí některých městských práv.

cheb - pozoruhodné česko 49

Pamětní deska s bustou řezbáře a loutkáře Gustava Noska.

V Chebu se narodila nebo pracovala řada významných osobností. Jednou z nich byl český loutkář Gustav Nosek. Plzeňský rodák vyřezal řadu známých loutek, mimo jiné přivedl na svět legendárního Hurvínka, kterého vyřezal v roce 1926. Ve 20. letech minulého století také vodil Spejbla, přičemž s Josefem Skupou spolupracoval dlouhodobě. V roce 1930 vyřezal Máničku a podle Trnkova návrhu také psa Žeryka, kterého sám vodil a mluvil. Druhou polovinu svého života prožil Gustav Nosek v Chebu, kde 1. února 1974 zemřel. Zavzpomínat na něj můžete v Dlouhé ulici.

Jinak ale z Chebu pochází celá řada známých osobností. Například zde vyrůstal herec Boris Rössner, z dnešních osobností to jsou hudebník a moderátor Pavel Anděl (Noc s Andělem), světlo světa v Chebu spatřili sportovní komentátor Jaromír Bosák nebo zpěvačka Ilona Csáková. Zlatý slavík Karel Gott se v Chebu učil v oboru elektromontér (1954/55), svou úspěšnou kariéru zde začínal významný divadelní režisér a filmový herec Miroslav Krobot (1975-1979), stejně jako moderátor Leoš Mareš. Zpěvák Waldemar Matuška byl v Chebu od roku 1955 dvě léta tajemníkem Okresního domu osvěty. A konečně nedaleko Chebu, ve Skalné, se narodil fotbalista Pavel Nedvěd.

cheb - pozoruhodné česko 4

Dlouhá ulice večer. Foto Václav Fikar

Přestože bylo Chebsko od roku 1322 součástí Zemí Koruny České, většina Chebanů po skončení 1. světové války nechtěla být součástí nově vzniklého Československa a žádala v rámci Deutschböhmen o odtržení. Jejich plán se však po příchodu italských legionářů na Chebsko v roce 1919 nepodařilo zrealizovat. V období první republiky se pak v Chebu značně zvýšil počet českého obyvatelstva, které přicházelo z vnitrozemí do pohraničí za prací.

cheb - pozoruhodné česko 44

V této pěkné budově naproti divadlu sídlí ředitelství Západočeského divadla Cheb, nachází se v ní také divadelní klub. Foto Václav Fikar

IMGP2155b

Ulice Obrněné brigády v květnu. Trochu divný název pro tak krásnou ulici mezi divadlem a secesní budovou knihovny. Foto Václav Fikar

cheb2

Milovníkům kultury a divadla netřeba představovat – budova Západočeského divadla v Chebu. Foto Václav Fikar

cheb - cechovní kašna v kamenné ulic (václav fikar)

Cechovní kašna v dolní části Kamenné ulice. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 34

Foto Václav Fikar

Spodní část náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. V domě, ve kterém dnes sídlí Chebské muzeum (Pachelbelův dům), byl zavražděn Albrecht z Valdštejna. V pozadí věže kostela sv. Mikuláše.

Jak jsem již uvedl v úvodu, Cheb zvítězil v soutěži Historické město roku 2014, kterou pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska společně s ministerstvy kultury a pro místní rozvoj. Cheb se do finále této prestiní soutěže probojoval už třikrát, zvítězil až při své třetí finálové účasti. Poprvé se v celostátním finále objevil v roce 2007, kdy zvítězila Polná. Podruhé v roce 2013, kdy obsadil 2. místo za Jilemnicí.

Následující rok 2014 byl ale pro bývalé okresní město u bavorských hranic mimořádně úspěšný. Odborníci Chebu přiznali vítězství jak v soutěži Historické město roku, tak i v soutěži Památka roku.

muzeum - zavraždění vladštejna

Dveře do ložnice (v pozadí), ve které propíchli císařského generallissima, vévodu Albrechta z Valdštejna. Poslední Valdštejnovy minuty zde před časem sehrával spolek historického šermu Rectus. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 13

Část známého Špalíčku, v pozadí věže kostela sv. Mikuláše. Foto Válav Fikar

Podepsání Mnichovské dohody v roce 1938 korunoval 3. října triumfální příjezd Adolfa Hitlera na zcela zaplněné a hajlující chebské náměstí. Sudety byly připojeny k Hitlerově Třetí říši. Po roce 1945 byla většina obyvatelstva německé národnosti vysídlena do Německa, což zapříčinilo výrazný pokles počtu obyvatel, kteří zde měli hluboké kořeny.

cheb - pozoruhodné česko 16

Večerní pohled na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad zdola – od Kamenné ulice. Vlevo Špalíček. Foto Václav Fikar

špalíček cheb václav fikar

Špalíček v Chebu. Foto Václav Fikar

IMGP2549

V levé přední části snímku východně orientovaná část Špalíčku. Foto Václav Fikar

Symbolem hlavního chebského náměstí, známým třeba z pohlednic, je Špalíček. Celistvý komplex jedenácti domů, rozdělených uzoučkou Kramářskou uličkou, který vyrůstal od 13. století na místě kramářských budek a masných krámů v dolní části náměstí. Podle nejstaršího zobrazení Špalíčku z roku 1472 je půdorys těchto dvou bloků v podstatě zachovaný do dnešní doby! Zbořena ale byla v minulosti třetí řada domů, která stála na západní straně náměstí.

cheb - pozoruhodné česko 52

Kašna se sochou Herkula. Foto Václav Fikar

Druhou kašnu na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad zhotovil v roce 1523 mistr Hans. Kamennou nádrž, která nahradila původní dřevěnou, však získala až v roce 1606. V roce 1681 byla na kašně postavena dřevěná socha od Petra Ecka a malíře Heinricha. Dřevěná plastika byla později nahrazena sochou „divého muže“. Herkula, opírající se o štít s erbem města Chebu. Je to kopie sochy ze schodiště bývalé barokní radnice a dnešní galerie, zhotovené kolem roku 1728 sochařem P. A. Felsnerem. Herkulova socha na kašně vznikla asi o deset let později, alespoň podle dochovaného letopočtu na barokním členitém soklu – 1738. Prölkl v roce 1877 o kašně s „divokým mužem“, údajně ochráncem Chebu, napsal:

„Ne méně působivá na širokém spodním náměstí je na velké, otevřené kašně před Špalíčkem umístěna socha obrovitého divého muže mávajícího kyjem. Téměř obnažená postava s vlající bederní rouškou, která se opírá o štít s městským znakem, představuje starého, tajemného německého hrdinného krále Alemanna, kterého měšťané starého říšského města na hranici se slovanskou zemí zde umístili jako znamení stálého vědomí svého německého (alemánského) původu a německého založení města.“

cheb - pozoruhodné česko 39

Kostel sv. Mikuláše v Chebu. Foto Václav Fikar

Kostel sv. Mikuláše, největší z chebských kostelů (celkově je velmi podobný kostelu v 50 km vzdáleném bavorském Hofu). Původně se jedná o trojlodní románskou baziliku z počátku 13. století, ze které se zachoval západní portál a spodní část věží. Chrámové trojlodí, presbytář a sakristie pochází až z gotické etapy výstavby, barokní kopule pak z druhé pol. 18. století.

cheb - pozoruhodné česko 14

Věže kostela sv. Mikuláše zblízka. Město Cheb získalo v roce 2014 evropskou dotaci na jejich revitalizaci a zpřístupnění veřejnosti. Jedna z věží je tak od dubna 2016 přístupná za symbolický poplatek 20 korun. Z její výšky je pozoruhodný výhled několika směry ne velkou část města. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 20

Dům na rohu Dlouhé a Židovské ulice. Dole se nachází cukrárna. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 27

Dům s malbami rodu Šliků na rohu Šlikovy ulice a pěší zóny. Foto Václav Fikar

Při procházce po pěší zóně směrem na náměstí zcela určitě nepřehlédnete fasádu domu na rohu třídy Svobody a Šlikovy ulice. Je zdobená malbami šlechtického rodu Šliků, a to až do popravy českých pánů na Bílé Hoře. No, a je to také dům, kde jsem několik let bydlel. 🙂

cheb - pozoruhodné česko 28

Růžový kopeček. Foto Václav Fikar

Část zvaná Růžový kopeček v sousedství Chebského hradu.

cheb - pozoruhodné česko 5

Zrekonstruovaná secesní budova na rohu ulic Hradební a Obrněné brigády. Sídlí zde městská knihovna. Foto Václav Fikar

Budova městské knihovny – Volksbücherei Dominika Kreuzingera – byla v Chebu postavena v letech 1909-10 a slavnostně otevřena 12. února 1911. Knihovna byla postavena z odkazu chebského továrníka v secesním stylu podle projektu ateliéru Loos v Teplicích. Stavitelem byla firma Franze Krause z Chebu.

cheb - pozoruhodné česko 33

Černá věž Chebského hradu. Foto Václav Fikar

Chebský hrad (nebo také císařská falc) se svou dominantnou – obrannou Černou věží. Chebský hrad je jedinou štaufskou císařskou falcí na našem území (další se nacházejí na území dnešního Německa a severní Itálie). Chebská falc je nejvýchodněji položenou falcí vůbec.

cheb - pozoruhodné česko 31

Štaufský sloup před Chebským hradem. Foto Václav Fikar

Štaufský sloup byl před vchodem do Chebského hradu instalovaný v roce 2013. Informuje o některých významných událostech, které se kdysi v Chebu udály.

cheb - pozoruhodné česko 32

Sépie od Jaroslava Róny. Foto Václav Fikar

Na Chebském hradě je instalována tunová bronzová socha od akademického sochaře, malíře a výtvarníka Jaroslava Róny. Sochu koupilo město Cheb od sochaře v roce 2006 za 1,78 milionu korun. Mimochodem, chebskou Sépii vyhlásili čtenáři deníku MF Dnes a serveru iDnes v roce 2013 nejkurióznější sochou Karlovarského kraje.

hrad

Skvost Chebského hradu – kaple sv. Erharda a Uršuly na Chebském hradě. Tady se točily některé scény do nového filmu Jan Hus. Foto Václav Fikar

hrad2

Skvost Chebského hradu – kaple sv. Erharda a Uršuly na Chebském hradě. Tady se točily některé scény do nového filmu Jan Hus. Foto Václav Fikar

cheb5

Vpravo kaple sv. Erharda a Uršuly na Chebském hradě. Uvnitř kaple se točily některé scény do nového filmu Jan Hus. Foto Václav Fikar

Nejcennější stavbou Chebského hradu je kaple sv. Erharda a Uršuly. Dvoupodlažní románská kaple spatřila světlo světa na konci 12. století vedle hradního paláce – na místě někdejšího slovanského hřbitova. Není bez zajímavosti, že z horní kaple se lze po točitém schodišti, umístěném vedle sakristie, dostat do místnůstky, kterou podle legendy využíval Zikmund Wann jako alchymistickou dílnu.

cheb4

Chebský hrad. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 37

Palác Chebského hradu. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 48

Upravený prostor Krajinka pod Chebským hradem. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 46

Upravený prostor Krajinka pod Chebským hradem. Foto Václav Fikar

Dalším chebským unikátem je skutečnost, že dekretem z 3. června roku 1652 rozhodl císař Ferdinand III. o přebudování Chebu na pohraniční pevnost. Statut pevnostního města měla v té době v celém Českém království již pouze Praha. V rámci budování pevnosti pak byl původní středověký hrad přestavěn do podoby barokní pevnostní citadely.

cheb - pozoruhodné česko 47

Schody vedoucí od Hradebního příkopu ke Krajince. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 45

Město Cheb. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 10

Schody vedoucí od Hradebního příkopu ke Krajince. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 42

Umělecký artefakt, nazvaný Kružítko. Foto Václav Fikar

Kružítko se v areálu Krajinky objevilo v roce 2013 u příležitosti druhé Krajinné výstavy s názvem „Příroda a historie Cheb 2013“. Umělecký artefakt v tzv. barokní zahradě je 4,7 metru vysokou zvětšeninou měřidla, které ve své době používal jeden z nejslavnějších evropských architektů a stavitelů vrcholného baroka – chebský rodák Johann Balthasar Neumann.

cheb - pozoruhodné česko 56

Kružítko Johanna Balthasara Neumanna v Krajince. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 35

Chebský hrad, pohled od vchodu. Foto Václav Fikar

IMGP2086

Chebské podhradí, přesněji část Mlýnské ulice, směřující na Krajinku. A pohled na Mlýnskou věž hradu. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 36

Písečná brána Chebského hradu u řeky Ohře. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 12

Klášterní zahrada, patřící k Františkánskému klášteru. Je volně přístupná z Hradební ulice. Foto Václav Fikar

Zrekonstruovaná Rajská zahrada je součástí komplexu Františkánského kláštera. Původně ovocná a zeleninová klášterní zahrada, na kterou navazoval uzavřený dvůr s pivovarem a hospodářskými budovami, byla koncem třicátých let 20. století s otevřením národopisného muzea v zadní části konventních budov přeměněna na zahradu okrasnou.

cheb - klášterní zahrada (Václav Fikar Photography - www.fikarvaclav.com)

Klášterní zahrada v Chebu. Foto Václav Fikar

Po obsazení kláštera a internaci řeholníků při akci „K“, kterou provedly orgány totalitního komunistického režimu v roce 1950, byla zahrada opět proměněna v zeleninovou zahradu, tentokrát ale školní. V září 2002 však byla zahrada po velmi nákladné rekonstrukci znovu slavnostně zpřístupněna veřejnosti, nyní opět jako okrasná.

cheb - pozoruhodné česko 3

Klášterní zahrada, patřící k Františkánskému klášteru. Je volně přístupná z Hradební ulice. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 2

Klášterní zahrada, patřící k Františkánskému klášteru, je nádhernou zelenou oázou v historickém centru Chebu. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 58

Františkánské náměstí. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 61

Křížová chodba františkánského kláštera. Foto Václav Fikar

Jak jsem již zmínil, unikátní Křížová chodba minoritánského kláštera patří k nejkrásnějším památkám ve městě. Veřejnosti však byla zpřístupněna až v červenci 2004. Františkánský klášter stál ve městě už v roce 1256, kdy zde za svého chebského pobytu bydlel řezenský biskup. Po zničujícím požáru roku 1270 byl klášter vystavěn znovu, tentokrát už ale na větším půdorysu.

Františkáni v klášteře působili až do roku 1951, kdy byli vyhnáni komunistickou mocí. V roce 1991 byl klášter navrácen církvi, v současné době už ale patří městu. A právě město Cheb tzv. Františkánský komplex postupně zpřístupňuje veřejnosti.

cheb - pozoruhodné česko 59

Křížová chodba františkánského kláštera. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 57

Kostel Zvěstování Panny Marie (někde zmiňovaný také jako Františkánský kostel) na Františkánském náměstí byl vysvěcen v roce 1285 a hned poté se zde konala svatba českého panovníka Václava II. s Gutou (Juttou) Habsburskou. Kostel patří s jihlavským a tepelským k nejstarším gotickým halovým kostelům v Čechách a na Moravě. V kostele se zachovalo oratorium, které používaly klarisky ze sousedícího kláštera až do výstavby vlastního kostela.

cheb - pozoruhodné česko 63

Varhany v kostele sv. Kláry. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 1

Budova městské knihovny. V pozadí někdejší městské opevnění. Foto Václav Fikar

křižovatka májové a valdštejnovy ulice - václav fikar

Centrum města. Křižovatka ulic Májová a Valdštejnova. Foto Václav Fikar

cheb13

Březinova ulice. Foto Václav Fikar

cheb - kruháč u americké ulice (václav fikar)

Okružní křižovatka u 2. základní školy (tzv. Americká škola) na Májové ulici. Plastiku uvnitř kruháče tvoří písmena C H E B. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 21

Krajinka v Poohří pod Chebským hradem. Schodiště vedoucí k altánu u Hradebního příkopu. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 22

Část Krajinky pod Chebským hradem. Foto Václav Fikar

Zanedbané a neudržované chebské Poohří se v roce 2006, u příležitosti přeshraniční Krajinné výstavy bez hranic Cheb – Marktredwitz, proměnilo doslova v krásnou zahradu a relaxační zónu, kde se dnes konají kulturní a společenské akce charakteru „open“.

cheb - pozoruhodné česko 30

Jedna z mnoha uměleckých plastik, instalovaných v Krajince. Vzadu je vidět Vávrovu lávku přes Ohři. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 9

Jedna z uměleckých plastik a soch, instalovaných v Krajince. Foto Václav Fikar

cheb - pozoruhodné česko 7

Jedna z uměleckých plastik a soch, instalovaných v Krajince. Foto Václav Fikar

chebské dvorky 2

Chebské dvorky – multižánrový festival s mezinárodní účastí. Foto Václav Fikar

Chebské dvorky. Každý rok v červnu oživí dvory a uličky historického centra Chebu umění. Multikulturní festival s mezinárodní účastí představuje práce desítek malířů, fotografů, výtvarníků, sochařů, kreativců, divadelní představení i koncerty kapel a písničkářů. V atmosféře starého Chebu jedinečné čtyři dny. Po skončení prvního ročníku jsem v regionálním tisku napsal, že se s lehkou mírou nadsázky jedná o „malý chebský Woodstock“. Ujalo se.

IMGP8308

Chebské dvorky. Oblíbený kulturní festival v ulicích a dvorech historického centra. Foto Václav Fikar

IMGP8324

Chebské dvorky – multižánrový festival s mezinárodní účastí. Foto Václav Fikar

chebské dvorky

Chebské dvorky. Foto Václav Fikar

jesenice-most by václav fikar

Zatopený most na Jesenici. Charakteristická a hojně fotografovaná dominanta největší západočeské přehrady. V posledních letech se však rozpadá a rychle drolí. Budou se na něj dívat i příští generace? Foto Václav Fikar

Cheb není jen historické centrum s řadou památek, ale i město obklopené pěknou přírodou a dvěma velkými přehradami, vybudovanými v 60. letech minulého století. Jesenicí na východě a Skalkou na západě. Snímek zachycuje Jesenici, konkrétně tzv. malou přehradu s její dominantou – zatopeným mostem ve Všeboři. Snad tato jesenická zajímavost zůstane zachována i pro příští generace. Most, kulatící se se nad hladinou nádrže, se padesát let po napuštění přehrady pomalu začíná drolit a rozpadat.

cheb - pozoruhodné česko 11

Atletická zlatá dráha na levém břehu Ohře v Chebu. Foto Václav Fikar

Takzvaná zlatá dráha, vybudovaná v chebském Poohří v roce 2013, je světovou raritou. Jinde na světě podobnou tartanovou dráhu pro atlety nenajdete!

ponocný 700

Ponocný na Vánočních trzích v Chebu troubí 18. hodinu. Foto Václav Fikar

IMGP5270

Součástí vánočních trhů je i ledová plocha u Špalíčku. Foto Václav Fikar

V roce 2012 změnilo město Cheb podobu tradičních Vánočních trhů na historickém náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Vánoční trhy nyní trvají měsíc, jejich součástí jsou mimo jiné flašinetáři, ponocní, tvůrčí dílny, známí zpěváci a také ledové kluziště u Špalíčku.

Významné kulturní a společenské akce (pravidelné):

Chebský masopust (únor), Chebské dvorkyopen air festival uměleckých projektů s mezinárodní účastí (červen), FIJO – mezinárodní festival mládežnických dechových hudeb a mažoretkových formací (každý sudý rok v červnu), Valdštejnské slavnosti (každý lichý rok na přelomu srpna a září), JAZZ JAM Cheb (říjen), Grand Prix Cheb – mezinárodní taneční soutěž (říjen), Chebské vánoční trhy – měsíc trvající vánoční trhy s ledovým kluzištěm v historickém centru

Místa, která rozhodně stojí za zhlédnutí v nejbližším okolí

(dojezdová vzdálenost od Chebu autem cca do 15 minut):

Františkovy Lázně – malebné lázeňské městečko

SOOS u Františkových Lázní – národní přírodní rezervace

Doubrava – 700 let stará vesnička nedaleko Chebu (u Lipové), která je na seznamu Vesnických památkových rezervací. Je proslulá unikátními hrázděnými statky a domy chebského typu. V jednom z nich je skanzen.

Motýlí dům v Žirovicích

Hrad Seeberg

Zámek Kynžvart

Loreta ve Starém Hrozňatově – loretánská kaple, postavená jezuity v letech 1664 – 1689. Její podoba byla inspirovaná Svatou chýší v Loretu.

Waldsassen – bavorské městečko, vzdálené od Chebu jen 10 kilometrů. S impozantní bazilikou v centru města, cisterciáckým opatstvím se světově proslulým knihovním sálem, který vznikl v letech 1689 – 1726 v přechodném slohu mezi pozdním barokem a rokokem. A také s koupalištěm, hojně využívaným Chebany.

Další díly cyklu fotoblogů Pozoruhodné Česko:

Pozoruhodné Česko, díl 2: Lukováhttp://www.vaclavfikar.cz/pozoruhodne-cesko-dil-2-lukova/

Pozoruhodné Česko, díl 3: Lokethttp://www.vaclavfikar.cz/pozoruhodne-cesko-dil-3-loket/

Pozoruhodné Česko, díl 4: Mariánské Lázně – http://www.vaclavfikar.cz/pozoruhodne-cesko-dil-4-marianske-lazne/

Pozoruhodné Česko, díl 5: Bečov nad Teplouhttp://www.vaclavfikar.cz/pozoruhodne-cesko-dil-5-becov-nad-teplou/

Václav Fikar




22 thoughts on “Pozoruhodné Česko, díl 1: Cheb

  1. Cheb je moje srdeční záležitost . Je to moje rodné město , narodil jsem se a bydlel s rodiči v tzv. Šlikově paláci . Stále se tam vracím na “ pokuk “ . Moc děkuji za tak krásné fotky .

  2. Vše je skvělé. Z Chebu je navíc hezké město, rád se do něj vracím. Začal jsem tu chodit do školy /americké/ v roce 1952 až 1958. Poté jsme se odstěhovali /otec byl voják z povolání/. Jakýsi Fikar se mnou chodil do třídy – že by shoda jmen? Všichni kluci jsme milovali Hanku Pomyjovou. To jen pro přiblížení. Ještě něco: jsem ročník 1946. Tímto zdravím srdečně. Karel Šťastný – Kladno

  3. Početná skupina mladých trávila účelně svůj čas v Poohří ve dvou loděnicích, na hřištích fotbalových,volejbalových a nohejbalových,na plovárně , v lukostřeleckém areálu a v zimě na kluzišti….Dnes už je to také historie-před 60ti lety…

  4. JSEM CHEBSKÝ RODÁK A PRÁVĚ DNES TU ŽIJI 72 LET. ANI JÁ JSEM VŠAK NEVNÍMAL TOLIK KRÁSY I KDYŽ JI MÁM DENNĚ NA OČÍCH. DĚKUJI VÁM PANE FIKARE ZA NÁDHERNOU PREZENTACI NAŠEHO MĚSTA.

  5. I když Cheb není moje srdeční záležitostí, Vaše dokumenty a záběry jsou překrásné. Přeji Vám hodně štěstí ve Vaší práci.

  6. Moc se mi to líbilo. Po absolvování Fakulty architektury a pozemního stavitelství v roce 1963 jsem na chebsku několik let pracoval. Bydleli jsme ve Školní ulici, která je s náměstím souběžná. Mám na svoje působení zde nádherné vzpomínky. Cheb výrazně od té doby zkrásněl. Architektura staré části města je úžasná. Vaše povídání a fotografie rovněž. Oživilo to mé vzpomínky na mládí. Do Chebu se rád často vracím. Děkuji Vám p. Fikar.

  7. Dobrý večer,
    rád jsem si prohlédl krásné fotky rodného města mojí maminky.
    Narodil jsem se a vyrůstal již ve středních Čechách, ale letní prázdniny budu mít navždy spojené s Chebskem.
    Tehdy doslova na konci světa, trochu ušmudlané, ale asi právě proto vyzařující zvláštní kouzlo jisté tajemnosti.
    Je obdivudodné, jak se podařilo zrekonstruovat a oživit (nejen) historické centrum Chebu.
    Na druhou stranu, autor mohl věnovat trochu více péče historickému popisu.
    Tak trochu připomíná komunistickou učebnici dějepisu – např. uvést že v Chebu značně zvýšil počet českého obyvatelstva, které přicházelo z vnitrozemí do pohraničí za prací je dle mého názoru dost zjednodušení tehdejší situace, kdy do původně jednotně německého prostředí stát vysílal státní úředníky, četníky a pod. v rámci progarmu počešťování pohraničí.
    Obdivuhodné je také, že v celém textu se ani jednou nevyskytuje historický název města, tedy Eger.
    Omlouvám se za otevřenost – jinak přeji vše dobré 🙂

  8. Pane Fikare klobouk dolů před vašimi fotkami. Jsem celý život fotografem, a i moje dcera, a dokážu krásnou práci ocenit. Blahopřeji vám

  9. Velice pěkně udělané.Moje maminka zde žila už za první republiky.
    Já od roku 1945 a je mě 79 let a i když jsem se narodila v Praze
    nikde jinde bych žít nechtěla. Heda.

  10. Nádhera, až jsem zalapala po dechu, jsem ráda, že tatínek nás před mnoha lety přestěhoval sem, do tohoto krásného kouta naší země, pane jste velice citlivý Pachovská

  11. Nádhera, fotografie prokazují vztah člověka za objektivem k městu Cheb. Zcela jistě a rád se přijedu do Chebu podívat, právě díky této milé prezentaci. Díky p. Václave !

  12. Nádherné,v Chebu jsem se narodila,je to moje srdeční záležitost.Děkuji za vaše krásné fotografie!

Napsat komentář: Marie Vejskalová Zrušit odpověď na komentář

19 − 1 =

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..



NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY A FOTOGRAFIE / LATEST ARTICLES:

Knižní sborník Žena i s povídkou Jak jsem dohnal MDŽ

Povídka Jak jsem dohnal MDŽ, kterou si na tomto webu dosud přečetlo přes 15 tisíc čtenářů, se objeví v knižním sborníku „Žena“, který v...

Fotografoval jsem na místě, kde měl zombie unést svou milou

V 19. století dal vzniknout jednomu z nejděsivějších příběhů české literatury vůbec. Snad proto, že vyhlíží vskutku ponuře, až strašidelně. A že je temný...

Top